Polsko se zbavuje energetické závislosti na uhlí

3 minuty
Události: Změny v polské energetice
Zdroj: ČT24

Polsko čekají zásadní změny v energetice. V Evropské unii je ze všech nejvíc závislé na uhlí. Vládní plán počítá s postupným zmenšováním jeho podílu. Pomoci má soustředění se na jádro, plyn i obnovitelné zdroje. V rámci velké změny už na pobřeží Baltu rostou obří větrné farmy.

107 turbín vzdálených 40 kilometrů od pobřeží s instalovaným výkonem 1,5 GW, tedy jako tři reaktory dukovanské elektrárny. Takové rozměry má mít jedna z největších větrných farem na světě Baltica 2, která by měla do dvou let začít produkovat energii na polském pobřeží Baltu. Vyjde v přepočtu na 180 miliard korun.

„Do roku 2040 plánujeme instalovat 18 GW větrné energie. Produkovali bychom tak stejně energie z větru jako ze čtyř jaderných elektráren,“ informoval polský premiér Donald Tusk. Od rozvoje obnovitelných zdrojů si vláda podle zveřejněné koncepce slibuje levnější energie pro domácnosti i firmy. Ty teď naopak v rámci EU platí jedny z nejvyšších cen.

Podíl uhlí loni poprvé klesl pod 60 procent

Loni se v Polsku vůbec poprvé v historii propadl podíl uhlí jako dominantního zdroje elektrické energie pod 60 procent. Z větru, slunce či vody byla vyrobena zhruba třetina elektřiny, desetina pak ze zemního plynu. „Je to obrovská změna, protože ještě před deseti lety bylo z uhlí asi 80 procent energie,“ popsal šéfredaktor portálu Energetyka24.com Jakub Wiech.

  • 57,1 % uhlí
  • 29,6 % obnovitelné zdroje
  • 11,6 % zemní plyn
  • 1,7 % jiné zdroje

Zdroj: Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A., leden 2025

Podíl uhlí má dále klesat, do pěti let o další polovinu. K nevoli horníků se má utlumit i jeho těžba, kterou prodražují mimo jiné emisní povolenky i nízká produktivita. „V Polsku je 72 tisíc horníků, kteří vytěží padesát milionů tun uhlí. Například v USA se ročně vytěží 550 milionů tun uhlí, ale horníků tam je o polovinu méně,“ podotknul šéfredaktor Wiech.

„Když fouká, máme energii. Když nefouká, nemáme. Řekněte mi, kde jsou v Polsku stabilní zdroje energie?“ ptá se protestující horník. Odpovědí vlády je atom. Poslední uhelná elektrárna, i přes protesty, má skončit podle plánu do roku 2035. V té době už má být zahájena stavba prvního jaderného reaktoru v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 5 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad.
před 8 mminutami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 26 mminutami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 56 mminutami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 1 hhodinou

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 3 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 4 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 4 hhodinami
Načítání...