Polsko se zbavuje energetické závislosti na uhlí

Nahrávám video
Události: Změny v polské energetice
Zdroj: ČT24

Polsko čekají zásadní změny v energetice. V Evropské unii je ze všech nejvíc závislé na uhlí. Vládní plán počítá s postupným zmenšováním jeho podílu. Pomoci má soustředění se na jádro, plyn i obnovitelné zdroje. V rámci velké změny už na pobřeží Baltu rostou obří větrné farmy.

107 turbín vzdálených 40 kilometrů od pobřeží s instalovaným výkonem 1,5 GW, tedy jako tři reaktory dukovanské elektrárny. Takové rozměry má mít jedna z největších větrných farem na světě Baltica 2, která by měla do dvou let začít produkovat energii na polském pobřeží Baltu. Vyjde v přepočtu na 180 miliard korun.

„Do roku 2040 plánujeme instalovat 18 GW větrné energie. Produkovali bychom tak stejně energie z větru jako ze čtyř jaderných elektráren,“ informoval polský premiér Donald Tusk. Od rozvoje obnovitelných zdrojů si vláda podle zveřejněné koncepce slibuje levnější energie pro domácnosti i firmy. Ty teď naopak v rámci EU platí jedny z nejvyšších cen.

Podíl uhlí loni poprvé klesl pod 60 procent

Loni se v Polsku vůbec poprvé v historii propadl podíl uhlí jako dominantního zdroje elektrické energie pod 60 procent. Z větru, slunce či vody byla vyrobena zhruba třetina elektřiny, desetina pak ze zemního plynu. „Je to obrovská změna, protože ještě před deseti lety bylo z uhlí asi 80 procent energie,“ popsal šéfredaktor portálu Energetyka24.com Jakub Wiech.

  • 57,1 % uhlí
  • 29,6 % obnovitelné zdroje
  • 11,6 % zemní plyn
  • 1,7 % jiné zdroje

Zdroj: Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A., leden 2025

Podíl uhlí má dále klesat, do pěti let o další polovinu. K nevoli horníků se má utlumit i jeho těžba, kterou prodražují mimo jiné emisní povolenky i nízká produktivita. „V Polsku je 72 tisíc horníků, kteří vytěží padesát milionů tun uhlí. Například v USA se ročně vytěží 550 milionů tun uhlí, ale horníků tam je o polovinu méně,“ podotknul šéfredaktor Wiech.

„Když fouká, máme energii. Když nefouká, nemáme. Řekněte mi, kde jsou v Polsku stabilní zdroje energie?“ ptá se protestující horník. Odpovědí vlády je atom. Poslední uhelná elektrárna, i přes protesty, má skončit podle plánu do roku 2035. V té době už má být zahájena stavba prvního jaderného reaktoru v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Izrael a Libanon dohodly na desetidenním příměří, které by podle něj mělo začít o půlnoci libanonského a izraelského času, tedy ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později potvrdil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Trump předtím hovořil s Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu nezmiňuje.
18:05Aktualizovánopřed 54 mminutami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
22:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
13:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 3 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 3 hhodinami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 6 hhodinami
Načítání...