Polsko se zbavuje energetické závislosti na uhlí

Nahrávám video

Polsko čekají zásadní změny v energetice. V Evropské unii je ze všech nejvíc závislé na uhlí. Vládní plán počítá s postupným zmenšováním jeho podílu. Pomoci má soustředění se na jádro, plyn i obnovitelné zdroje. V rámci velké změny už na pobřeží Baltu rostou obří větrné farmy.

107 turbín vzdálených 40 kilometrů od pobřeží s instalovaným výkonem 1,5 GW, tedy jako tři reaktory dukovanské elektrárny. Takové rozměry má mít jedna z největších větrných farem na světě Baltica 2, která by měla do dvou let začít produkovat energii na polském pobřeží Baltu. Vyjde v přepočtu na 180 miliard korun.

„Do roku 2040 plánujeme instalovat 18 GW větrné energie. Produkovali bychom tak stejně energie z větru jako ze čtyř jaderných elektráren,“ informoval polský premiér Donald Tusk. Od rozvoje obnovitelných zdrojů si vláda podle zveřejněné koncepce slibuje levnější energie pro domácnosti i firmy. Ty teď naopak v rámci EU platí jedny z nejvyšších cen.

Podíl uhlí loni poprvé klesl pod 60 procent

Loni se v Polsku vůbec poprvé v historii propadl podíl uhlí jako dominantního zdroje elektrické energie pod 60 procent. Z větru, slunce či vody byla vyrobena zhruba třetina elektřiny, desetina pak ze zemního plynu. „Je to obrovská změna, protože ještě před deseti lety bylo z uhlí asi 80 procent energie,“ popsal šéfredaktor portálu Energetyka24.com Jakub Wiech.

  • 57,1 % uhlí
  • 29,6 % obnovitelné zdroje
  • 11,6 % zemní plyn
  • 1,7 % jiné zdroje

Zdroj: Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A., leden 2025

Podíl uhlí má dále klesat, do pěti let o další polovinu. K nevoli horníků se má utlumit i jeho těžba, kterou prodražují mimo jiné emisní povolenky i nízká produktivita. „V Polsku je 72 tisíc horníků, kteří vytěží padesát milionů tun uhlí. Například v USA se ročně vytěží 550 milionů tun uhlí, ale horníků tam je o polovinu méně,“ podotknul šéfredaktor Wiech.

„Když fouká, máme energii. Když nefouká, nemáme. Řekněte mi, kde jsou v Polsku stabilní zdroje energie?“ ptá se protestující horník. Odpovědí vlády je atom. Poslední uhelná elektrárna, i přes protesty, má skončit podle plánu do roku 2035. V té době už má být zahájena stavba prvního jaderného reaktoru v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tibet zasáhlo zemětřesení o síle sedmi stupňů. Zemřelo nejméně šestnáct lidí

Tibet ve čtvrtek zasáhlo zemětřesení o síle sedmi stupňů, tamní úřady hlásí nejméně šestnáct mrtvých, 32 zraněných a stovky zřícených domů v prefektuře Nagčhu na severu autonomní oblasti. Informovaly o tom tiskové agentury AP a AFP s odvoláním na čínskou státní agenturu Nová Čína.
před 55 mminutami

Studentské hnutí v Srbsku před volbami podpořily statisíce lidí, píše AP

Statisíce příznivců protestního studentského hnutí se ve čtvrtek v Srbsku sešly na závěrečném předvolebním shromáždění před nedělními parlamentními volbami, které představují výzvu pro populistického vůdce země Aleksandara Vučiče. Informovala o tom agentura AP.
před 2 hhodinami

Polky ve dvou desítkách měst demonstrovaly za zmírnění zákazu potratů

Obyvatelky Polska se ve čtvrtek večer na demonstracích ve dvou desítkách polských měst domáhaly, aby proevropská vláda premiéra Donalda Tuska splnila někdejší slib voličkám, že zmírní téměř úplný zákaz interrupcí, který dosud v této převážně katolické zemi platí. Na řadě míst se současně konaly protidemonstrace s modlitbami, informovala média. Protesty se odehrály při příležitosti šestého výročí nálezu ústavního soudu, který ještě více omezil možnost legálních potratů.
před 3 hhodinami

Rusko zasáhlo trh v Charkovské oblasti či Kyjev, úřady hlásí mrtvé a desítky zraněných

Dva lidi zabil a přes třicet zranil ruský raketový útok na trh ve městě Lozova v Charkovské oblasti, dalšího člověka zabil ruský dron v Kramatorsku v Doněcké oblasti, uvedli záchranáři z ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS). Jiný útok u města Lozova má také jednu oběť. Počet mrtvých po nočních a čtvrtečních ruských útocích tak stoupl na nejméně pět, neboť v noci Rusové zabili dva lidi v Kyjevě.
21. 10. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie zakáže „nelegitimní“ protesty, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po schůzce zástupců vlády a tajných služeb prohlásil, že za sobotními nepokoji stály „rozvratné ultralevicové“ skupiny, které plánovaly svrhnout republiku. Francie v příštích dnech zakáže „nelegitimní“ protesty, oznámil také prezident. Demonstracím organizovaných skupin, jako jsou odbory, budou podle něj nabídnuty alternativní cesty pro protestní průvody, aby byly ochráněny živnosti. Úřady večer oznámily, že zakázaly všechny demonstrace v Marseille a okolí plánované na sobotu jako protesty proti drahému bydlení. Ve čtvrtek se pokojně demonstrovalo v Paříži a několika dalších městech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putinovi „Dvojníci“. The Insider popsal fungování kremelské dezinformační skupiny

Tým ruských dezinformátorů „Doppelgänger“ (Dvojníci) dosáhl toho, že americký viceprezident JD Vance a další američtí politici sdíleli ruskou propagandu namířenou proti Ukrajincům. Skupina je také původcem dezinformací souvisejících s pařížskou olympiádou a šiřitelem antisemitských nálad. O nových zjištěních informoval ve středu exilový ruský web The Insider.
před 4 hhodinami

Ukrajina nařídila povinnou evakuaci rodin z Kramatorsku a Slovjansku

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorsku a Slovjansku, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt.
před 5 hhodinami

Napříč Evropou přibývá demonstrací, za nimiž stojí nespokojená mládež a boj proti drahotě

Sociální hnutí ve Francii inspirují některé sousední země, například Belgii a Itálii. Rozsah demonstrací však lze vysvětlit také socioekonomickými podmínkami specifickými pro každou zemi.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.