Uhelná elektrárna

Před 142 lety ve Velké Británii spustili první uhelnou elektrárnu – a tím odstartovali „věk elektřiny“. Toto pondělí Británie naopak svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřela a energii už vyrábí jen z jiných zdrojů. Veskrze ekologičtějších.

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů podle ekologů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Nejvýznamnějším znečišťovatelem je podle nich elektrárna Chvaletice, na prvních místech ale nadále zůstává i Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologové představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

Po třinácti letech se v minulých měsících uzavřel příběh, kvůli kterému Česko přišlo v Turecku o miliardy korun. Vítkovická firma tam stavěla uhelnou elektrárnu, projekt zaplatila Česká exportní banka. Elektrárna však nikdy nebyla plně zprovozněna a Česko získalo zpět jen zlomek peněz, které do země poslalo. Celková ztráta dle odhadů činí zhruba deset miliard korun. České státní instituce na klíčové otázky neodpovídají a hlavní postavy celé finanční blamáže přehazují odpovědnost jedna na druhou. Tématu se věnovali Michael Fiala a Václav Černohorský.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

Polsko chce do konce letošního roku oznámit jméno firmy, která mu postaví první jadernou elektrárnu. O zakázku se uchází americký Westinghouse, francouzská EDF a korejská KHNP, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Francouzská vláda plánuje letos v zimě opět uvést do provozu v březnu odstavenou uhelnou elektrárnu v obci Saint-Avold na severovýchodě země. Elektrárna by fungovala pouze v případě potřeby, opatření je dočasné a reaguje na dění spojené s válkou na Ukrajině a na napětí na trhu s energiemi, uvedlo francouzské ministerstvo pro energetickou tranzici. Informovala o tom stanice BFM TV.

Uhelnou elektrárnu Počerady na Mostecku čekalo po kladných zkušenostech s 5. blokem další odsiřování. Díky dodání odsiřovacího zařízení na 6. blok mohlo dojít k tolik potřebné další fázi ekologizace elektráren na českém území. Kontrakt za více než miliardu korun podepsali představitelé Českých energetických závodů s konsorciem německo-českých firem OTES/SHL.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.