Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.
Oteplení planety můžeme maximálně zpomalit, říká klimatolog Halenka
Interview ČT24 – Tomáš Halenka (3. 8. 2022) (zdroj: ČT24)
Českou republiku čekají další horké dny. Ve čtvrtek a v pátek se teplota opět dostane vysoko nad třicet stupňů Celsia. Halenka si netroufá odhadovat, zda to tak bude už napořád a pravidelně. Podle něj je ale pravděpodobné, že se průměrné teploty zvýší. Například v tomto období je podle Halenky průměrná teplota v Česku kolem 26 stupňů, v budoucnu by to však mohlo být až 28.
Zlom ve smyslu, že by se teploty začaly snižovat, se podle klimatologa neočekává. „To se v dohledné době určitě nemůže naplnit. Ty fyzikální zákonitosti nárůstu teploty planety jako celku v souvislosti s nárůstem skleníkových plynů, spalováním fosilních paliv v současné době není možné nějakým způsobem reálně zastavit,“ řekl.
Za posledních šedesát let se v Česku zvýšila teplota o 2,1 stupně. „Z hlediska dlouhodobých změn, těch přirozených, je to ohromě rychlé tempo. Může se to zdát jako relativně pomalé z hlediska nějakých důsledků,“ míní Halenka. Uvedl ale, že i takové zvýšení teploty má fatální důsledky na přírodu, zmínil například korály, které jsou velmi ohroženy.
Jak na vyšší teploty připravit města?
V teplých dnech bývá nejhorší situace ve městech, kde je logicky mnohem méně zeleně než na venkově. Aby se lidem ve velkých městech ulevilo, bylo by podle Halenky dobré, kdyby vedení měst při budování veřejného prostoru myslela například na místa, kde lidé najdou stín, a to například pod stromy. „Tmavé asfaltové povrchy se také dají natírat odrazovými barvami, aby se povrchy tolik nezahřívaly,“ uvedl jako další z příkladů.
Upravovat se však dají také střechy nebo fasády domů tak, aby sluneční záření odrážely. „Těchto opatření je řada, a dají se zakomponovat do běžného plánování. Ale když mluvíme o stromech, tak nesmíme zapomenout ani na vodní infrastrukturu ve městech, která je velmi důležitá, čili vodní plochy, kašny, rozprašování vody nebo mlžné brány,“ dodal Halenka.
To, že se klima v Česku mění, může podle klimatologa pozorovat každý. Zmínil například teplejší zimy, méně sněhu, ale také dřívější dozrávání různých zemědělských plodin. Hovořil například i o tornádu na jižní Moravě, v tomto případě je podle něj otázka, do jaké míry ho lze přiřadit ke klimatické změně. „K takovým extrémům čas od času dojde, a došlo by, ať už by klimatická změna byla nebo ne,“ míní.
Dodal, že „hranice se v souvislosti s klimatickou změnou může posouvat“. Podle Halenky ale zavisí na spoustě faktorů. „Z tohoto hlediska mají procesy našlápnuto k tomu, aby byly intenzivnější a mohly se tyto extrémní jevy vyskytovat častěji,“ upozornil.
Každý člověk může přispět, říká Halenka
Co ale může udělat každý člověk pro to, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo? Podle Halenky je takových možností spousta. „Můžeme šetřit energií, kterou většinou vyrábíme z fosilních paliv, můžeme si instalovat fotovoltaiku, tepelná čerpadla, můžeme zateplovat, abychom snížili energetickou náročnost (budov),“ uvedl klimatolog. Uvědomuje si však, že takové technologie nejsou finančně dostupné pro všechny.
Některé země teď však začaly uvažovat o tom, že prodlouží životnost uhelných elektráren. „To je samozřejmě pro klima špatná zpráva. Je ale možné, že vysoké ceny energií lidi donutí k tomu, aby začali šetřit. Možná se pak zjistí, že tolik uhelných elektráren ani není potřeba,“ uzavřel klimatolog.