Green Dealu se dá vyhnout jen odchodem z EU. To by ale bylo špatné, říká velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Nahrávám video

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Bartuška uvedl, že mu připadá riskantní, jak se Evropa dělí na dva tábory – jedním je východ a jih, který Zelenou dohodu pro Evropu vnímá jako ohrožení a riziko, druhý tábor pak představuje západ a sever, který má naopak Green Deal za velkou šanci.

„Je to největší projekt, jaký kdy Evropská unie měla, větší než společný trh, větší než Schengen, větší než cokoliv, co Evropa zatím zkusila,“ řekl. Green Deal je podle Bartuška něco, co změní životy lidí, ale může to být i něco, co může Evropu zruinovat, pokud se to udělá špatně. 

Jak se bude elektřina skladovat?

„Evropa podstupuje obrovský modernizační krok nebo spíš skok, přitom technologie, které chce použít, ještě z velké části nemá. Čili je v tom velká míra rizika,“ sdělil Bartuška s tím, že problém je především skladování energie, tedy tepla a elektřiny.

„To jsou základní technologie, které nemáme. Pokud tento problém nevyřešíme, bude mít zelený úděl velká úskalí,“ dodal.  

Bartuška řekl, že část Evropy chce přechod zpomalit kvůli problémům s růstem cen energií. Druhá část Unie ale podle něj naopak říká, že by se proces měl ještě urychlit. Argumentují tím, že když se přechod uskuteční rychle, donutí to firmy vyvinout technologie pro ukládání elektrické energie. 

Přechod k udržitelnějšímu způsobu života bude podle Bartušky znamenat velké finanční náklady. „Celkové náklady budou v desítkách procent HDP jednotlivých zemí. Bavíme se totiž o společenské změně – o změně dopravy, bydlení, práce. Bavíme se o zásadní technologické změně celé společnosti. Pro řadu lidí to zní jako pohádka,“ upozornil. 

Základní cíl (Zelené dohody) je jasný – udržet Evropu jako vyspělý a bohatý kontinent, kde se příjemně žije.
Václav Bartuška
zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Podle Bartušky se celý problém v západní části Evropy vnímá jinak proto, že jde o bohatší země než na východě či jihu kontinentu. „Dokud nebudou ty technologie vyvinuté, tak bude (na východě Evropy) jistá ostražitost,“ sdělil. Náklady na tak razantní změnu podle něj počítají například i v Německu, názor tam však nezměnili. 

Bartuška: Energie jsou zčásti dražší i kvůli Green Dealu

Bartuška potvrdil, že cena energií šla výrazně nahoru zčásti i kvůli Zelené dohodě pro Evropu. „Je to primárně proto, že jsme se rozhodli zavřít velkou část fosilních paliv – uhlí a zemního plynu. Zároveň máme nový systém emisních povolenek, který je poměrně náročnější než ten minulý. Zavíráme stávající zdroje elektřiny, některé uhelné a plynové (elektrárny), a ty nové se nestaví dost rychle,“ uvedl. 

Pokud jde ale o skokové zvýšení cen energií z loňského podzimu, Bartuška řekl, že bylo způsobeno tím, jak tvoříme cenu elektřiny v Evropě. „Myslím, že i ta debata musí být o tom, jak tvoříme cenu elektřiny,“ míní.

Otázka jádra je podle Bartušky v Německu mrtvá. „Není žádná politická strana, která by chtěla jádro jakkoliv prodlužovat. U uhlí jsou velcí pragmatici. Němci už před sedmi lety požádali Evropskou komisi o to, aby mohli část uhelných elektráren přeřadit do takzvané strategické rezervy. Takže nejsou ve statistikách a energii v (uhelných) elektrárnách vyrábějí ve špičkových obdobích, především v zimě,“ řekl a připomněl, že emise CO2 v Německu loni stouply o čtyři procenta. 

Cesta k vyvázání se z dohody

Bartuška také uvedl, že jedinou možností, jak se Zelené dohodě vyhnout, je odejít z Evropské unie. „My jsme s tím (Green Dealem) už souhlasili. My jsme se jako země připojili ke Green Dealu ústy svého premiéra už před dvěma lety,“ uvedl a zdůraznil, že odejít z Evropské unie by nebylo dobré. „Já jsem rád, že v ní jsme, takže ode mě neuslyšíte argumenty proti (setrvání v EU),“ doplnil. Přiznává však, že vůči Zelené dohodě má jisté výhrady. 

„Němci, Francouzi i další hledají reálné nastavení toho, co vlastně ten zelený úděl má být. Varianta, že bychom říkali pouze ‚ne, nechceme‘, to nás pouze vyhodí z kola ven. Když budeme říkat ‚ano, jdeme s vámi, ale zde jsou problémy, které musíme řešit‘, pak si myslím, že můžeme být velmi dobře slyšet. Máme velkou šanci ovlivnit, jak ten zelený úděl bude nakonec vypadat,“ doplnil.
 

Bartuška také vyjádřil přesvědčení, že jaderná energie bude nakonec zařazena mezi technologie, které jsou v souladu se zelenými potřebami. „Je to první dokument Evropské unie, který uvádí jádro jako součást řešení, nikoli jako součást problému. Je to první dokument EU, který říká ‚jádro je legitimní a legální zdroj v rámci boje s klimatickou změnou‘. Samozřejmě tam budou podmínky,“ řekl, ale i přesto to označil za úspěch. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...