Green Dealu se dá vyhnout jen odchodem z EU. To by ale bylo špatné, říká velvyslanec pro energetickou bezpečnost

27 minut
Václav Bartuška hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Bartuška uvedl, že mu připadá riskantní, jak se Evropa dělí na dva tábory – jedním je východ a jih, který Zelenou dohodu pro Evropu vnímá jako ohrožení a riziko, druhý tábor pak představuje západ a sever, který má naopak Green Deal za velkou šanci.

„Je to největší projekt, jaký kdy Evropská unie měla, větší než společný trh, větší než Schengen, větší než cokoliv, co Evropa zatím zkusila,“ řekl. Green Deal je podle Bartuška něco, co změní životy lidí, ale může to být i něco, co může Evropu zruinovat, pokud se to udělá špatně. 

Jak se bude elektřina skladovat?

„Evropa podstupuje obrovský modernizační krok nebo spíš skok, přitom technologie, které chce použít, ještě z velké části nemá. Čili je v tom velká míra rizika,“ sdělil Bartuška s tím, že problém je především skladování energie, tedy tepla a elektřiny.

„To jsou základní technologie, které nemáme. Pokud tento problém nevyřešíme, bude mít zelený úděl velká úskalí,“ dodal.  

Bartuška řekl, že část Evropy chce přechod zpomalit kvůli problémům s růstem cen energií. Druhá část Unie ale podle něj naopak říká, že by se proces měl ještě urychlit. Argumentují tím, že když se přechod uskuteční rychle, donutí to firmy vyvinout technologie pro ukládání elektrické energie. 

Přechod k udržitelnějšímu způsobu života bude podle Bartušky znamenat velké finanční náklady. „Celkové náklady budou v desítkách procent HDP jednotlivých zemí. Bavíme se totiž o společenské změně – o změně dopravy, bydlení, práce. Bavíme se o zásadní technologické změně celé společnosti. Pro řadu lidí to zní jako pohádka,“ upozornil. 

Základní cíl (Zelené dohody) je jasný – udržet Evropu jako vyspělý a bohatý kontinent, kde se příjemně žije.
Václav Bartuška
zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Podle Bartušky se celý problém v západní části Evropy vnímá jinak proto, že jde o bohatší země než na východě či jihu kontinentu. „Dokud nebudou ty technologie vyvinuté, tak bude (na východě Evropy) jistá ostražitost,“ sdělil. Náklady na tak razantní změnu podle něj počítají například i v Německu, názor tam však nezměnili. 

Bartuška: Energie jsou zčásti dražší i kvůli Green Dealu

Bartuška potvrdil, že cena energií šla výrazně nahoru zčásti i kvůli Zelené dohodě pro Evropu. „Je to primárně proto, že jsme se rozhodli zavřít velkou část fosilních paliv – uhlí a zemního plynu. Zároveň máme nový systém emisních povolenek, který je poměrně náročnější než ten minulý. Zavíráme stávající zdroje elektřiny, některé uhelné a plynové (elektrárny), a ty nové se nestaví dost rychle,“ uvedl. 

Pokud jde ale o skokové zvýšení cen energií z loňského podzimu, Bartuška řekl, že bylo způsobeno tím, jak tvoříme cenu elektřiny v Evropě. „Myslím, že i ta debata musí být o tom, jak tvoříme cenu elektřiny,“ míní.

Otázka jádra je podle Bartušky v Německu mrtvá. „Není žádná politická strana, která by chtěla jádro jakkoliv prodlužovat. U uhlí jsou velcí pragmatici. Němci už před sedmi lety požádali Evropskou komisi o to, aby mohli část uhelných elektráren přeřadit do takzvané strategické rezervy. Takže nejsou ve statistikách a energii v (uhelných) elektrárnách vyrábějí ve špičkových obdobích, především v zimě,“ řekl a připomněl, že emise CO2 v Německu loni stouply o čtyři procenta. 

Cesta k vyvázání se z dohody

Bartuška také uvedl, že jedinou možností, jak se Zelené dohodě vyhnout, je odejít z Evropské unie. „My jsme s tím (Green Dealem) už souhlasili. My jsme se jako země připojili ke Green Dealu ústy svého premiéra už před dvěma lety,“ uvedl a zdůraznil, že odejít z Evropské unie by nebylo dobré. „Já jsem rád, že v ní jsme, takže ode mě neuslyšíte argumenty proti (setrvání v EU),“ doplnil. Přiznává však, že vůči Zelené dohodě má jisté výhrady. 

„Němci, Francouzi i další hledají reálné nastavení toho, co vlastně ten zelený úděl má být. Varianta, že bychom říkali pouze ‚ne, nechceme‘, to nás pouze vyhodí z kola ven. Když budeme říkat ‚ano, jdeme s vámi, ale zde jsou problémy, které musíme řešit‘, pak si myslím, že můžeme být velmi dobře slyšet. Máme velkou šanci ovlivnit, jak ten zelený úděl bude nakonec vypadat,“ doplnil.
 

Bartuška také vyjádřil přesvědčení, že jaderná energie bude nakonec zařazena mezi technologie, které jsou v souladu se zelenými potřebami. „Je to první dokument Evropské unie, který uvádí jádro jako součást řešení, nikoli jako součást problému. Je to první dokument EU, který říká ‚jádro je legitimní a legální zdroj v rámci boje s klimatickou změnou‘. Samozřejmě tam budou podmínky,“ řekl, ale i přesto to označil za úspěch. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zájem studentů o sezonní brigády je nízký, manuální práce je neláká

Startují sezonní brigády. Podle firem, které oslovila Česká televize, je však zájem z řad studentů malý. Zejména manuální práce je neláká, velký nedostatek zaměstnanců mají dlouhodobě například zemědělci. Příčinou je leckdy dobrá ekonomická situace mladých žijících u rodičů nebo nechuť obětovat volný čas, včetně části prázdnin.
před 2 hhodinami

Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
včera v 07:30

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
4. 4. 2025

Tržby obchodníků v únoru vzrostly o bezmála čtyři procenta

Tržby v tuzemském maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v únoru mírně zrychlily meziroční růst na 3,8 procenta. V lednu stouply podle revidovaných údajů o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o čtyři desetiny procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků nejvíc přispěl prodej na internetu a pohonných hmot.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Čína vrací USA úder. Zatíží americký dovoz dodatečným clem 34 procent

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Ochranářská cla ještě nikdy žádné průmyslové mocnosti nepomohla, říká historik

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na nová americká cla prohlásil, že jde o nejničivější zvýšení tarifů za poslední devadesát let. Tak vysoká cla totiž USA zavedly naposledy ve třicátých letech dvacátého století v období velké hospodářské krize. „Jistě tady analogie jsou, ale musíme si uvědomit, že na počátku třicátých let přece jen nebyl svět tak globalizovaný, jako je teď,“ řekl v pořadu Události, komentáře historik Jan Rychlík.
4. 4. 2025
Načítání...