Vláda schválila plán, který počítá s růstem zelené energie do roku 2030. Na doporučení EU nepřistoupila

V Česku poroste do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Vyplývá to z energeticko-klimatického plánu, který v pondělí schválila vláda. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) již dříve uvedl, že jeho resort navýšil cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

Plán shrnuje závazky, kterým chce Česká republika přispět k evropským záměrům v této oblasti. Materiál po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie. 

Evropská unie přitom loni Praze doporučila, aby cíl pro rok 2030 činil alespoň 23 procent. „Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun,“ reagoval na požadavek v polovině prosince Havlíček.

  • Podíl OZE na spotřebě   2020      2025      2030
  • Elektřina                               13,6       15,2        16,9
  • Doprava                                  8,8          9,5        14,0
  • Vytápění a chlazení          20,7       25,9        30,7
  • Celkem                                   15,6       18,7       22,0
  • Zdroj: Vnitrostátní energeticko-klimatický plán ČR, ČTK

Někteří politici a obce chtějí vyšší cíl

Skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých (STAN), KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21 pak ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyzvala, aby byl cíl navýšen na 24 procent. Komora obnovitelných zdrojů energie v pondělí uvedla, že zástupci čisté energetiky, ekologické organizace a obce požadovali navýšení alespoň na 24,4 procenta.

Podle ministra vláda schválila všechny cíle plánu. „Neschválily se pouze jakékoliv motivační daňové výjimky, spojené s účinností, a vyhodila se rovněž zmínka o případné uhlíkové dani. Ale vzhledem k tomu, že toto vše stejně podléhalo schválení vládou, tak se nic zásadního nemění,“ napsal Havlíček agentuře ČTK.

MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvedlo, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.

Kritika za elektřinu, chvála za fotovoltaiku

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozornil, že čistě v růstu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě počítá MPO v plánu do roku 2030 pouze s nárůstem na 16,9 procenta z 13,4 procenta v letošním roce. Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země V4 – Maďarsko předpokládá jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 procent a Polsko na 29,5 procenta.

Svaz podle něj naopak vítá, že MPO v plánu nakonec zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu je však ekonomický potenciál těchto zdrojů daleko vyšší.

Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.

17 minut
Vláda jednala o Válkové i o aukci kmitočtů pro 5G sítě
Zdroj: ČT24

Průmyslníci jsou spokojeni, že se nebude zdražovat

Svaz průmyslu a dopravy v pondělí uvedl, že MPO vyslyšelo jeho požadavky, aby stát nepřenášel odpovědnost za dosažení cíle energetické účinnosti na firmy a obyvatelstvo. „Nevystaví je tak riziku zdražování v důsledku plnění tohoto cíle.“

Evropská směrnice o energetické účinnosti požaduje, aby členské státy vykázaly od roku 2021 každý rok nové úspory energie ve výši 0,8 procenta z průměrné spotřeby energie za rok 2016 až 2018. Svaz ve své tiskové zprávě uvedl, že si nechal zpracovat studii, která vyčíslila náklady na splnění tohoto cíle v ČR v letech 2021 až 2030 na 600 až 1000 miliard korun. „Náklady tak mohou každý rok dosáhnout více než dvou procent českého hrubého domácího produktu.“

„Pro průmysl a obyvatele Česka je klíčové, aby stát naplňoval cíle pro OZE a energetickou účinnost s co nejnižšími náklady, to znamená, aby preferoval vždy co nejlevnější zdroje a opatření. Plnění cílů nesmí zatížit cenu energie tak, že se kvůli ní stane český průmysl nekonkurenceschopným,“ uvedl svaz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...