Vláda schválila plán, který počítá s růstem zelené energie do roku 2030. Na doporučení EU nepřistoupila

V Česku poroste do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Vyplývá to z energeticko-klimatického plánu, který v pondělí schválila vláda. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) již dříve uvedl, že jeho resort navýšil cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

Plán shrnuje závazky, kterým chce Česká republika přispět k evropským záměrům v této oblasti. Materiál po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie. 

Evropská unie přitom loni Praze doporučila, aby cíl pro rok 2030 činil alespoň 23 procent. „Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun,“ reagoval na požadavek v polovině prosince Havlíček.

  • Podíl OZE na spotřebě   2020      2025      2030
  • Elektřina                               13,6       15,2        16,9
  • Doprava                                  8,8          9,5        14,0
  • Vytápění a chlazení          20,7       25,9        30,7
  • Celkem                                   15,6       18,7       22,0
  • Zdroj: Vnitrostátní energeticko-klimatický plán ČR, ČTK

Někteří politici a obce chtějí vyšší cíl

Skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých (STAN), KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21 pak ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyzvala, aby byl cíl navýšen na 24 procent. Komora obnovitelných zdrojů energie v pondělí uvedla, že zástupci čisté energetiky, ekologické organizace a obce požadovali navýšení alespoň na 24,4 procenta.

Podle ministra vláda schválila všechny cíle plánu. „Neschválily se pouze jakékoliv motivační daňové výjimky, spojené s účinností, a vyhodila se rovněž zmínka o případné uhlíkové dani. Ale vzhledem k tomu, že toto vše stejně podléhalo schválení vládou, tak se nic zásadního nemění,“ napsal Havlíček agentuře ČTK.

MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvedlo, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.

Kritika za elektřinu, chvála za fotovoltaiku

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozornil, že čistě v růstu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě počítá MPO v plánu do roku 2030 pouze s nárůstem na 16,9 procenta z 13,4 procenta v letošním roce. Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země V4 – Maďarsko předpokládá jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 procent a Polsko na 29,5 procenta.

Svaz podle něj naopak vítá, že MPO v plánu nakonec zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu je však ekonomický potenciál těchto zdrojů daleko vyšší.

Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.

Nahrávám video

Průmyslníci jsou spokojeni, že se nebude zdražovat

Svaz průmyslu a dopravy v pondělí uvedl, že MPO vyslyšelo jeho požadavky, aby stát nepřenášel odpovědnost za dosažení cíle energetické účinnosti na firmy a obyvatelstvo. „Nevystaví je tak riziku zdražování v důsledku plnění tohoto cíle.“

Evropská směrnice o energetické účinnosti požaduje, aby členské státy vykázaly od roku 2021 každý rok nové úspory energie ve výši 0,8 procenta z průměrné spotřeby energie za rok 2016 až 2018. Svaz ve své tiskové zprávě uvedl, že si nechal zpracovat studii, která vyčíslila náklady na splnění tohoto cíle v ČR v letech 2021 až 2030 na 600 až 1000 miliard korun. „Náklady tak mohou každý rok dosáhnout více než dvou procent českého hrubého domácího produktu.“

„Pro průmysl a obyvatele Česka je klíčové, aby stát naplňoval cíle pro OZE a energetickou účinnost s co nejnižšími náklady, to znamená, aby preferoval vždy co nejlevnější zdroje a opatření. Plnění cílů nesmí zatížit cenu energie tak, že se kvůli ní stane český průmysl nekonkurenceschopným,“ uvedl svaz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 5 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...