Polsko hledá firmu, která mu postaví první jadernou elektrárnu

Nahrávám video
Události: Polsko chce svou první jadernou elektrárnu
Zdroj: ČT24

Polsko chce do konce letošního roku oznámit jméno firmy, která mu postaví první jadernou elektrárnu. O zakázku se uchází americký Westinghouse, francouzská EDF a korejská KHNP, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Polsko a jaderná energie –⁠ kapitola, která se už třikrát začala psát, ale zatím se nedokončila, uvedl Papadopulos. 

Poprvé to bylo v 80. letech minulého století v Žarnovci. První jaderná elektrárna měla být výkvětem socialistického inženýrství. Reaktor měla dodat plzeňská Škoda. Stavba však narazila na odpor místních obyvatel. 

„Ty důvody byly prosté. Hovořili o tom, že je to nebezpečné, že se rozšíří radioaktivita a tak dále. Po explozi elektrárny v Černobylu se odpor ještě prohloubil,“ uvádí profesor fyziky na Varšavské univerzitě Ernest Bartnik. 

Vybudovat se stihly jen základy. Po převratu vláda stavbu zastavila. Betonový skelet a nádrže na vodu dodnes zůstávají mementem.

Podruhé se o elektrárně uvažovalo v roce 2009. I z toho sešlo. Tentokrát kvůli obavám rozdmýchaným havárií v japonské Fukušimě. Polsko tak zůstalo závislé na uhlí, vyrábí se z něj až 90 procent energie v zemi.

„A z toho nyní vyplývají důsledky. Kvůli embargu na dovoz uhlí z Ruska, které nahrazovalo nedostatečnou těžbu v Polsku, můžeme mít problém s dodávkami energie,“ řekl odborník na energetiku z webu Energetyka24.pl Karol Byzdra. 

Projekt jaderné elektrárny je i proto nyní znovu na stole. Už potřetí. Vládní energetický plán pro příští dvě dekády počítá s tím, že stavba první polské jaderné elektrárny má začít v roce 2026, uvedl zpravodaj ČT. První reaktor má být hotový do roku 2033.

Celkem má vyrůst šest reaktorů o výkonu do devíti gigawattů. „Celkem tak mohou pokrýt asi jednu čtvrtinu poptávky po elektrické energii v Polsku,“ soudí Byzdra. 

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová nedávno oznámila, že rozhodnutí padne v řádu týdnů. „Je to jedna z priorit. Probíhají bezpečnostní konzultace se sousedními státy,“ dodala. 

Podle kritiků kabinet zakázku ušil na míru americké společnosti Westinghouse. Projekt by tak mohlo zbrzdit posuzování ze strany Evropské komise, dodal Papadopulos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 20 mminutami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 44 mminutami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...