Polsko hledá firmu, která mu postaví první jadernou elektrárnu

3 minuty
Události: Polsko chce svou první jadernou elektrárnu
Zdroj: ČT24

Polsko chce do konce letošního roku oznámit jméno firmy, která mu postaví první jadernou elektrárnu. O zakázku se uchází americký Westinghouse, francouzská EDF a korejská KHNP, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Polsko a jaderná energie –⁠ kapitola, která se už třikrát začala psát, ale zatím se nedokončila, uvedl Papadopulos. 

Poprvé to bylo v 80. letech minulého století v Žarnovci. První jaderná elektrárna měla být výkvětem socialistického inženýrství. Reaktor měla dodat plzeňská Škoda. Stavba však narazila na odpor místních obyvatel. 

„Ty důvody byly prosté. Hovořili o tom, že je to nebezpečné, že se rozšíří radioaktivita a tak dále. Po explozi elektrárny v Černobylu se odpor ještě prohloubil,“ uvádí profesor fyziky na Varšavské univerzitě Ernest Bartnik. 

Vybudovat se stihly jen základy. Po převratu vláda stavbu zastavila. Betonový skelet a nádrže na vodu dodnes zůstávají mementem.

Podruhé se o elektrárně uvažovalo v roce 2009. I z toho sešlo. Tentokrát kvůli obavám rozdmýchaným havárií v japonské Fukušimě. Polsko tak zůstalo závislé na uhlí, vyrábí se z něj až 90 procent energie v zemi.

„A z toho nyní vyplývají důsledky. Kvůli embargu na dovoz uhlí z Ruska, které nahrazovalo nedostatečnou těžbu v Polsku, můžeme mít problém s dodávkami energie,“ řekl odborník na energetiku z webu Energetyka24.pl Karol Byzdra. 

Projekt jaderné elektrárny je i proto nyní znovu na stole. Už potřetí. Vládní energetický plán pro příští dvě dekády počítá s tím, že stavba první polské jaderné elektrárny má začít v roce 2026, uvedl zpravodaj ČT. První reaktor má být hotový do roku 2033.

Celkem má vyrůst šest reaktorů o výkonu do devíti gigawattů. „Celkem tak mohou pokrýt asi jednu čtvrtinu poptávky po elektrické energii v Polsku,“ soudí Byzdra. 

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová nedávno oznámila, že rozhodnutí padne v řádu týdnů. „Je to jedna z priorit. Probíhají bezpečnostní konzultace se sousedními státy,“ dodala. 

Podle kritiků kabinet zakázku ušil na míru americké společnosti Westinghouse. Projekt by tak mohlo zbrzdit posuzování ze strany Evropské komise, dodal Papadopulos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...