Represe obyvatel v Severní Koreji se v mnoha oblastech ještě prohloubila, lidé čelí zvýšené míře sledování, častější nucené práci a četnějším popravám, kvůli čemuž je KLDR zemí nejvíce na světě omezující svobody, uvádí v nové zprávě Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta čerpala z rozhovorů s třemi stovkami lidí, kterým se ze země podařilo uprchnout.
Dohled nad obyvateli a jejich sledování se ve více než 26milionové zemi staly kvůli novým technologiím všudypřítomnější a tresty se zpřísnily – včetně například zavedení trestu smrti za údajná provinění, jako je sdílení zahraničních televizních seriálů, zejména různých populárních jihokorejských titulů. Popraven byl již nespecifikovaný počet lidí.
Uprchlíci popsali, jak jsou tyto popravy prováděny popravčími četami na veřejnosti, aby se v lidech vyvolal strach a odradilo je to od porušování drakonického zákona.
Jedna z žen, která uprchla v roce 2023, pro BBC uvedla, že tři její přátelé byli popraveni poté, co je úřady přistihli s „jihokorejským obsahem“. Účastnila se procesu jednoho z přátel. „Byl souzen spolu s drogovými zločinci. S těmito zločiny se nyní zachází stejně,“ řekla.
Děti míří do uhelných dolů
„Na základě zákonů, politik a opatření zavedených od roku 2015 jsou občané vystaveni zesílenému dohledu a kontrole ve všech oblastech života,“ stojí v závěru čtrnáctistránkové zprávy OSN. „Žádná jiná populace dnes nepodléhá takovým omezením,“ píše se v dokumentu.
Reuters hovoří také o nucené dětské práci i v odvětvích jako těžba uhlí nebo stavebnictví. Ta prý dopadá na nejchudší vrstvy, které se z nich nemůžou „vyvléct“ úplatkem. Téměř všichni dotazovaní uvedli, že neměli dost jídla a že tři jídla denně jsou „luxus“. Během pandemie prý lidé po celé zemi umírali hlady.
Vláda podle zprávy zároveň zasáhla proti tržištím, kde rodiny obchodují s jídlem. Útěk ze země byl nemožný kvůli zpřísněním kontrol podél hranice s Čínou. Vojáci měli nařízeno, aby stříleli na ty, kteří se je snažili překročit.
Když se v roce 2011 dostal k moci současný vůdce Kim Čong-un, dotazovaní uprchlíci uvedli, že doufali ve zlepšení. Toho se ale nedočkali. „Samotný akt života se stal každodenním utrpením,“ vypověděla jedna z žen výzkumníkům. Podle ní vláda brání lidem, aby si samostatně vydělávali.
Diplomaté Severní Koreje v Ženevě ani v Londýně se zatím ke zprávě nevyjádřili. Pchjongjang dal ale už dříve najevo, že odmítá rezoluci UNHRC, která schválila zpracování nové zprávy o stavu lidských práv v zemi.
Reuters podotýká, že aktuální zpráva upozorňuje také na omezená zlepšení v některých oblastech, mezi něž patří nižší míra používání násilí dozorci ve věznicích a nové zákony, které zřejmě posilují šance na spravedlivý proces.
Materiál UNHRC navazuje na zprávu z roku 2014, která uváděla, že se KLDR dopustila zločinů proti lidskosti, a na základě rozhovorů s více než třemi sty svědky a oběťmi severokorejského režimu mapuje vývoj od té doby.
