Ve švédském městě Kiruna začal přesun dřevěného kostela z 19. století, který patří k symbolickým památkám skandinávské země. Stavba vážící šest set tun se přemístí o necelých pět kilometrů, přesun potrvá dva dny. Důvodem je rozšíření těžby v největším podzemním dole na železnou rudu na světě.
Švédská těžební společnost LKAB strávila rok rozšiřováním silnice, po které je červeně natřený kostel převážen do nového centra města Kiruna. Kostel, který ohrožovalo sesedání půdy, je jednou z největších dřevěných staveb v zemi. Přemístění jej zachrání, odstraní ho však z místa, kde stál více než století, podotýká agentura Reuters.
„Kostel je v jistém smyslu duší Kiruny a je to bezpečné místo,“ řekla tamní farářka Lena Tjarnbergová s tím, že pro ni je událost radostná. „Ale myslím, že lidé také cítí smutek, protože musíme toto místo opustit,“ dodala. Předtím, než se dal kostel z roku 1912 do pohybu, mu farářka spolu s místním biskupem požehnala. Poté byla stavba naložena na obří pojízdné plošiny, které se mohou pohybovat maximální rychlostí pět set metrů v hodině.
„Je to historická událost, velká a velmi složitá operace, při které nemáme prostor pro chyby. Ale vše je pod kontrolou,“ informoval Stefan Holmblad Johansson, který je za přesun zodpovědný. Jeho klid odráží roky plánování, píše BBC. Už v polovině roku 2010 byly některé jiné budovy v Kiruně přesunuty na bezpečnější místo. Většina z nich byla zbourána a znovu postavena, některé památky ale byly přesunuty v nezměněném stavu.
Kromě kostela se podle LKAB musí přestěhovat přibližně tři tisíce domácností a asi šest tisíc lidí. Řada veřejných a komerčních budov se bourá, zatímco některé, včetně kostela, se přemísťují vcelku. Ostatní budovy se rozebírají a znovu staví v okolí nového centra města. Postaveny byly také stovky nových domů, obchodů a radnice.
Tradiční země Sámů
Pro mnoho příslušníků domorodé komunity Sámů, kteří v místě již tisíce let chovají soby, jsou ale pocity méně smíšené, radost z něj nemají, podotýká Reuters. Nutnost přesunu kostela kvůli rudě dle agentury ukazuje na mnohem širší změny, které s sebou přinesla expanze těžby.
„Tato oblast je tradiční zemí Sámů,“ řekl předseda tamní komunity Lars-Marcus Kuhmunen. „Oblast byla pastvinou a také zemí, kde se rodila mláďata sobů,“ dodává.
Pokud po tomto kroku budou pokračovat plány na další důl v blízkosti, přeruší to cestu mezi letními a zimními pastvinami sobů, což v budoucnu znemožní jejich chov, upozornil Kuhmunen. „Před padesáti lety můj pradědeček řekl, že důl zničí náš způsob života, náš chov sobů. A měl pravdu.“
