Srovnávač regulačního úřadu umí načíst data z vyúčtování, ukáže alternativní nabídky elektřiny či plynu

Energetický regulační úřad umožňuje nově načíst do svého srovnávače cen energií data přímo z vyúčtování od současného dodavatele. To by mělo odběratelům usnadnit srovnání svého tarifu a možných alternativ. Dodavatelé průběžně své ceníky upravují s tím, jak klesají ceny energií na trhu, úřad ovšem varoval před unáhlenými změnami. Každý by si měl nejprve podrobně přečíst smlouvu, kterou mu nabízí nový dodavatel, a také tu stávající.

Energetický regulační úřad má ve svém srovnávači data od 33 dodavatelů elektřiny a 30 dodavatelů plynu. To je podle něj přes 99 procent tuzemského trhu. Nově je možné vložit do systému i údaje z vyúčtování, které zákazníci dostanou od stávajících dodavatelů e-mailem. K jejich využití stačí vložit prostřednictvím webu soubor ve formátu pdf z vyúčtování.

Podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka tak není nutné nic přepisovat. „Stačí, aby (spotřebitel) nahrál fakturu, a webové stránky to udělají za něj,“ řekl.

Kdo se poohlíží po alternativních nabídkách, může si pak vybrat, zda chce fixaci, případně na jak dlouhou dobu. „Zároveň srovnávač rozlišuje to, když má některá nabídka období fixace kratší, než je doba trvání samotné smlouvy. Spotřebiteli se snažíme dát maximum nezávislých informací,“ uvedla členka Rady ERÚ Markéta Zemanová.

Úřad vyzývá k rozvaze

Před nepromyšlenými změnami dodavatelů úřad varoval. Je podle něj vždy potřeba zkontrolovat novou smlouvu, zda neobsahuje nebezpečná ustanovení a dodavatel se v ní skutečně zavazuje k tomu, co slibuje v nezávazných nabídkách. Zároveň je nutné prostudovat i smlouvu se starým dodavatelem, jaké stanoví podmínky pro odstoupení od smlouvy.

ERÚ připomněl, že u smluv na dobu neurčitou činí výpovědní lhůta obvykle tři měsíce. Smlouvy na dobu určitou obvykle nelze bez sankcí vypovědět před stanoveným datem jejich konce. Při předčasném vypovězení hrozí pokuta i to, že bude dodavatel požadovat úhradu ušlého zisku.

Tuzemští dodavatelé letos pokračují ve snižování cen, proti nabídkám z konce loňského roku často zlevnili i o stovky korun za megawatthodinu. Plyn se u velkých dodavatelů prodává při fixaci v průměru od přibližně 1300 korun za megawatthodinu bez DPH, elektřina s fixací stojí kolem 3500 korun. Loni většina zákazníků platila velkou část roku ceny na úrovni vládou stanoveného limitu. Ten stanovil maximální cenu za megawatthodinu u plynu na 2500 korun a u elektřiny na pět tisíc korun bez DPH.

Příčinou postupného zlevňování je pokles cen energií na trhu, meziročně jsou nižší až o desítky procent. Megawatthodina elektřiny nyní na burze stojí 86,90 eura (zhruba 2200 korun), což je meziročně asi o 40 procent méně. Plyn je oproti loňsku o polovinu levnější, stojí 34,70 eura (asi 900 korun) za megawatthodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:12Aktualizovánopřed 7 mminutami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 10 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 11 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 11 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 16 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026
Načítání...