ERÚ strana 2 z 3

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Zájem Čechů o informace ohledně cen energií je v posledních dvou letech enormní, nicméně po úterním oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o zdražování ještě stoupl. Klienti by dle expertů na energetiku měli vyčkat, až budou nově regulované ceny dané, tedy do konce listopadu, poté se podívat na ceníky napříč trhem.

Rozúčtování tepla v bytech vytápěných centrálním způsobem se má změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu vyhlášky, od které si slibuje spravedlivější nastavení plateb. Lidé, kteří doma nepřetápí, by tak už neměli doplácet na sousedy, kteří energií plýtvají. Nový systém zohlední i energetickou náročnost domu.

Přibývá případů, kdy domácnosti podávají stížnosti kvůli příliš nákladnému vyúčtování energií. Za uplynulé měsíce víc takových podnětů evidují poradenská centra i Energetický regulační úřad (ERÚ). U některých vysokých nedoplatků ale mohl dodavatel pochybit. Přibývá i stížností na vyúčtování tepla v bytových domech.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Energie už je možné u všech velkých dodavatelů pořídit za ceny pod limitem určeným vládou. I když firmy vyžadují splnění různých podmínek. Znovu se ale objevují nepoctiví prodejci známí také jako energošmejdi. Energetický regulační úřad (ERÚ) před nimi opět varuje. Mnozí zprostředkovatelé zákazníky k nové smlouvě tlačí, říkají kontroloři.

Od přelomu roku bude možné sdílet společně vyrobenou elektřinu v bytových domech. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou v úterý schválila Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Elektřinu vyrobenou například fotovoltaickou elektrárnou tak bude možné rozdělovat mezi jednotlivé domácnosti.

Začalo platit opatření Evropské unie o povinném omezení využívání elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou. Členské státy musí v těchto obdobích snížit spotřebu elektřiny alespoň o pět procent a Energetický regulační úřad kvůli tomu už stanovil časové úseky. V rámci pracovních dnů jde hned o tři hodinová pásma. O víkendech a svátcích pak o dobu od jedenácti do dvanácti hodin.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková pokračuje ve vymáhání odškodného za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. V dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu, požaduje od státu 49 milionů korun. České televizi to potvrdil advokát exšéfky ERÚ Pavek Kohút i Obvodní soud pro Prahu 2, přes který dovolání podala. Na začátku dubna zamítl pražský městský soud odvolání Vitáskové i státu. Určil ale, že jí má ministerstvo spravedlnosti za způsobenou nemajetkovou újmu zaplatit 600 tisíc korun.

Senát umožnil roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu a krajských úřadů, které měly nahradit nynější stavební úřady v obcích. Zabýval se i pravidly poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny, ta se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát schválil téměř jednomyslně. Senátoři podpořili také zpřísnění podmínek pro udržení kapacit v zásobnících plynu. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident. Během schůze horní komory k jejím členům promluvil formou videopřenosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Senát chce, aby Ukrajina příští týden získala status kandidátské země EU.

Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožní to novela energetického zákona, kterou ve čtvrtek ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila sněmovna. Změna zákona, kterou musí ještě projednat Senát, reaguje na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Má to posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka. Novela také zkracuje režim dodavatele poslední instance (DPI) na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři a mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu.

Strakonice koupí teplovod na sídlišti Šumavská. Město tak chce vyřešit vleklý spor o dodávky tepla, který vedla firma Energo, vlastník teplovodu, se strakonickou teplárnou. Teplovod a další zařízení i s pozemky koupí radnice zhruba za 15 milionů korun. Koupi schválilo všech 18 přítomných zastupitelů. Ředitel teplárny Pavel Hřídel, který ve středu končí ve funkci, označil koupi za rizikovou investici a cenu za příliš vysokou.

Bývalým odběratelům elektřiny od skupiny Bohemia Energy ve čtvrtek končí půlroční záchranný režim dodavatele poslední instance (DPI). Pokud si zákazníci nesjednali běžnou smlouvu, dostanou se do neoprávněného odběru a hrozí jim odpojení. Odběratelům plynu skončí režim DPI 17. dubna. Novou smlouvu stále nemají tisíce klientů.

Počet žadatelů o příspěvek na bydlení od začátku roku vzrostl o 21 tisíc lidí. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který nárůst dává do souvislosti s cenami energií. Vláda v uplynulých týdnech kvůli turbulencím na energetickém trhu rozšířila sociální podpory, podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) chystá i podpůrný program pro živnostníky a legislativu, která má oblast pro příště lépe chránit.

Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhuje navýšení základního jmění společností, které dodávají energie, ale i jejich povinné pojištění. Pojistné plnění by například po předem stanovenou dobu pokrylo spotřebiteli rozdíl mezi cenami v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI) a cenami původního dodavatele.

U obce Moldava v Krušných horách stojí sluneční elektrárna, která za jedenáct let načerpala od českého státu zhruba půl miliardy korun jako podporu při prodeji elektřiny. Majitel elektrárny přitom nezákonně získal jak stavební povolení, tak licenci pro výrobu energie. Obojí pravomocně potvrdily soudy. Zatím rozhodly, že musí vrátit pětapadesát procent vyplacené podpory, přes dvě stě milionů si tedy může nechat. Podle rejstříku patří elektrárna investorovi z afrického Tuniska, stopy přitom vedou k bývalému chomutovskému starostovi a senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Tématu se pro Reportéry ČT věnoval Michael Fiala.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zachytil první stížnosti na takzvané energetické šmejdy, kteří se snaží zneužít ukončení dodávek od společností ze skupiny Bohemia Energy. Spotřebitelům nabízí pomoc s výběrem nového dodavatele, jejich služby ale mohou přivést zákazníky do ještě větších problémů, upozornil mluvčí úřadu Michal Kebort. Podvodníci se podle něj vydávají například za pracovníky ERÚ a doporučují lidem konkrétní dodavatele energií, což úřad ze své podstaty dělat nesmí.

Energetický regulační úřad (ERÚ) prošetřuje společnosti Bohemia Energy, Europe Easy Energy a Lumius kvůli možnému nefér jednání na trhu s energiemi. Informoval o tom mluvčí úřadu Michal Kebort. U firem Bohemia Energy a Europe Easy Energy šetří podle něj ERÚ možné porušení zákona o ochraně spotřebitele, konkrétně podezření na užití zakázaných nekalých obchodních praktik. Lumius pak podle úřadu nečekaně ukončuje smlouvy na dodávky plynu především velkým odběratelům. Skupina Bohemia Energy reagovala, že se vždy snažila respektovat právo a věří, že legislativu dodržela i nyní.

Strakoničtí zastupitelé schválili vznik petice kvůli problematické situaci kolem dodávek tepla ve městě. Petici, kterou dají podepisovat občanům, pošlou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) i různým ministrům. Chtějí tak zatlačit na to, aby ve sporu o dodávky tepla rozhodl Energetický regulační úřad (ERÚ). Informoval o tom starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost).

Lepší ochranu spotřebitelů na trhu s energiemi by měla přinést vládní novela energetického zákona, kterou ve středu s některými úpravami podpořil sněmovní hospodářský výbor. Předloha namířená proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Největší debata se ale vedla o poslaneckém pozměňovacím návrhu na zákonné zakotvení akumulace energie.

Česká obchodní inspekce (ČOI) udělila milionovou pokutu firmě České aukce za nekalé praktiky při uzavírání smluv na dodávky energií, sdělil mluvčí inspekce Jiří Fröhlich. Firma podle něj používala smlouvy obsahující protiprávní článek, který pod smluvní pokutou znemožňoval klientům v zákonných lhůtách od kontraktu odstoupit. Jde o třetí podobně vysokou pokutu při prodeji energií domácnostem.

Krajský soud v Brně zprostil obžaloby bývalou šéfku Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou. Podle loňského rozsudku jihlavského okresního soudu zneužila svoji pravomoc, když jmenovala místopředsedkyní úřadu bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou, soud jí uložil podmíněný trest dva roky vězení s odkladem na 30 měsíců. Proti rozsudku se ale odvolal jak státní zástupce, tak Vitásková. Brněnský soud také zrušil loňský rozsudek jihlavského soudu, který za to Vitáskové podruhé uložil podmíněný trest. Rozhodnutí brněnského soudu je pravomocné.

Energetický regulační úřad (ERÚ) řeší stále častěji dotazy spotřebitelů, po kterých dodavatelé vymáhají pohledávky prostřednictvím inkasních agentur, potvrdil mluvčí úřadu Michal Kebort. Letos by podle něj mohlo jít řádově o stovky případů. Mluvčí uvedl, že často přitom není jasné, jak a kdy dlužná částka vznikla, případně proč byla navýšena o další poplatky. Problematické podle něj mohou mohou být i služby nabízené v opačném gardu, kdy inkasní agentura naopak tvrdí, že pro zákazníka vymůže pohledávky od dodavatele.