Množí se výzvy k zaplacení dluhu za energie. Bývají neurvalé, ale nemusí být oprávněné

Energetický regulační úřad (ERÚ) řeší stále častěji dotazy spotřebitelů, po kterých dodavatelé vymáhají pohledávky prostřednictvím inkasních agentur, potvrdil mluvčí úřadu Michal Kebort. Letos by podle něj mohlo jít řádově o stovky případů. Mluvčí uvedl, že často přitom není jasné, jak a kdy dlužná částka vznikla, případně proč byla navýšena o další poplatky. Problematické podle něj mohou mohou být i služby nabízené v opačném gardu, kdy inkasní agentura naopak tvrdí, že pro zákazníka vymůže pohledávky od dodavatele.

„Nenechte se zaskočit nebo vystrašit. Výzvy k zaplacení pohledávky jsou formulovány velmi drsně a záměrně vzbuzují dojem, že peníze nepochybně dlužíte. Pochybnosti ale jsou namístě, a jestliže si nejste jisti oprávněností sankce nebo její výší, požadujte doložení nároku vlastní pohledávky i jejího postoupení. Vůči vymahači pak uplatňujte stejné námitky, jaké byste vznesli vůči dodavateli,“ řekl člen rady ERÚ Rostislav Krejcar.

Podle úřadu vše typicky začíná stroze znějícím telefonátem, textovou zprávou nebo písemnou výzvou s jednoznačným požadavkem na úhradu dluhu. ERÚ uvedl, že nejčastěji se vymahači ozývají kvůli neuhrazeným deaktivačním poplatkům, když spotřebitel předčasně ukončil smlouvu na dobu určitou. Dále může jít o nedoplatky za spotřebovanou energii, a to i v případech, kdy zákazník sice řádně platil zálohy, ale nevyrovnal nedoplatek vyplývající z vyúčtování. Důvody ale musí vymáhající strana jasně prokázat, podotkl úřad.

„Ještě nedávno vymahačské agentury vyhrožovaly spotřebitelům rovnou exekucí. K tomu by ale nejdříve potřebovaly rozsudek soudu, jinak podobnými pohrůžkami mohou porušovat zákon. Tato praktika proto pomalu mizí,“ uvedl Krejcar.

Objevují se i neoprávněné požadavky na zaplacení poplatku za vymáhání dluhu

Stále se podle něj naopak objevují požadavky na zaplacení poplatků za vymáhání dluhu, na které vymahač také nemusí mít nárok. „Jestliže dluh neuhradíte včas, může po vás věřitel chtít jen zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s vymáháním, například za zpoplatněnou upomínku. Odměna inkasní agentuře mezi tyto náklady ale většinou nepatří,“ dodal.

Novinkou na energetickém trhu jsou pak podle ERÚ služby, které si inkasní agentury připravily naopak pro spotřebitele. Zdánlivě vstřícná nabídka, že pro zákazníka získají nevrácené přeplatky od minulého dodavatele, však také není bez rizika, podotkl energetický úřad. Upozornil, že o jednom z podobných případů už informoval na webových stránkách.

Problémem podle úřadu může být například to, že postoupením pohledávky spotřebitel uzná, že mu peníze dluží minulý dodavatel, čímž vyviní současného dodavatele, u kterého by se jinak vrácení přeplatku domáhal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...