Počet žadatelů o příspěvek na bydlení od začátku roku vzrostl o 21 tisíc lidí. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který nárůst dává do souvislosti s cenami energií. Vláda v uplynulých týdnech kvůli turbulencím na energetickém trhu rozšířila sociální podpory, podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) chystá i podpůrný program pro živnostníky a legislativu, která má oblast pro příště lépe chránit.
Ministerstvo práce už na konci ledna oznámilo, že se kvůli rostoucím cenám elektřiny a plynu zvýší příspěvek na bydlení. Nárok na něj mají vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, podnájemníci i lidé ve zkolaudovaných objektech k rekreaci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent.
Na sanování rostoucích nákladů za světlo a teplo je možné využít i dávku mimořádné okamžité pomoci. Získat ji mohou ale jen lidé ve velmi vážné tísni bez prostředků. Úředníci posuzují nejen příjem a majetek samotného žadatele, ale i ostatních členů rodiny.
„Počet žadatelů o příspěvek na bydlení roste,“ poznamenal na čtvrteční tiskové konferenci ministr Jurečka. „Od začátku roku přibylo 21 tisíc lidí. Očekáváme, že v únoru, březnu objem těchto žádostí poroste dál, jak budou přicházet vyúčtování a jak se lidé budou potýkat s nárůstem faktur.“
Adresné oslovování
Vyplácená státní podpora podle něj umožňuje, aby lidé zůstali u standardních způsobů topení, místo aby volili pokoutné spalování mnohdy neekologických zdrojů. Možnost úlevy v podobě plošného odpouštění DPH, které navrhuje opoziční hnutí ANO, ale odmítá.
„Nikoho ve štychu nenecháme, ale naše pomoc bude adresná a konkrétní. Nejsme v situaci, abychom si mohli dovolit plošné řešení,“ poznamenal s tím, že státní rozpočet by při zásahu do DPH přišel o pětadvacet až pětatřicet miliard korun.
„Snažíme se dělat kroky tak, aby nám sítem nikdo nepropadal,“ dodává ministr. Po podzimních kolapsech několika dodavatelů energie skončilo v záchranné síti takzvaných dodavatelů poslední instance více než devět set tisíc odběratelů. Šestadevadesát procent z nich už má uzavřené standardní smlouvy. Úřady práce ve spolupráci s energetiky nyní budou cíleně oslovovat ty zbývající – ochranná lhůta po ztrátě dodavatele energií totiž končí v půli dubna.
Revize energetického zákona
Ministerstvo průmyslu souběžně připravuje novelu energetického zákona. Součástí novely mají být návrhy, které ministerstvu předložil Energetický regulační úřad (ERÚ) k řešení energetické krize a zlepšení dohledu nad energetickým trhem – jedná se zejména o reakci na nedávné kolapsy dodavatelů v čele s firmou Bohemia Energy, která turbulence na energetických burzách neustála.
ERÚ navrhuje například navýšení základního jmění společností, které dodávají energie, ale i jejich povinné pojištění. Pojistné plnění by například po předem stanovenou dobu pokrylo spotřebiteli rozdíl mezi cenami v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI) a cenami původního dodavatele. Další z navrhovaných možností jsou pravidelné audity pro všechny dodavatele.
„Veškeré riziko nesmí nést zákazník místo obchodníka,“ poznamenal ministr Síkela. Do budoucna by měli distributoři nabízet jen takové množství energií, které mají kryté dostatkem financí. Při ztrátě schopnosti dostát závazkům by měli ztratit licenci na obchodování s energiemi.
Zlepšit se má i situace lidí v záchranném režimu DPI. Hovoří se mimo jiné o možnosti, kdy by regulační úřad ceny DPI přímo stanovil. Dnes jsou tyto ceny věcně usměrňované.
Ministerstvo průmyslu jako jednu z variant řešení problému s drahými energiemi do budoucna zvažuje také zřízení zvláštního obchodníka, který by případně nabízel sociální tarif chudším domácnostem či menším firmám. Podle Síkely k tomu stát může „vytvořit separátní entitu“, vyčlenit část státní či polostátní firmy nebo vypsat výběrové řízení na dodavatele. „Jsme v úrovni tezí,“ řekl ministr průmyslu.
Podpora pro podnikatele
Vláda připravuje i podporu malým a středním podnikům. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB) rozšíří v souvislosti s energetickou krizí program Záruka. Firmy, u kterých tvoří náklady na energie deset a více procent z celkových nákladů, budou moci využít úvěry se státní zárukou.
Firmy budou moci čerpat půjčky ve výši jeden až deset milionů korun, stát se za ně zaručí až do 80 procent jistiny. Prostřednictvím České bankovní asociace chce Síkela apelovat na komerční banky, v případě, že takovou půjčku poskytnou a bude na něj vystavena státní záruka, aby riziko bylo oceňováno jako státní. Vláda na pomoc vyčlení jednu miliardu korun, uspokojeno by mělo být až 1800 žadatelů.
Pro větší společnosti s energeticky náročným provozem vláda zvažuje kompenzaci nepřímých nákladů, což podle Síkely prakticky znamená náhradu nákladů na emisní povolenky. „Tam by se jednalo zhruba o 35 větších subjektů z oblasti ocelářství, kožedělného průmyslu, chemie a tak dále,“ uvedl ministr. Doplnil, že tuto podporu loni předchozí vláda vyplatila, ale pro další období pro ni nezajistila krytí v rozpočtu a už ji neobnovila.
