Nemáme vůbec žádné páky, říká k situaci s energiemi předseda ERÚ. Chyba je v zákonech, dodává Šnobr

39 minut
OVM: Trh s energiemi
Zdroj: ČT24

Předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček necítí vinu za současnou situaci na trhu s energiemi, kdy pád skupiny Bohemia Energy a dalších obchodníků žene do potíží statisíce domácností. „Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce. „Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den,“ doplnil investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Vláda by měla ve středu v této souvislosti jednat o dávce mimořádné okamžité pomoci.

Vláda bude ve středu stanovovat podmínky pro dávku mimořádné okamžité pomoci v souvislosti se zdražováním energií a krachem některých dodavatelů. Pomoc by měla státní rozpočet přijít na dvě miliardy korun. V současnosti se týká 250 tisíc lidí a podle ministerstva práce a sociálních věcí to bude zhruba ještě o dvě stě tisíc více, uvedla v OVM ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Podle kandidáta na ministra financí v připravované vládě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury bude ale problém se zpracováním takového množství žádostí a prověřením situace žadatelů. Peníze by tak nemusely přijít dostatečně rychle. „I kdyby vláda změnila normativy na mimořádnou okamžitou pomoc, tak sociální správa je schopná administrovat třicet tisíc dávek měsíčně,“ upozornil.

Dávka mimořádné okamžité pomoci patří mezi dávky hmotné nouze. Posuzuje se u ní příjem žadatele i ostatních členů rodiny i majetek, dostanou ji jen lidé ve vážné tísni. V době uzávěr za covidové epidemie přitom ministerstvo práce podmínky pro vyplacení mimořádné pomoci zmírnilo. Úřady majetek neposuzovaly, hodnotil se jen aktuální příjem.

Podle Stanjury situaci neřeší ani zastropování záloh na energie, které stanovil Energetický regulační úřad (ERÚ) na návrh ministerstva průmyslu a obchodu. „Zálohou neřešíte vůbec nic, jen ten problém odkládáte,“ uvedl.

Řešením by podle něj například byla půjčka nebo dotace přes dodavatele poslední instance (DPI). Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, i dalších menších dodavatelů. V režimu DPI skončilo na devět set tisíc odběratelů. Přebírají je pak jiné společnosti, takzvaní dodavatelé poslední instance, a řadě lidí kvůli tomu násobně stouply zálohy za energie.

Schillerová by chtěla ve vládě také probrat, zda v tomto případě neselhal ERÚ v kontrolní činnosti. K možným personálním změnám uvedla, že je navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Ještě nejsme ve fázi hledání viníků, protože nemáme zatím vyřešenou pomoc lidem. Odpovědnost má vláda u moci, ministerstvo průmyslu a ERÚ. Odpovědnost je také těch, co nedodrželi smlouvy,“ uvedl Stanjura.

ERÚ vinu necítí

Vedení úřadu podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka postupovalo správně. Rezignovat nyní proto nehodlá. „Ani já, ani rada necítíme žádnou vinu za současnou situaci. My se prostě musíme bavit o tom, co má ERÚ za kompetence, respektive co nemá. Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ řekl v OVM.

Podle něj ERÚ reguluje sektor energetiky, kde není možná konkurence. „Tam stanovujeme regulované ceny. Zbytek, což jsou obchod a výroba, tam žádné kompetence nemáme a obchodníci nemají žádné povinnosti,“ sdělil. Nicméně uvedl, že úřad připravuje analýzu příčin nynější situace. Hotová by podle něho mohla být do půl roku a řeší se v ní i to, co se stalo s plynem a energií, kterou měla společnost Bohemia Energy nasmlouvanou v době, než vypověděla lidem smlouvy. „Spekuluju, že energii následně prodávala na kratších kontraktech,“ uvedl v OVM investor, analytik a minoritní akcionář energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr.

Problém je podle něj v zásadě ale ten, že v Česku není platforma, a to politická ani na úrovni úřadů, která by současnou situaci a problémy dokázala řešit. „Není to ani ministerstvo průmyslu a obchodu ani ERÚ. Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den,“ řekl s tím, že zákony podle něj proto bude nezbytné změnit.

S potřebou změnit legislativu souhlasí i ekonom IDEA Cerge-EI Filip Pertold, podle kterého trh s energiemi evidentně nefunguje. „Je to trh, který nabádá dodavatele k morálnímu hazardu, aby slibovali něco, čemu nemůžou dostát při špatném vývoji cen, a nic se jim nestane,“ uvedl s tím, že pokud je regulace takto nastavena, tak logicky vybízí k riziku. „To známe z bankovnictví. Proto tam máme bankovní dohled, aby banky extrémně neriskovaly,“ zdůraznil.

Dodal, že je pro něho nepochopitelné, jak mohl pravidla někdo takovým způsobem nastavit: „Když de facto nabádají k tomu, abych spekuloval permanentně na pokles nebo stagnaci cen. Nerozumím tomu.“

Trávníček v této souvislosti podotkl, že je to právě ERÚ, který se snaží už roky získat větší kompetence. „Ale vezměte si dodavatelskou lobby, která na politiky působí. Úřadu tak za dvacet let nepřibyly žádné kompetence. A trh se naopak pořád posouvá do volnějšího módu. My kompetence rádi přijmeme,“ zdůraznil.

Podotkl, že i dnes už ale prakticky úřad sahá za rámec svých běžných pravomocí s cílem pomoci lidem, kteří se ocitli v situaci, kdy mají platit za energie až trojnásobně vyšší zálohy než dosud. Například zmíněné zastropování záloh. „Nezastíráme, že to je odložení (problému), ale dojednali jsme s dodavateli poslední instance, kteří si podle zákona zálohy mohou stanovit jakékoliv, jejich snížení,“ zdůraznil s tím, že nyní apelují také na to, aby se našla nějaká instituce nebo nástroje, které by zákazníkům zvýšené náklady kompenzovaly.

Podle Trávníčka úřad hledá dál i další možnosti. Například takové nástroje, které by směřovaly přímo vůči dodavatelům poslední instance. „Jednalo se například o tom, zda by národní investiční banka mohla poskytnout institucím záruky za kreditní rizika, aby bankovní instituce mohly nějakým způsobem ulevit – poskytovat například postiženým zákazníkům bezúročné půjčky. Aby nepadali do dluhových pastí,“ upřesnil. Aktuálně tak ERÚ o této formě dál jedná s různými k tomu kompetentními institucemi.

Pertold by apeloval na uživatelskou jednoduchost pro klienty. „Na Slovensku se to stalo (ukončila tam činnost dceřiná společnost Bohemia Energy) a lidé spadli automaticky do nějakého tarifu, který byl přívětivější,“ uvedl. Slovensko má ceny energií na rozdíl od Česka regulované, a vyšší náklady jdou tak za poskytovatelem, a nikoliv klientem.

„Ano, chceme mít konkurenci na trhu, ale ta nemůže spočívat v tom, že někdo naslibuje nějaké tarify, které nejsou reálné. Klienti pak ztratí veškerou důvěru v trh a ten zkolabuje. Lidé nebudou chtít hledat konkurenci, protože si myslí, že to znamená, že se nedodrží kontrakt. A do této situace jsme se dostali, a to je chyba v regulaci trhu,“ dodal Pertold.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 2 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 4 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 7 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 10 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 19 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...