Kvůli zdražení energií vláda ve středu schválila navýšení částky pro výpočet příspěvku na bydlení. Podporu by nově mohli pobírat i podnájemníci. Pokud by náklady dál výrazně rostly, kabinet může rozhodnout o dalším navýšení podpory. Dodavatele elektřiny v Česku v loňském roce změnilo rekordní množství zákazníků, podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) jich bylo přes sedm set tisíc – o čtvrt milionu víc než v předchozím roce. Rekordní byly i počty změn dodavatelů plynu. Důvodem bylo i to, že několik dodavatelů energií loni skončilo.
Vláda schválila kvůli rostoucím cenám energií vyšší dávky na bydlení
Příspěvky na bydlení by se mohly pro letošek zvýšit, na dávku by mohlo dosáhnout také víc lidí. Vláda na středečním zasedání schválila návrh novely, která navyšuje částky pro výpočet podpory. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předlohu vláda posílá do sněmovny, projednat by ji chtěla zrychleně v legislativní nouzi.
„Rozhodli jsme o tom, že se adekvátně navýší příspěvek na bydlení a rozšíří, aby na něj dosáhlo víc lidí. V případě dramatických výkyvů na trhu s energiemi bude moci vláda zvýšit normativy,“ uvedl Fiala.
Podle novely by se takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, mohly jednorázově zvednout podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení zhruba o 1100 až 2100 korun. Do uznatelných nákladů stát počítá kromě platby za elektřinu a plyn také náklady na nájemné, hypotéku, vodu nebo vytápění. Na příspěvek na bydlení mají nyní nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Podporu by nově mohli pobírat i podnájemníci. Na vyšší dávky pro víc lidí by bylo podle ministerstva práce potřeba asi 2,6 až tři miliardy korun.
Zákon, který má pomoci lidem ohroženým vysokými cenami energií, teď poputuje z vlády do Poslanecké sněmovny. Ta ho bude schvalovat příští týden. Opozice návrh podporuje, tvrdí ale, že vládní boj s vysokými cenami elektřiny a plynu je nedostatečný. „To znamená snížení DPH na nulu. Opakovaně říkáme, to je pomoc, vyzvala jsem veřejně pana ministra financí, ať to udělá třeba na měsíc nebo dva, jako jsem to udělala já,“ řekla exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Vláda ale s dalším snížením DPH z cen energií nepočítá.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) počítá s tím, že by novelu mohly sněmovna i Senát schválit do konce měsíce. Norma by pak měla platit zpětně za období od 1. ledna. Podle šéfa resortu by tato pomoc měla být dostačující. „Všechny informace budeme v příštích třech týdnech intenzivně distribuovat k lidem, u kterých předpokládáme, že v té komplikované situaci jsou,“ řekl Jurečka. Neuvedl, jak by informování potřebných mělo vypadat.
Kabinet by mohl případně také rozhodnout o dalším navýšení, pokud by se odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku změnily „významným způsobem“. O kolik by musely vzrůst, navrhovaný zákon neupřesňuje.
Skončilo několik dodavatelů
V posledních deseti letech se počet zákazníků, kteří v rámci jednoho roku vyměnili dodavatele elektřiny, pohyboval pod hranicí půl milionu – nejnižší zájem o změnu byl v roce 2015, kdy dodavatele vyměnilo 277 tisíc zákazníků, předloni šlo o 446 tisíc změněných smluv. V loňském roce došlo ale ke skokovému nárůstu, kdy k jinému dodavateli přešlo 713 tisíc lidí.
Rekordní počet změn prožívali i dodavatelé plynu. Smlouvu v roce 2021 měnilo skoro 385 tisíc odběratelů; naposled se k takovým přelivům Česko přiblížilo před deseti lety.
Největší počet změn se na trhu s elektřinou odehrál v listopadu, kdy k novému dodavateli přešlo 161 721 odběratelů, vyplývá z dat OTE, a statistika tak stínuje dění na českém energetickém trhu. V říjnu totiž oznámila ukončení dodávek elektřiny (i plynu) skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v zemi, která dodávala energie zhruba 900 tisícům klientů.
Po Bohemia Energy skončily také další firmy. Dodávky ukončila Kolibřík energie s osmadvaceti tisíci klienty, A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy, Ray Energy, která dodávala zhruba třem tisícům klientů, a Microenergy, která dodávala energie více než 760 zákazníkům. Činnost ukončila také společnost Energie pro Tebe, která dodávala plyn více než třem stovkám odběratelů, a Český Energetický Dodavatel, který měl více než sedm tisíc odběratelů. Plyn přestaly dodávat 2350 zákazníkům také Františkovy energie, skončil i dodavatel Svinos s 21 odběrnými místy.
Na obzoru zdražování
Podle dřívějších vyjádření analytiků si zákazníci, kteří museli změnit dodavatele, bez výjimky u nových dodavatelů významně pohoršili. Na trhu totiž podle nich není produkt, který by se jen trochu blížil podmínkám, na které byli zákazníci zvyklí u Bohemia Energy.
Se zdražováním elektřiny i plynu musí zákazníci počítat i v letošním roce, vyšší ceny totiž oznámila řada dodavatelů. Například Pražská teplárenská zvýšila ceny již od 1. prosince. Průměrná pražská domácnost zaplatí za teplo měsíčně o 250 až 350 korun více. ČEZ zdražil od 1. ledna dodávky elektřiny zhruba o třetinu. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Domácnosti si tak připlatí v průměru 250 korun měsíčně. Naopak Pražská energetika (PRE) od Nového roku ceny nenavýšila, poslední zvýšení cen se uskutečnilo k loňskému 1. září, navýšení bylo o sedm procent.
Plně liberalizovaný trh s elektřinou je v České republice od roku 2006, trh s plynem od roku 2007. Od té doby si mohou sami zákazníci vybírat svého dodavatele energií.