Senát schválil odklad Nejvyššího stavebního úřadu či zpřísnění dávek běžencům

Senát umožnil roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu a krajských úřadů, které měly nahradit nynější stavební úřady v obcích. Zabýval se i pravidly poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny, ta se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát schválil téměř jednomyslně. Senátoři podpořili také zpřísnění podmínek pro udržení kapacit v zásobnících plynu. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident. Během schůze horní komory k jejím členům promluvil formou videopřenosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Senát chce, aby Ukrajina příští týden získala status kandidátské země EU.

Novela zákona zvaného lex Ukrajina počítá s tím, že ukrajinští běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku. Novela upravuje také například zdravotní pojištění běženců a příspěvek pro domácnosti za jejich bezplatné ubytovávání. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů nejvýše 150 dnů.

Podporu pět tisíc korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku dostávají uprchlíci za měsíc, v němž získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat ještě dalších pět měsíců, když prokážou, že dávku potřebují. Novela podmínky zpřísňuje.

Úřad práce navíc bude moci žadatele vyzvat, aby případný nárok na podporu přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se musel dostavit zpravidla do osmi dnů, jinak by úřad žádost zamítl. Na solidární příspěvek domácnostem za bezplatné ubytovávání ukrajinských běženců budou mít podle novely nárok i ti ubytovatelé, u kterých si uprchlíci platí spotřebu plynu a elektřiny sami.

Novela dále výslovně odmítá dočasnou ochranu občanům zemí Evropské unie, tedy i běžencům, kteří mají kromě ukrajinského ještě například maďarské občanství. Prodlužuje lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkracuje dobu, v níž musí uprchlík nahlásit změnu místa pobytu, z 15 dnů na tři dny. Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem.

Novelu podle záznamu hlasování podpořilo 71 ze 74 přítomných senátorů, zbývající tři členové horní komory se hlasování zdrželi.

Odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu

Senátoři umožnili roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů. Tyto státní úřady by měly podle loni přijatého stavebního zákona začít fungovat v polovině příštího roku a nahradit nynější obecní stavební úřady.

Vládní koalice chce část obecních stavebních úřadů další novelou zachovat, což se stalo předmětem kritiky některých senátorů. Návrh novely stavebního zákona Senát kvůli dvěma chybějícím hlasům neschválil. Senátoři měli pochybnosti o tom, zda se odklad dostatečně promítne i do navazujících norem. Kritikům také vadilo to, že novela odkládá vznik Nejvyššího stavebního úřadu, který právně vznikl už na začátku roku.

Zamítnutí ani úpravy novely žádný člen horní komory nenavrhoval. Novelu tak ve shodě s ústavou dostane k podpisu prezident po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní komora na projednávání zákonů má, tedy po 22. červnu.

Senát souhlasil i se zpřísněním podmínek ohledně zásobníků plynu

Senát také schválil novelu energetického zákona, která umožní odebrat obchodníkům s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících v požadovaném minimálním množství, část této kapacity. Novela má přispět k zajištění naplněnosti zásobníků plynu kvůli zvýšení energetické bezpečnosti.

Novela také v návaznosti na energetickou krizi zkracuje režim dodavatele poslední instance na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři. Pak bude moci plátce elektřiny nebo plynu automaticky přejít na standardní nabídku dodavatele, řekl senátorům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Novela mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Posiluje postavení předsedy Rady ERÚ, který bude ze zákona nově jednat jménem ERÚ. Novela dále rozšiřuje regulační pravomoci ERÚ. „Energetický regulační úřad bude stanovovat regulované ceny tak, aby byly alespoň nákladové. Tím bude zajištěna přiměřenost regulovaných cen ve vztahu k nákladům poskytovatelů těchto komodit,“ uvedl ministr.

Senátoři kritizovali vládu

Někteří senátoři měli výhrady k postupu vlády vůči růstu cen energií, který označovali za nedostatečný. Například Jiří Čunek (KDU-ČSL) označil za „tragické“, že vláda neplánuje stanovení maximálních cen energií a zisk energetické společnosti ČEZ chce pouze přerozdělovat. Ladislav Václavec (ANO) uvedl, že Česko je ve výrobě elektrické energie soběstačné, ale nakupuje ji.

Novela je pojistkou k zajištění naplněnosti zásobníků. Novinkou v zákoně se stane princip „use it or lose it“, tedy „využívej to, nebo o to přijdeš“. Tento princip zavádí novou povinnost ukladatelům do zásobníků plynu, podle které musí využívat rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Pokud ukladatel nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu, a to v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil.

Účelem má být efektivní využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Nevyužitou kapacitu bude muset provozovatel zásobníku nabídnout prostřednictvím aukce. Pokud se mu to nepovede ani za nulovou cenu, bude mu moci ministerstvo průmyslu nařídit za zákonem daných podmínek, aby skladování umožnil za zápornou cenu, tedy že za to bude platit. Stát mu v tom případě ale bude muset nahradit vzniklou škodu.

Zásobníky plynu v ČR jsou nyní naplněné zhruba ze 70 procent, vyplývá z dat organizace Gas Infrastructure Europe (GIE), sdružující evropské provozovatele plynárenských infrastruktur. Plynové zásobníky mají být před letošní zimou naplněné nejméně z 80 procent, rozhodl Síkela mimořádným opatřením. 

Senát chce, aby Ukrajina příští týden získala status kandidátské země EU

Senát také apeloval na členské státy EU, aby na zasedání Evropské rady v příštím týdnu udělily Ukrajině status kandidátské země. Shodl se na tom ve shodě s výzvou ukrajinského prezidenta Zelenského při jeho vystoupení před oběma komorami českého parlamentu. Podle Zelenského by tento krok posílil evropské společenství a byl by také vyjádřením evropských myšlenek a hodnot, které Ukrajina brání proti ruské agresi.

Senát konstatoval, že invaze na Ukrajinu, kterou zahájilo Rusko ve spolupráci s Běloruskem 24. února, destabilizuje evropský kontinent a způsobuje současnou hospodářskou krizi. Horní komora chce také podpořit co nejpřísnější sankce na Rusko a Bělorusko, dokud se ruská vojska z Ukrajiny nestáhnou a neobnoví se územní celistvost země v mezinárodně uznávaných hranicích.

Koncem příštího týdne se Senát bude podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zabývat jednorázovým příspěvkem pět tisíc korun na dítě pro rodiny s ročními příjmy do milionu korun a také ubytováváním uprchlíků z Ukrajiny a začleňováním jejich dětí do českých škol.

Sněmovna uvedené změny schválila v úterý ve stavu legislativní nouze. Senát by je proto měl podle Vystrčila projednat zrychleně do deseti dnů od doručení. Schůze horní komory by se tak mohla uskutečnit příští pátek.

Povinné audity bezpečnosti silnic a dálnic

Vlastníci vymezených silnic a dálnic budou muset podle novely zákona, kterou schválila horní komora, každých pět let zajistit posouzení rizik dopravních nehod na jednotlivých úsecích. Novela jim tuto povinnost uloží v návaznosti na předpisy EU. Úpravu zákona o pozemních komunikacích nyní dostane k podpisu prezident.

Vyšší kontrola by měla fungovat také při projektování a stavbě dálnic a silnic. První posouzení komunikací se má uskutečnit v roce 2024 a opakovat každých pět let. Posuzování se má zaměřit na rizika nehod a na závažnost jejich dopadů.

Senát do sněmovny ale vrátil novelu silničního zákona, která má dát ministerstvu dopravy oprávnění povolit řidičům v nákladní dopravě ve výjimečných případech jezdit i bez dodržování požadavků na přestávky v jízdě a odpočinek. Senát chce v souladu s novými unijními předpisy umožnit užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) senátní změny podpořil. 

„Bude možné provozovat silniční dopravu po určitou dobu a za stanovených podmínek i vozidlem registrovaným v jiném členském státě EU,“ uvedl ministr. Souhlasil i s další senátní úpravou, která má snížit administrativní zátěž živnostenských úřadů. 

Majetková oznámení politiků budou přístupná na základě žádosti

Majetková oznámení politiků zřejmě budou v registru ministerstva spravedlnosti opět přístupná na základě individuální žádosti. Poslaneckou novelu, která to předpokládá, schválili senátoři zrychleně. Nyní ji dostane k podpisu prezident. 

Předloha reaguje na předloňský verdikt Ústavního soudu a například také omezuje okruh obecních politiků spadajících pod zákon o střetu zájmů. Nemá se týkat neuvolněných představitelů obcí, kteří za tuto práci nepobírají mzdu.