K českým poslancům a senátorům promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval za dosavadní pomoc, kterou Česko napadené Ukrajině poskytlo, ale apeloval, aby Západ v podpoře jeho země neustával. Varoval před ruskými ambicemi. Před Zelenského projevem vystoupili také předsedové obou komor českého parlamentu a premiér. Poslanci následně schválili usnesení s výzvou vládě, aby dále podporovala Ukrajinu a zasazovala se o její začlenění do Evropské unie.
„Jsme s vámi, buďte s námi,“ řekl Zelenskyj v projevu k českým zákonodárcům. Hovořil i o poválečné obnově
Události: Projev Volodymyra Zelenského před oběma komorami českého parlamentu (zdroj: ČT24)
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pronesl projev k českým poslancům a senátorům z Kyjeva. Zahájil jej s odkazem na rok 1968 slovy: „Jsme s vámi, buďte s námi!“ V projevu poděkoval za dosavadní pomoc, kterou Česko od začátku ruské invaze Ukrajině poskytlo. Zbraně dodané z Česka, podle něj pomohly tehdy, kdy byly nejvíce zapotřebí. Podotkl ale, že je potřeba, aby podpora z celé Evropy neustávala a trvala až do dosažení vítězství.
Varoval totiž před dalšími ruskými ambicemi. „Ruský vpád na Ukrajinu je pouze prvním krokem, aby si otevřelo cestu k dalším státům. (…) Otevřeně o tom hovoří nejenom ruští propagandisté, ale i vysocí státní úředníci,“ řekl Volodymyr Zelenskyj. Ruské tanky podle něj musejí být zastaveny a vyhnány z území nezávislé Ukrajiny, aby nemohly nikdy dojet do Prahy, Ostravy, Brna, Plzně nebo, Karlových Varů. „Právě na Ukrajině a právě nyní se odehrává bitva o budoucnost Evropy,“ dodal. Odmítl, že by situaci vyřešilo přenechání některých území Rusku. „Ten, kdo chce uchvátit vše, se nikdy nezastaví,“ prohlásil.
Speciální vysílání ČT24: Projevy Volodymyra Zelenského a vrcholných českých politiků (zdroj: ČT24)
Hovořil o ukrajinské ambici stát se kandidátskou zemí Evropské unie, žádostí Kyjeva se bude zabývat summit 23. a 24. června. „Udělit Ukrajině status kandidáta znamená dokázat, že evropské společenství je skutečné, evropské hodnoty fungují a nejsou jen prázdnými slovy v několika dokumentech,“ zdůraznil ukrajinský prezident. V souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím v Radě EU apeloval i na přijetí dalšího balíku protiruských sankcí.
Hovořil ale také o poválečné obnově Ukrajiny. „Věřím, že Česko bude mezi lídry, kteří budou co nejvíce přispívat k ekonomické a infrastrukturní obnově Ukrajiny. Je to dobrá příležitost ukázat sílu Evropy,“ řekl Zelenskyj.
Díky ukrajinského prezidenta směřovaly do Prahy nejenom v souvislosti s dodávkami zbraní, ale také v souvislosti s tím, že Česko přijalo statisíce válečných uprchlíků ze země. Kromě slov, s nimiž se k posluchačům obraceli redaktoři Československého rozhlasu v srpnu 1968, citoval také Václava Havla: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Často v dějinách Evropy tato slova naplněna nebyla, ale nyní na Ukrajině můžeme zajistit naplnění těchto slov.“
Po Zelenského projevu schválili poslanci usnesení, jímž vyzvali vládu, aby dále podporovala Ukrajinu a zasazovala se o její začlenění do Evropské unie, a zároveň jím odsoudili ruskou politiku vůči Ukrajině. Usnesení podpořili všichni přihlášení poslanci vládních stran a ANO s výjimkou Miloslava Janulíka (ANO), jenž se zdržel. Přítomní poslanci SPD byli jednotně proti.
Vystrčil vyzval k činům. Podle Pekarové Adamové se Rusko dopouští státního terorismu
Ještě před proslovem ukrajinského prezidenta si zákonodárci vyslechli slova předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který v krátkém vystoupení odkázal na mnichovskou dohodu a vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Vzpomínky na ně podle Vystrčila dávají lidem v Česku „sílu a motivaci vás velmi silně podporovat, cítit s vámi a být s vámi (Ukrajinci) solidární,“ vzkázal do Kyjeva. Podle něj bojuje Ukrajina proti ruské agresi za celý civilizovaný a svobodný svět, je třeba ji podporovat slovy i činy.
Po něm krátce promluvila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Čeho se Rusko na Ukrajině dopouští, považuji za státní terorismus,“ poznamenala.
Následně vystoupil ještě předseda vlády Petra Fialy (ODS). Ten mimo jiné připomněl, že si válka na Ukrajině „vyžádala i dvě oběti mezi našimi spoluobčany, kteří se rozhodli na Ukrajině osobně pomoci“. Připomněl také, že první dodávky vojenské pomoci z Česka byly dohodnuty již před únorovou ruskou invazí a zmínil se o snaze zpřísnit sankce vůči Rusku a naopak posunout Ukrajinu k Evropské unii.
Podobně jako po něm Volodymyr Zelenskyj hovořil i český premiér o hrozbě, že Rusko bude ve své agresi pokračovat, nepodaří-li se ho zastavit na Ukrajině. Ambicí Moskvy podle něj je obnovit Sovětský svaz a někdejší východní blok. Domnívá se, že dalšími oběťmi mohou být pobaltské státy a země střední Evropy. „To je přímé nebezpečí pro naše životy a to nemůžeme připustit,“ konstatoval.
Silné a emotivní, hodnotí Zelenského vystoupení čeští politici
Velmi kladně hodnotí projev ukrajinského prezidenta politici tuzemských vládních stran. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) bylo vystoupení „velice silné“ a obdobnými slovy je zhodnotil i vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti).
„Podtrhlo, jak silné vztahy a jak silné pouto mezi Českou republikou a Ukrajinou dnes existuje. Jsou tam i historické paralely, které pan prezident Zelenskyj velice správně vypíchl,“ dodal Lipavský.
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vnímá načasování Zelenského projevu k českým zákonodárcům tak, že souvisí s nadcházejícím začátkem českého předsednictví v Radě EU. „České předsednictví je silným momentem. ČR může prokázat – a myslím, že v tématech, která zvolila, i prokáže – že veškeré dopady ukrajinské krize na Evropu, ať už ekonomické, bezpečnostní, ale i celospolečenské, jsou naší prioritou,“ řekl.
90’ ČT24: Projev ukrajinského prezidenta k Parlamentu ČR (zdroj: ČT24)
Stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO) označil projev za „velmi emotivní“. Podotkl, že to vzhledem k situaci na Ukrajině, která čelí ruské agresi, považuje za pochopitelné. „Ze slov pana prezidenta bylo zřejmé, že je vděčný za českou pomoc. Říkal, že Česká republika velmi pomáhá. (…) Jsem přesvědčen, že Ukrajině i nadále pomáhat bude,“ dodal Bžoch.
Odmítl, že by bylo možné interpretovat slova jeho stranického šéfa Andreje Babiše – který podle Respektu řekl, že by Česko nemělo pokračovat v dodávkách zbraní – tak, že by ANO chtělo ukočnit podporu Ukrajiny. Podle Bžocha by ale měla Evropa dodávky zbraní na Ukrajinu lépe koordinovat a více by jich měly posílat země, které mají k dispozici lepší zbraně než Česká republika.
Sám Babiš zhodnotil projev jako nepřekvapivý. „Byl to de facto stejný projev, jaký předvedl v jiných sněmovnách a parlamentech,“ řekl. Důraz na Ukrajinu by podle něj neměl být hlavní prioritou českého předsednictví v EU. Evropa má podle předsedy ANO dostatek svých problémů a jiné věci, které musí řešit.
Odmítavě se k projevu vyjádřil předseda SPD Tomio Okamura. Poukázal, že poslanci jeho hnutí se nepřipojili k potlesku ve stoje, kterým ocenila slova Volodymyra Zelenského většina zákonodárců. „Všichni ostatní poslanci, kromě SPD, tleskali vestoje válce,“ prohlásil.
Česko dodalo na Ukrajinu zbraně, přijalo statisíce uprchlíků
Videoprojev k zahraničním zákonodárcům není pro Zelenského žádnou novinkou. Od ruské invaze do jeho země promlouval již takto ukrajinský prezident mimo jiné k zákonodárcům německým, slovenským, izraelským, americkým i členům Evropského parlamentu. V projevech obvykle děkuje za podporu a žádá, aby ji země zintenzivnily. Hovoří také o ukrajinských potřebách či sankcích vůči Rusku.
V některých projevech zazněly i výtky. Vůči Česku k nim ale Zelenskyj neměl mnoho důvodů. Česká republika byla jednou z prvních zemí, která Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do země poskytla konkrétní vojenskou pomoc.
Podle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) Česko poslalo do konce května na Ukrajinu vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, další dodávky mají následovat. Pro Českou televizi uvedla, že další plánovaná vojenská pomoc, kterou schválila vláda, se týká protichemické obrany munice. Má mít celkovou hodnotu přes osm milionů korun.
Na Ukrajinu už putovaly ruční zbraně či rakety, ale i tanky T-72, samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70. Americký ministr obrany Lloyd Austin se zmínil také o české dodávce bojových helikoptér.
Na Ukrajinu směřovala také humanitární pomoc. Správa státních hmotných rezerv již krátce po vypuknutí války poslala zdravotnický materiál či potraviny. Ve veřejných sbírkách se vybralo 3,5 miliardy korun. Česko také přijalo statisíce válečných uprchlíků. Dočasnou ochranu získalo 375 tisíc lidí. Část z nich z republiky odešla, podle odhadu úřadů ale zůstává v ČR asi 280 až 300 tisíc uprchlíků.