Rozúčtování tepla v bytech vytápěných centrálním způsobem se má změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu vyhlášky, od které si slibuje spravedlivější nastavení plateb. Lidé, kteří doma nepřetápí, by tak už neměli doplácet na sousedy, kteří energií plýtvají. Nový systém zohlední i energetickou náročnost domu.
Rozúčtování tepla v domech s centrálním topením se změní
7 minut
Události: Rozúčtování tepla
V případě starších budov tak resort očekává snahu majitelů o zateplení a modernizaci vytápění. Novela vyhlášky by měla ve Sbírce zákonů vyjít na přelomu září a října.
Jednotlivá společenství vlastníků jednotek (SVJ) ale zatím podle správců nemovitostí chystané změny příliš neřeší. „Spravujeme více než 500 bytů a dělali jsme malý průzkum mezi SVJ. Zatím mám tedy bohužel pocit, že SVJ úplně neví, co si o tom mají myslet. Trošku se bojím, aby to nedopadlo tak, že se změní vyhláška, ale všechno zůstane při starém,“ uvedla obchodní ředitelka firmy Bureš & partneři Barbora Soukupová.
Náklady za teplo se skládají ze dvou složek. Kolik z konečného účtu se rozpočítá mezi všechny obyvatele domu, určuje základní složka. Pro tu teď platí rozpětí třiceti až padesáti procent. Konkrétní hodnotu volí každé společenství. Zbytek nákladů závisí na skutečné spotřebě dané domácnosti.
„Když přebíráme byty do správy, tak mnoho majitelů ta vyúčtování vůbec nedělá. A nájemníci jsou pak na tom biti, protože když přijde nedoplatek, tak přijde majitel a řekne: ,Prosím, tady je nedoplatek, doplaťte deset tisíc korun.‘ Ale když přijde přeplatek, tak se o tom cudně mlčí,“ dodává Soukupová.
Viceprezident Asociace nájemního bydlení Jakub Vysocký podotýká, že vyúčtování tepla nebude nikdy stoprocentně spravedlivé. „Vnímáme ale tu legislativní změnu jako férovější nastavení.“
Intervaly pro volbu základní a spotřební složky
Nový systém zavede tři varianty základní složky. Nejvstřícnější bude k obyvatelům energeticky šetrných domů, kde umožní nastavení od padesáti do sedmdesáti procent. Obecně by ale díky změně pravidel měli ušetřit všichni, kteří nad vytápěním přemýšlejí.
„Budou si topit na 20–21 stupňů, tak je pravdou, že tito lidé zaplatí méně, než platili dosud, a ti, kteří přetápějí, zaplatí více, než platili dosud. Před čím ale dlouhodobě varujeme, tak je to, aby někdo úplně zavíral topení. Potom jsme pozorovali v té minulé zimě zvýšený výskyt plísní v bytech,“ dodává Vysocký.
Nejčastěji lidé topí plynem, týká se to bezmála dvou pětin tuzemských bytů. Elektřinu jako hlavní zdroj vytápění používá necelá desetina domácností, podobně jako dřevo.
Byty v domech s centrálním vytápěním, kterých je v Česku přes milion dvě stě tisíc, užívá podle ministerstva pro místní rozvoj skoro 2,8 milionu lidí. Ne všech se ale týká rozúčtování tepla v celé šíři – zhruba čtyři procenta totiž tvoří byty v nejmodernějších domech, kde se měření tepla nevyplatí provádět.
S účinností nové vyhlášky počítá ministerstvo pro místní rozvoj od ledna příštího roku. Změny by se tak ve vyúčtování měly objevit až v roce 2025.
ERÚ nyní řeší mnoho stížností, třetina je neoprávněná
Energetický regulační úřad nyní řeší až tisíc stížností měsíčně. Zhruba třetina všech podání ale není podle regulátora trhu oprávněná. Lidé se obrací na špatnou instituci anebo se často neorientují v samotném vyúčtování energií.
U různých společností se podoba vyúčtování může lišit. Všechny ale obsahují tři části – A, B a C. „Klíčovou částí toho áčka, ale i celého vyúčtování je, jestli skončilo přeplatkem, nebo nedoplatkem, tedy jestli nám dodavatel zaplatí peníze, nebo naopak my zaplatíme jemu a rovnou nám nastaví výši zálohy nové,“ vysvětluje mluvčí ERÚ Jan Hamrník.
Vše se odvíjí od stavu měřiče. I tento údaj by měl být na první straně. Část B je podrobné vyúčtování s rozpisem spotřeby i ceny energie.
„Cena elektřiny se skládá z takzvané neregulované části, což je obchodní část, která se řídí ceníkem dodavatele,“ podotýká Hamrník s tím, že se určuje tak, že je jednotková cena vynásobena spotřebou. „Potom je tam takzvaná regulovaná cena nebo distribuční část. Ta se řídí cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu,“ dodává.
Spotřebitelé by si ale v té neregulované části měli zkontrolovat jednotkovou cenu, kterou jim dodavatel účtuje. „Měla by být samozřejmě stejná, jako máme cenu ve smlouvě,“ uvádí Hamrník a připomíná, že v současné době také platí vládní strop. „Jestliže máme ceníkovou cenu vyšší než je vládní strop, tak jednotková cena je nižší – je na úrovni vládního stropu. Je tedy potřeba zkontrolovat, jestli to dodavatel zohlednil.“
V poslední části vyúčtování musí být uvedené údaje o smlouvě – hlavně délka jejího trvání a možnosti případné reklamace. Tu by spotřebitelé měli podávat písemně. Reklamaci musí dodavatel vyřídit do patnácti dnů, dalších patnáct dní má na vypořádání finančních závazků. Existují ale výjimky a v případě reklamace spotřeby energie se doba prodlužuje na třicet dnů.
Při reklamaci energií musí zákazníci nejdřív kontaktovat svého dodavatele. Teprve pokud neuspějí, můžou požádat o prošetření regulátora trhu.
