Bývalým klientům Bohemia Energy končí záchranný režim. Pokud si nesjednali novou smlouvu, hrozí odpojení

Bývalým odběratelům elektřiny od skupiny Bohemia Energy ve čtvrtek končí půlroční záchranný režim dodavatele poslední instance (DPI). Pokud si zákazníci nesjednali běžnou smlouvu, dostanou se do neoprávněného odběru a hrozí jim odpojení. Odběratelům plynu skončí režim DPI 17. dubna. Novou smlouvu stále nemají tisíce klientů.

V režimu DPI skončilo v polovině října na 900 tisíc zákazníků skupiny Bohemia Energy. Šlo o největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku. Skupina oznámila loni 13. října ukončení činnosti a dodávek elektřiny i plynu. Jako důvod uvedla extrémní růst cen energií na trzích. Po Bohemia Energy skončili další dodavatelé.

Jestliže odběratel překročí šestiměsíční lhůtu, po kterou mu dodávky zajišťoval dodavatel poslední instance, aniž by si našel nového dodavatele, dopustí  se neoprávněného odběru. Kvůli neoprávněnému odběru může dodavatel požádat provozovatele distribuční soustavy o odpojení odběrného místa od elektrizační nebo plynárenské soustavy.

Samotné odpojení neprovádí dodavatel, ale provozovatel distribuční soustavy neboli distributor, řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.

Lhůty se různí pro elektroenergetiku a plynárenství a jsou dány vyhláškami o pravidlech trhu s elektřinou, respektive s plynem. „V obou případech, sečteme-li lhůtu pro žádost dodavatele zaslanou na distributora a lhůtu pro odpojení ze strany distributora, půjde o jednotky dní, během kterých může být odběrné místo odpojeno poté, kdy žádost dodavatel podá,“ uvedl Kebort. 

Ačkoliv odběratel není v takových případech sankcionován, nutné je počítat s tím, že opětovné připojení zabere několik dní. Předpokládá to uzavření smlouvy s novým dodavatelem, který následně musí o znovupřipojení odběrného místa do soustavy požádat provozovatele distribuční soustavy. Znovupřipojení po neoprávněném odběru je také spojeno s úhradou oprávněných nákladů. 

Odpojení a následné zaplacení nákladů

„V případě připojení odběrného místa k elektrizační soustavě na hladině nízkého napětí je to například 1500 korun, na vyšších napěťových hladinách 3500 korun. V určitých případech pak může být požadována například i revize zařízení před znovupřipojením,“ uvedl Kebort. Je třeba počítat i s tím, že při neoprávněném odběru je nutné uhradit energie, které byly odběratelem spotřebovány.

„Zákazníci se tímto bohužel dostali do stavu, kdy odebírají energii, která není zasmluvněná. Je to, jako by ji kradli,“ vysvětlil také konzultant z energetické skupiny Amper Rostislav Krejcar. Dodal, že zákazníci mohou posléze rovněž za takto odebranou energii zaplatit mnohem vyšší cenu.

Podle Krejcara však ještě není pozdě, pokud například bývalí klienti Bohemia energy ještě během čtvrtka uzavřou smlouvu s novým obchodníkem, můžou se komplikacím vyhnout.  „Tento proces je pak velice rychlý,“ dodal.  

V režimu DPI nadále jsou tisíce klientů. Často jde například o neobydlené byty v podstatě s nulovým odběrem elektřiny. Buď jde o prázdné byty určené k pronájmu, nebo se majitelé dlouhodobě zdržují v zahraničí. Například u ČEZ, který je největším dodavatelem poslední instance, v DPI zůstalo 2157 zákazníků. Z toho je 432 podnikatelů a 1725 domácností. Celkem 750 z těchto zbývajících odběrných míst nemělo během celého období žádnou nebo mělo jen minimální spotřebu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...