Bývalým klientům Bohemia Energy končí záchranný režim. Pokud si nesjednali novou smlouvu, hrozí odpojení

Bývalým odběratelům elektřiny od skupiny Bohemia Energy ve čtvrtek končí půlroční záchranný režim dodavatele poslední instance (DPI). Pokud si zákazníci nesjednali běžnou smlouvu, dostanou se do neoprávněného odběru a hrozí jim odpojení. Odběratelům plynu skončí režim DPI 17. dubna. Novou smlouvu stále nemají tisíce klientů.

V režimu DPI skončilo v polovině října na 900 tisíc zákazníků skupiny Bohemia Energy. Šlo o největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku. Skupina oznámila loni 13. října ukončení činnosti a dodávek elektřiny i plynu. Jako důvod uvedla extrémní růst cen energií na trzích. Po Bohemia Energy skončili další dodavatelé.

Jestliže odběratel překročí šestiměsíční lhůtu, po kterou mu dodávky zajišťoval dodavatel poslední instance, aniž by si našel nového dodavatele, dopustí  se neoprávněného odběru. Kvůli neoprávněnému odběru může dodavatel požádat provozovatele distribuční soustavy o odpojení odběrného místa od elektrizační nebo plynárenské soustavy.

Samotné odpojení neprovádí dodavatel, ale provozovatel distribuční soustavy neboli distributor, řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.

Lhůty se různí pro elektroenergetiku a plynárenství a jsou dány vyhláškami o pravidlech trhu s elektřinou, respektive s plynem. „V obou případech, sečteme-li lhůtu pro žádost dodavatele zaslanou na distributora a lhůtu pro odpojení ze strany distributora, půjde o jednotky dní, během kterých může být odběrné místo odpojeno poté, kdy žádost dodavatel podá,“ uvedl Kebort. 

Ačkoliv odběratel není v takových případech sankcionován, nutné je počítat s tím, že opětovné připojení zabere několik dní. Předpokládá to uzavření smlouvy s novým dodavatelem, který následně musí o znovupřipojení odběrného místa do soustavy požádat provozovatele distribuční soustavy. Znovupřipojení po neoprávněném odběru je také spojeno s úhradou oprávněných nákladů. 

Odpojení a následné zaplacení nákladů

„V případě připojení odběrného místa k elektrizační soustavě na hladině nízkého napětí je to například 1500 korun, na vyšších napěťových hladinách 3500 korun. V určitých případech pak může být požadována například i revize zařízení před znovupřipojením,“ uvedl Kebort. Je třeba počítat i s tím, že při neoprávněném odběru je nutné uhradit energie, které byly odběratelem spotřebovány.

„Zákazníci se tímto bohužel dostali do stavu, kdy odebírají energii, která není zasmluvněná. Je to, jako by ji kradli,“ vysvětlil také konzultant z energetické skupiny Amper Rostislav Krejcar. Dodal, že zákazníci mohou posléze rovněž za takto odebranou energii zaplatit mnohem vyšší cenu.

Podle Krejcara však ještě není pozdě, pokud například bývalí klienti Bohemia energy ještě během čtvrtka uzavřou smlouvu s novým obchodníkem, můžou se komplikacím vyhnout.  „Tento proces je pak velice rychlý,“ dodal.  

V režimu DPI nadále jsou tisíce klientů. Často jde například o neobydlené byty v podstatě s nulovým odběrem elektřiny. Buď jde o prázdné byty určené k pronájmu, nebo se majitelé dlouhodobě zdržují v zahraničí. Například u ČEZ, který je největším dodavatelem poslední instance, v DPI zůstalo 2157 zákazníků. Z toho je 432 podnikatelů a 1725 domácností. Celkem 750 z těchto zbývajících odběrných míst nemělo během celého období žádnou nebo mělo jen minimální spotřebu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.