Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožní to novela energetického zákona, kterou ve čtvrtek ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila sněmovna. Změna zákona, kterou musí ještě projednat Senát, reaguje na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Má to posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka. Novela také zkracuje režim dodavatele poslední instance (DPI) na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři a mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu.
Zásobníky plynu jsou plné z 54 procent, řekl Stanjura ve sněmovně. Ta zpřísnila podmínky pro udržení kapacit
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslancům řekl, že zásobníky plynu jsou ke čtvrtku plné zhruba z 54 procent a je v nich 1,86 miliardy metrů krychlových plynu. Místopředseda sněmovny a někdejší ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) míní, že je šance, aby zásobníky byly plné na 80 procent k 1. listopadu. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) má změna zákona sloužit jako pojistka k plnění zásobníků. Na konec června prý chystá ministerstvo širší novelu energetického zákona, která zahrne například zjednodušení povolování budování obnovitelných zdrojů energie.
Hlavním důvodem, proč vláda k této změně zákona přistoupila, je zvýšení energetické bezpečnosti ČR, řekl Stanjura. Novinkou v zákoně se stane princip „use it or lose it“, tedy „využívej to, nebo o to přijdeš“. Tento princip zavádí novou povinnost ukladatelům do zásobníků plynu, podle které musí využívat rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Pokud ukladatel nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu, a to v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil.
Účelem principu má být efektivní využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Nevyužitou kapacitu bude muset provozovatel zásobníku nabídnout prostřednictvím aukce. Pokud se mu to nepovede ani za nulovou cenu, bude mu moci ministerstvo průmyslu nařídit za zákonem daných podmínek, aby skladování umožnil za zápornou cenu, tedy že za to bude platit. Stát mu v tom případě ale bude muset nahradit vzniklou škodu.
Stanjura připomněl, že poté, co ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, nastala komplikovaná situace ohledně dodávek plynu z Ruska do států EU. Poukázal na to, že Česko je téměř ze 100 procent závislé na dodávkách ruského plynu. Přijetí zákona bude podle Stanjury znamenat, že k naplňování zásobníků nebude nutné využívat nouzový stav. Dále informoval, že roční tuzemská spotřeba plynu loni představovala 9,4 miliardy metrů krychlových a z toho 2,5 miliardy spotřebovaly domácnosti. Podle něj to tedy znamená, že pokud budou plné zásobníky, nebude problém se zásobováním domácností.
Zkrácení režimu dodavatele poslední instance
Novela energetického zákona také počítá se zkrácením záchranného režimu dodavatele poslední instance u elektřiny a plynu ze současných šesti měsíců na polovinu. Jde o situace, kdy dosavadní dodavatel přestane svým odběratelům dodávat energie a místo něj musí nastoupit právě dodavatel poslední instance. Během uvedené doby DPI si musí postižený zákazník najít nového dodavatele a uzavřít s ním smlouvu. Po uplynutí půlroční lhůty se zákazník dostává do neoprávněného odběru a hrozí mu odpojení od energií.
Novela přichází s tím, že pokud zákazník, který skončil v DPI, nově během tří měsíců nezmění dodavatele a bude za dodávku elektřiny a plynu v režimu DPI řádně platit, nebude muset o nic žádat a stane se standardním zákazníkem dodavatele poslední instance. „Podmínkou je, že řádně platí,“ zdůraznil před poslanci Stanjura. Dodavatel o tom zákazníka informuje prostřednictvím dopisu zaslaného na adresu zákazníka. Povinnost dodávat plyn nebo elektřinu nejdéle šest měsíců domácnostem zůstane dodavatelům poslední instance v nových odběrných místech, kam ještě nebyly energie dodávány.
Poslanci do zákona také vložili pozměňovací návrh hospodářského výboru, který mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu. Posiluje postavení předsedy Rady ERÚ. Nyní má nově platit, že předseda Rady jedná jménem ERÚ a stojí v jeho čele. „Kolektivní odpovědnost není to pravé, co nyní potřebujeme,“ řekl již ráno předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS).
Pravidelné interpelace
Na programu byly ve čtvrtek také pravidelné interpelace. Hlavním tématem byly vysoké ceny energií. Podle opozice vláda v této situaci nekoná dostatečně, aby pomohla občanům. Poslankyně ANO Berenika Peštová označila vládní web Deštník proti drahotě, který shrnuje podpory jednotlivým skupinám obyvatel, spíše za „cedník proti drahotě“ a apelovala na vládu, aby „konečně představila systémové řešení“. Pomoc zpochybnil i poslanec ANO Martin Kukla. „Lidé jsou po krk v rybníku a vy jim nabízíte deštník, aby nezmokli,“ prohlásil Kukla.
Premiér Petr Fiala (ODS) opáčil, že by se neměl „deštníku“ vysmívat. Lidé by se podle něj měli podívat, co konkrétně jim může pomoci. Poukázal například na to, že na příspěvek na bydlení mají nárok další stovky tisíc domácností. V dubnu stát vyplatil na těchto podporách podle něj 687 milionů korun pro 165 tisíc domácností, průměrná výše činila zhruba 4,2 tisíce korun. „Tak mi prosím neříkejte, že to není podstatné,“ poznamenal Fiala.
Kukla poté dal za příklad Německo, kde díky vládním slevám zlevnily pohonné hmoty. Premiér ale podotkl, že benzin i nafta jsou tam dražší než v Česku. „Nesedíme se založenýma rukama. U nafty jsme spotřební daň snížili na nejnižší možnou hranici, kterou povoluje Evropská unie,“ řekl. „Ovlivňujeme všechno, co je v naší moci, abychom tu cenu udrželi dole,“ dodal.
Fiala rovněž zmínil, že na pomoc občanům chce využít i dividendy ČEZ. Stát by z nich měl letos získat celkem 16,6 miliardy korun, se kterými již počítá ve státním rozpočtu.
Odhadl, že v příštím roce by mohl být příjem z dividendy pro státní rozpočet ještě vyšší, a to přes 25 miliard korun. Fiala podotkl, že stát není jediným akcionářem, což státu zužuje možnosti, jak chování ČEZ ovlivňovat, protože je nutné respektovat zájmy menšinových akcionářů. „Některé navrhované postupy by vedly k arbitráži a problémům,“ poznamenal.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy korun, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy zisk naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Valná hromada ČEZ, která bude o dividendě rozhodovat, se uskuteční 28. června.
Fiala ve sněmovně také odmítl komentovat nabídku, kterou podle Hospodářských novin učinil státu majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač. Web deníku na začátku května uvedl, že podnikatel nabídl vládě ke koupi levnější proud ze svých uhelných elektráren. Státu by mimo burzu prodal několik terawatthodin (TWh) elektřiny za cenu odpovídající situaci před ruskou invazí na Ukrajinu. Návrhem se podle webu měla zabývat porada ekonomických ministrů.
„Nebudu komentovat tu konkrétní nabídku, ani její výhody, ani její nevýhody. Nebudu to dělat z dobrých důvodů, protože jakékoli výroky v této oblasti od předsedy vlády by mohly být cenotvorné, mohly by mít závažný dopad,“ řekl Fiala.
Armádní centrum v Mošnově
Kromě vysokých cen energií se řešilo také například chystané armádní logistické centrum u letiště v Mošnově. Podle poslance SPD Jana Síly jsou moravskoslezští občané záměrem znepokojeni. Premiér však ubezpečil, že nepůjde o bojový útvar ani základnu zahraničních vojáků.
„My nic takového neplánujeme. Je to logistické centrum armády České republiky, a tak to také zůstane,“ reagoval Fiala na Sílovy obavy, zda se centrum nezmění například na základnu NATO nebo amerických vojáků. Fiala připomněl, že pobyt zahraničních vojáků na českém území je pod kontrolou sněmovny.
Premiér zopakoval, že tento měsíc má být podepsáno memorandum se zástupci Moravskoslezského kraje, které umožní bezplatný převod pozemků poblíž letiště. Souhlas s dokumentem musí ještě předtím vyslovit výkonné orgány kraje, následně začnou přípravné a projektové práce. Samotná výstavba centra by měla začít v roce 2024. Projekt centra je podle premiéra dokladem toho, že to Česko myslí vážně se zvyšováním své obranyschopnosti a výdajů na obranu.
Zástupci kraje včetně hejtmana a poslance ANO Ivo Vondráka mají podle Fialy o vybudování centra zájem. Projekt centra, které bude napojeno na leteckou, železniční i silniční infrastrukturu, totiž bude znamenat stovky nových kvalifikovaných míst, podotkl premiér. „Nevidím moc smysl vypisovat referendum ve věcech, které se týkají bezpečnosti a obrany,“ řekl Fiala na poslancův dotaz týkající se případného plebiscitu.
