Síkela plánuje vznik státního obchodníka s energiemi a speciální tarif

Nahrávám video
Brífink ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely
Zdroj: ČT24

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) představil plán na dostatečné naplnění zásobníků s plynem před nadcházející zimou. Ty se podle něj plní velmi rychle. Zásobníky jsou v současnosti naplněny z více než čtyřiceti procent, řekl Síkela. Česko podle něj bude v nákupech pokračovat, ministr počítá se zřízením postu státního obchodníka s energiemi, který má zvýšit bezpečnost.

„Dobrou zprávou je, že i přes všechny problémy s dodávkami plynu do některých zemí jsou dodávky plynulé bez jakýchkoliv problémů. Tempo růstu zásob patří k nejvyšším v Evropě,“ uvedl Síkela. Rychleji plní podle něj zásobníky s plynem už jen Nizozemsko a Rakousko.

Dodávky do Česka jsou tak podle Síkely plynulé. V současnosti je v nich asi 1,44 miliardy metrů krychlových plynu, jejich celková kapacita je 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Před rokem touto dobou byly zásobníky plné zhruba z třiceti procent, vyplývá z dat. Cílem ministerstva je podle šéfa resortu dosáhnout před nástupem zimní sezony osmdesáti procent. 

Pro obchodníky, kteří zásobníky plní, připravilo ministerstvo kompenzace, které budou vykrývat případný rozdíl mezi současnými vysokými cenami a možnými nižšími cenami v zimní sezoně. Jde o krok, jak v současné době obchodníky motivovat k naplnění zásobníků. „Obchodník, který nebude svou kapacitu v zásobnících využívat, o ni může přijít,“ upozornil Síkela.

Nahrávám video
Události: Zásobníky plynu jsou plné ze čtyřiceti procent
Zdroj: ČT24

Podle odborníků je ale situace dál nestabilní a nejistota kvůli hrozbě přerušení dodávek plynu trvá. „Může se to během čtrnácti dnů změnit, nicméně ta nejvhodnější doba, aby Rusko tímto způsobem zaútočilo, bude až na podzim,“ myslí si energetický expert Michal Macenauer.

Obchodník s energiemi

Resort průmyslu nyní připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. „Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem státního obchodníka je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i zvýšení vlivu státu na zásobách plynu v ČR,“ vysvětlil Síkela. 

Obchodník s energiemi bude mít možnost jednat o plynu přímo s evropskými dodavateli plynu, Česko by tak díky tomu mohlo podle Síkely plyn nakupovat za nižší ceny. Státní obchodník má nakupovat plyn pro potřebu státu.

Předchozí ministr ale nápad kritizuje. „Státní obchodník nijak nezvýší energetickou bezpečnost, to je úplný nesmysl. Že by to nějak pomohlo aktuální situaci, tak to vůbec a co se týká bezpečnosti, tak to v žádném případě nepomůže,“ je přesvědčen Karel Havlíček (ANO).

Stát například již nakoupil na pokyn vlády také poprvé plyn pro státní hmotné rezervy. Správa koupila do zásob 2,4 terawatthodin plynu za 8,5 miliardy korun. Plyn v hmotných rezervách slouží podle Síkely pouze pro účely, o kterých rozhodne vláda. Do budoucna se tato zásoba podle něj stane základem některých dalších opatření, které Česko přijme nejen pro zvýšení energetické bezpečnosti, ale i pro ulehčení života domácnostem.

Sociální tarif

Ministerstvo například pracuje na zvláštním energetickém tarifu, který má lidem pomoci s vysokými cenami energií. Určen by byl nejen pro nízkopříjmové obyvatele, ale zřejmě také pro takzvanou střední třídu. Vysokopříjmové domácnosti resort podle Síkely podporovat neplánuje.

Takzvaný sociální energetický tarif nejdřív Síkela probere s ostatními ministry, následně by ho představil veřejnosti. Zvláštní tarif by musela schválit sněmovna, stát by se tak mohlo v následujících týdnech.

Síkela nastínil, že tarif má mít podobu regulovaných cen energie propojenou s motivací k úsporám. Podle plánů se má snižovat cena už nyní existujících tarifů. Do určité výše spotřeby by lidé mohli využívat nižší cenu, nad touto hranicí by pak za energie platili běžné ceny.

Resort zároveň připravuje na červenec vyhlášení výzvy na podporu energetických úspor v podnicích. „Připraveno má až deset miliard korun,“ dodal ministr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...