Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce kvůli situaci na trhu s plynem zvýšit zaplněnost tuzemských zásobníků před zimou na osmdesát procent. Přijal kvůli tomu příslušné krizové opatření, uvedl pro ČT. Důvodem je zajištění dostatečného množství energie, kdyby došlo k zastavení dodávek plynu do Česka. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to nyní nehrozí. V současné době jsou zásobníky v tuzemsku zaplněné z třiceti procent.
„Opatření spočívá v tom, abychom ještě před začátkem zimy měli zásobníky naplněny minimálně na osmdesát procent celkové kapacity, tedy někde na úrovni 2,8 miliardy kubíků. Zároveň je součástí opatření to, že stát bude spolurozhodovat a kontrolovat, jakým způsobem a kdy se ze zásobníků bude těžit,“ přiblížil Síkela.
Smyslem opatření je podle něj zabezpečit dostatečné množství plynu před příští topnou sezonou. „A zabránit případným ekonomickým škodám, pokud by došlo k zastavení dodávek plynu do České republiky,“ dodal.
Zemní plyn proudí v tuto chvíli do Česka podle Síkely plynule a bez problémů. V zásobnících je podle něj aktuálně asi 950 milionů kubíků.
„Trh s plynem v České republice byl v minulosti plně liberalizován. Český stát nenakupuje plyn, ten nakupují obchodníci – především od zahraničních obchodníků a na západoevropských burzách a oni se chovají podle tržních principů,“ uvedl Síkela. Když jsou ceny nízké, nakupují obchodníci plyn do zásobníků, pokud jsou vysoké, využívají plyn z nich.
Podle Síkely jsou v tuto chvíli letní ceny plynu vyšší než zimní na příští sezonu. „Takže obchodníci by mohli mít tendenci zatím plyn nenakupovat a čekat, že ho nakoupí výhodněji až těsně před začátkem té topné sezony,“ vysvětlil ministr. Stát proto bude kompenzovat případné rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou, zároveň ale získá nad zásobami kontrolu. Síkela chce, aby zásobníky zůstaly plné celou zimu, kontroly se plánují na 1. listopadu, 1. prosince a 1. ledna.
V zásobnících je nyní zhruba 2,5krát více plynu, než bylo loni touto dobou, naplněné jsou zhruba ze 30 procent. To by mělo vydržet až na dva měsíce běžné spotřeby. Síkela uvedl, že stát chce udržet ekonomiku v běžném chodu. „Chci ubezpečit občany, že se nemají čeho bát, že domácnosti budou mít vždy plynu dostatek,“ prohlásil.
Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) se domnívá, že osmdesátiprocentní zásoby Česko mělo mít už nyní. „Jak je možné, že v době války vláda neiniciovala nákupy plynu do zásobníku – ať už přes správu hmotných rezerv, nebo přes obchodníky,“ kritizoval. Podle Fialy byla energetická bezpečnost dlouhodobě zanedbávána. „A my děláme kroky, aby to tak nebylo,“ řekl.
Zásoby na dva letní měsíce
Fiala během čtvrtečních interpelací ve sněmovně uvedl, že české zásoby ropy nyní stačí na 94 dnů, přičemž případný výpadek by trvalo nahradit z jiných než ruských zdrojů zhruba třicet až čtyřicet dní. Zásoby plynu by podle premiéra vystačily na dva letní měsíce. „Budeme dělat všechny kroky, abychom zásobníky naplnili před příští zimou,“ uvedl.
Jaderná elektrárna Temelín má podle premiéra zásoby jaderného paliva na dva roky, Dukovany na tři. Fiala připomněl, že jaderné palivo pro temelínskou elektrárnu do budoucna nebude posílat Rusko, ale dodavatelé z Francie a USA.
Česku se podle Fialy podařilo prosadit v rámci Evropské unie potvrzení, že bude zajištěna energetická bezpečnost členských států, které se budou dělit o zásoby plynu. Prosazuje také, že jednotlivé státy si mohou samy určovat podobu svého energetického mixu a že jaderná energie bude patřit k podporovaným čistým zdrojům energie.
Fiala: Česko je v jiné situaci než Polsko a Bulharsko
V případě plynu je Česko podle Fialy v jiné situaci než Polsko a Bulharsko, které mají přímé smlouvy s ruským Gazpromem. Gazprom dodávky do těchto dvou zemí ve středu přerušil. Vysvětlil, že do Česka proudí plyn na základě nákupů na krátkodobých a spotových trzích v západní Evropě. „Tam Rusko nedokáže úplně rozpoznat, který plyn půjde do České republiky,“ sdělil.
Problém by podle premiéra nastal, kdyby Rusko zastavilo dodávky do západní Evropy, zejména do Německa. „Jsme na konci všech tras, kterými je veden plyn. A bohužel nejsme přímořskou zemí a nemáme terminály na zkapalněný zemní plyn,“ podotkl.
V případě dlouhodobého přerušení dodávek plynu by řešení podle něj nebylo jen na samotném Česku. To přitom patří k evropským zemím, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé.
Fiala také poslance ujistil o tom, že v případě hnědého uhlí by poptávka měla být uspokojena. Pokud jde o černé uhlí, které se dováží z Polska, panuje podle premiéra riziko, že severní soused své dodávky omezí kvůli válce na Ukrajině. Při své páteční návštěvě Varšavy chce proto jednat se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým o tom, aby Polsko dodávky černého uhlí do Česka nekrátilo.
V Polsku má premiér v pátek jednat také o obnovení diskuze o výstavbě plynovodu Stork 2. Posílit by také chtěl propojení české a polské plynárenské soustavy. „Nyní je potřeba bez ohledu na cenu plnit a vtláčet, abychom byli připravení na případné poruchy v zásobování a další topnou sezonu,“ míní analytik ENA Jaří Gavor. Během několika týdnů chce Fialův kabinet představit plán, jak se obejít bez zdrojů z Ruska. Podle odborníků ale takový krok bude trvat spíše roky než měsíce.
Dvě miliardy na nákup plynu pro Pražskou plynárenskou
Pražští zastupitelé ve čtvrtek schválili úvěr, kterým magistrát půjčí své firmě Pražská plynárenská dvě miliardy korun na nákup plynu na další zimu. Rozhodli také o tom, že se město za firmu zaručí u bank, u nichž společnost úvěruje. Důvodem podpory jsou ceny plynu, které od loňska prudce rostou.
Podle zástupců Pražské plynárenské vzrostly meziročně desetinásobně. Výrazně vyšší jsou i další náklady, jako jsou garance u operátora trhu OTE, které firma ze schválené půjčky hradit nebude. Zajištění zásob plynu pro další zimní období tak bude výrazně dražší.
Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 tisíc odběrných míst. Jejím jediným akcionářem je Pražská plynárenská Holding ovládaná hlavním městem.
