Začalo platit omezení o používání elektřiny. Státy EU musí ve špičkách snížit spotřebu o pět procent

6 minut
Události: Šetření energiemi
Zdroj: ČT24

Začalo platit opatření Evropské unie o povinném omezení využívání elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou. Členské státy musí v těchto obdobích snížit spotřebu elektřiny alespoň o pět procent a Energetický regulační úřad kvůli tomu už stanovil časové úseky. V rámci pracovních dnů jde hned o tři hodinová pásma. O víkendech a svátcích pak o dobu od jedenácti do dvanácti hodin.

Opatření cílí na to, aby se co nejméně využívaly paroplynové elektrárny – ty kvůli vysokým cenám plynu zdražují energie všem. 

Podle odborníků musí uspořit stát jako celek, domácnosti by se měly připojit, nikdo je ale nebude pokutovat a kontrolovat. Dosažení takových úspor je prý možné, ohrozit to může mrazivá zima.

„Těch pět procent, která jsou v nařízení stanovena, jsme schopni dosáhnout a myslím si, že už to i částečně plníme,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Pravidla pro úspory platí od prvního prosince do konce března. Česká vláda spoléhá na to, že k šetření budou motivovat už zavedená opatření a vysoké ceny energií.

 „Firmy, které mají měření po hodinách, by v těchto hodinách teoreticky mohly svou spotřebu snižovat na základě nějakého požadavku, doporučení, domácnosti to přímo sice dělat mohou, ale není to možné indikovat, protože mají součtové měření pouze jednou za rok,“ vysvětlil také ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.

Špičky jsou zatím stanoveny pro prosinec

Podle Energetického regulačního úřadu se nyní mají lidé a firmy vyhnout vyšší spotřebě elektřiny v daných časech během dne – od devíti ráno, od jedné a pak od čtyř odpoledne. O víkendech a svátcích se jedná o čas před obědem.

Šetřit se snaží například i jedna strojírenská firma, která se řadí k těm náročnějším na spotřebu. Přesto zkouší ušetřit na vytápění a vypíná také některé technologie, pokud je to jen trochu možné.

„Všechny ty snahy o snížení špiček spotřeby elektrické energie či plynu můžeme brát v úvahu pouze omezeně, a to samozřejmě s ohledem na charakter naší výroby a na prostředky, kterými vládneme pro jejich modulaci,“ uvedl člen představenstva a generální ředitel firmy František Kulovaný. 

Podobně je na tom majitelka kavárny v Krnově. „Bohužel, všechny technologie, které využíváme, i ty které jsou na elektrickou energii, musíme využívat dál. Snažila jsem se netopit, co jen to šlo, až už opravdu ráno byla zima a zákazníkům začalo být chladno, takže jsme se snažili ušetřit, ale už není moc kde,“ uvedla Šárka Bolatzká.  

Nejvíc elektřiny lidé čerpají právě mezi osmou a desátou hodinou dopoledne – nad 11 000 MWh se ale spotřeba dostává už v šest ráno. A pod tuto hranici klesá až po osmé večer.

„To nařízení samotné platí po tři měsíce, nicméně špičky jsou stanoveny zatím pro měsíc prosinec. Od ledna se to může měnit a potom znovu od února,“ uvedl mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.

Šetření domácností i firem už se projevuje na celkové spotřebě energií – plynu uspořily víc než dvacet procent. U elektřiny je pokles spotřeby mnohem nižší, ale i tak v říjnu meziročně klesla zhruba o čtyři procenta. Právě tyto kroky zásadně ovlivňují ceny energií na trzích. 

Menší spotřebu plynu hlásí v posledních týdnech a měsících všechny regiony – konkrétně na jihu Čech poklesla podle energetiků spotřeba skoro o třetinu. Až desetinásobně také stoupl zájem o připojení solárních elektráren do sítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...