Vláda chystá zastropování cen energií i pro velké firmy. Náklady budou až 50 miliard, řekl Stanjura

7 minut
Události: Stanjura o pomoci s cenami energií velkým firmám
Zdroj: ČT24

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

„Podle mě není žádná jiná možnost. Předpokládám, že se v rámci vlády shodneme poměrně rychle, pokud se ukáže, že to evropské řešení na zastropování cen energií pro velké firmy není možné,“ uvedl Stanjura.

„Dvě třetiny našich členů mají energie zastropované do konce letošního roku. Ale od začátku příštího roku je to pouze dvacet procent. To znamená, že na přijetí takového opatření, které by firmám pomohlo, je skutečně nejvyšší čas,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Konečné nastavení zastropování cen energií i pro velké firmy určí svým nařízení vláda. Podle šéfa státní kasy má být o jeho podobě jasno nejpozději během měsíce. „Samozřejmě je to opět program, kdy musíme napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a musíme ho notifikovat u Evropské komise,“ řekl k tomu koncem minulého týdne ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Právě výše ceny se ale, podobně jako u zastropování pro domácnosti a menší podniky, nelíbí opozici, která vládu k určení maximálních cen také vyzývala. „Musí to být na stejné úrovni jako budou zastropovávat v Německu. Tam to chtějí udělat na úrovni 130 euro za megawatthodinu, což je 3250 korun. Jedná se o silovou elektřinu. Náš požadavek je jasný – na stejné úrovni, tedy žádných šest tisíc korun,“ míní místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Donutí ceny energií firmy k odchodu?

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna z dlouhodobého hlediska nemůže evropský průmysl pracovat s takto vysokými cenami jako nyní. „Hrozilo by, že některé sektory, jako například chemie, slévárenství, ale i výroba bateriových článků, by se kompletně odstěhovaly z Evropy,“ upozornil.

To potvrzují i výrobci gramodesek GZ Media. Už nyní se obávají, že nebudou moci konkurovat zemím, kde jsou energie výrazně levnější. Firma je největším výrobcem vinylových desek na světě. A také jedním z největších odběratelů plynu na Berounsku. „Plyn je pro nás naprosto zásadní komoditou. Nevylisujeme žádnou desku, aniž bychom měli páru. A páru vyrábíme tak, že spalujeme plyn,“ popsal generální ředitel GZ Media Michal Štěrba.

Zatímco loni platili za plyn čtrnáct euro za megawatthodinu, letos to bylo v některých měsících až tři sta euro, což byl například v srpnu nárůst o dva tisíce procent. „V průměru se bavíme o vysokých stovkách procent, třeba 800, 900 procent. Průměrná částka bude o dvacet milionů měsíčně víc,“ vyčíslil Štěrba.

Jednání v horní komoře

Veškeré náklady spojené s cenovým stropem chce vláda pokrýt daní z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, a také výnosem speciálního unijního odvodu energetických firem. Opozice ale považuje opatření za složitá, navíc podle ní nemusí stačit.

Omezení cen pro velké firmy má vládě umožnit jeden z pozměňovacích návrhů novely energetického zákona. Tu, stejně jako daňový balíček obsahující daň z mimořádných zisků, bude v úterý projednávat senátní hospodářský výbor. Ve středu dopoledne pak bude obě předlohy posuzovat ještě ústavně-právní výbor horní komory.

Ve čtvrtek se pak nad zákony sejde celé plénum. Schůze Senátu začne ve tři odpoledne a coby první bod je na programu novela, která zahrnuje zmíněný odvod bank nebo energetických, těžebních a petrochemických firem. Právě jeho výnos má pomoct s náklady na takzvané zastropování cen.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) předpokládá, že se najde potřebná většina ke schválení novely. Připomněl ale, že mimořádnou daň kabinet do zákona vložil pozměňovacím návrhem. „V tomto směru skutečně windfall tax nebude vnímána pozitivně, z pohledu toho, jak vznikla ta definitivní podoba. Ale v současné době záleží na rychlosti. Záleží, abychom měli prostředky pro to, abychom mohli pomáhat s vysokými cenami energií občanům,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zemřel moderátor Patrik Hezucký

Zemřel moderátor Patrik Hezucký, oznámila v pátek na instagramu rozhlasová stanice Evropa 2, kde víc než čtvrtstoletí uváděl pořad Ranní show. Bylo mu 55 let. Zdravotní problémy měl od podzimu. Vedle práce v rozhlasu Hezucký také daboval, moderoval některé televizní pořady a příležitostně hrál.
před 55 mminutami

V litoměřické nemocnici za den oživovali čtyři novorozence, případ šetří policie

Porodnice v Litoměřicích prošetřuje resuscitaci čtyř novorozenců v Centru porodní asistence (CPA) během 24 hodin. Dvě miminka zemřela. Lékařka je mimo službu. Případem se na základě informací v médiích zabývá policie.
15:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Decroix: Babišův vliv na Agrofert nesmí přetrvat skrytě. Smekám, vzkázal Štastný

Zástupci budoucí vládní koalice ocenili rozhodnutí šéfa ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert, aby se vyhnul střetu zájmů. Ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) Babišův krok rovněž vítá, upozorňuje však, že musí stanovené podmínky skutečně splnit a v holdingu neudržovat ani neformální vliv. Podle poslance Radka Kotena z hnutí SPD, jež s ANO a Motoristy zasedne ve vládě, by se Babišův krok neměl dále zpochybňovat. Boris Šťastný (Motoristé) Babišův krok označil za „bezprecedentní a státnický“.
11:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 6 hhodinami

Meteorologové varují před náledím

Převážně v Čechách a na Českomoravské vrchovině se může od pátečního večera do sobotního rána tvořit náledí. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Podle meteorologů hrozí na neošetřených komunikacích problémy v dopravě, opatrní by měli být i chodci.
před 7 hhodinami

Nová vláda by o důvěru sněmovny mohla žádat 13. ledna, uvedl Okamura

Hlasování Poslanecké sněmovny o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) by se dle koaliční rady ANO, SPD a Motoristů mohlo odehrát 13. ledna, uvedl šéf dolní komory Tomio Okamura (SPD). K samotnému jmenování vlády by dle něj mělo dojít pár dní poté, co prezident Petr Pavel jmenuje Babiše premiérem. K tomu má dojít v úterý 9. prosince.
11:35Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...