Vláda chystá zastropování cen energií i pro velké firmy. Náklady budou až 50 miliard, řekl Stanjura

Nahrávám video

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

„Podle mě není žádná jiná možnost. Předpokládám, že se v rámci vlády shodneme poměrně rychle, pokud se ukáže, že to evropské řešení na zastropování cen energií pro velké firmy není možné,“ uvedl Stanjura.

„Dvě třetiny našich členů mají energie zastropované do konce letošního roku. Ale od začátku příštího roku je to pouze dvacet procent. To znamená, že na přijetí takového opatření, které by firmám pomohlo, je skutečně nejvyšší čas,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Konečné nastavení zastropování cen energií i pro velké firmy určí svým nařízení vláda. Podle šéfa státní kasy má být o jeho podobě jasno nejpozději během měsíce. „Samozřejmě je to opět program, kdy musíme napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a musíme ho notifikovat u Evropské komise,“ řekl k tomu koncem minulého týdne ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Právě výše ceny se ale, podobně jako u zastropování pro domácnosti a menší podniky, nelíbí opozici, která vládu k určení maximálních cen také vyzývala. „Musí to být na stejné úrovni jako budou zastropovávat v Německu. Tam to chtějí udělat na úrovni 130 euro za megawatthodinu, což je 3250 korun. Jedná se o silovou elektřinu. Náš požadavek je jasný – na stejné úrovni, tedy žádných šest tisíc korun,“ míní místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Donutí ceny energií firmy k odchodu?

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna z dlouhodobého hlediska nemůže evropský průmysl pracovat s takto vysokými cenami jako nyní. „Hrozilo by, že některé sektory, jako například chemie, slévárenství, ale i výroba bateriových článků, by se kompletně odstěhovaly z Evropy,“ upozornil.

To potvrzují i výrobci gramodesek GZ Media. Už nyní se obávají, že nebudou moci konkurovat zemím, kde jsou energie výrazně levnější. Firma je největším výrobcem vinylových desek na světě. A také jedním z největších odběratelů plynu na Berounsku. „Plyn je pro nás naprosto zásadní komoditou. Nevylisujeme žádnou desku, aniž bychom měli páru. A páru vyrábíme tak, že spalujeme plyn,“ popsal generální ředitel GZ Media Michal Štěrba.

Zatímco loni platili za plyn čtrnáct euro za megawatthodinu, letos to bylo v některých měsících až tři sta euro, což byl například v srpnu nárůst o dva tisíce procent. „V průměru se bavíme o vysokých stovkách procent, třeba 800, 900 procent. Průměrná částka bude o dvacet milionů měsíčně víc,“ vyčíslil Štěrba.

Jednání v horní komoře

Veškeré náklady spojené s cenovým stropem chce vláda pokrýt daní z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, a také výnosem speciálního unijního odvodu energetických firem. Opozice ale považuje opatření za složitá, navíc podle ní nemusí stačit.

Omezení cen pro velké firmy má vládě umožnit jeden z pozměňovacích návrhů novely energetického zákona. Tu, stejně jako daňový balíček obsahující daň z mimořádných zisků, bude v úterý projednávat senátní hospodářský výbor. Ve středu dopoledne pak bude obě předlohy posuzovat ještě ústavně-právní výbor horní komory.

Ve čtvrtek se pak nad zákony sejde celé plénum. Schůze Senátu začne ve tři odpoledne a coby první bod je na programu novela, která zahrnuje zmíněný odvod bank nebo energetických, těžebních a petrochemických firem. Právě jeho výnos má pomoct s náklady na takzvané zastropování cen.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) předpokládá, že se najde potřebná většina ke schválení novely. Připomněl ale, že mimořádnou daň kabinet do zákona vložil pozměňovacím návrhem. „V tomto směru skutečně windfall tax nebude vnímána pozitivně, z pohledu toho, jak vznikla ta definitivní podoba. Ale v současné době záleží na rychlosti. Záleží, abychom měli prostředky pro to, abychom mohli pomáhat s vysokými cenami energií občanům,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 3 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 4 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 8 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 10 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...