V Suezském průplavu znovu neúnavně pracují bagry a plovoucí rypadla. Tentokrát se nesnaží osvobodit uvázlou nákladní loď jako v minulém roce, ale mají za úkol kanál rozšířit. Průplavem, který má na šířku pouze asi 225 metrů, ročně propluje dvanáct procent veškerého světového obchodu. Jeho další zablokování si podle egyptské vlády svět nemůže dovolit.
Loni v březnu uvázla v Suezském průplavu kontejnerová loď Ever Given. Jednu z nejdůležitějších obchodních tepen světa zablokovala na dlouhých šest dní. „S generálporučíkem Usámou jsme operaci sledovali v neuvěřitelných hodinách, například ve čtyři ráno. Ptal jsem se, co mohu udělat, byl jsem si ale jistý, že to bude mít šťastný konec,“ nechal se slyšet egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí.
Nehoda dala vzniknout mnoha vtipům, nejen správě průplavu ale do smíchu nebylo. Na proplutí čekaly stovky lodí a škody s každou hodinou narůstaly o miliony dolarů. Výnosy ze Suezu loni tvořily přes sedm procent příjmů egyptského státního rozpočtu. I proto, aby se podobná situace už neopakovala, se vláda rozhodla průplav rozšířit.
„Od předchozího rozšíření se počet plavidel zvýšil. Abychom udrželi celkový čas proplutí jedenáct hodin, museli jsme přistoupit ke změnám,“ přiblížil předseda Správy Suezského průplavu Usáma Rabía.
Kanál už se zvětšil patnáctkrát, stále to nestačí
Od otevření průplavu v roce 1869 až do roku 2010 se jeho profil zvětšil patnáctkrát – ani to ale kvůli rostoucímu objemu námořní přepravy nestačilo. Úpravy před sedmi lety poprvé umožnily obousměrnou plavbu. Teď by se měl kanál ve své jižní části rozšířit o čtyřicet metrů a prohloubit o tři metry. Bagry a plovoucí rypadla by měly odstranit celkem 45 milionů metrů krychlových materiálu.
„Nepotřebujeme cizí pomoc, jsme schopni rozšíření dokončit včas vlastními prostředky. Pracujeme bez jakéhokoli dopadu na provoz kanálu,“ ujistil Rabía. Projekt jde podle správy rychle kupředu – hotovo by mělo být už v červenci příštího roku. Rychlost mořských proudů v kanálu se poté podle simulací sníží o pětinu, jeho záhyby také budou méně ostré. I ty největší plovoucí kolosy by pak měly být schopné udržet správný směr.
Podle bývalého námořního důstojníka kapitána Ctirada Pacáka, který sám kanálem několikrát proplouval, úpravy pomůžou. „Všechny posádky a lodě budou dělat to, co dosud,“ vysvětlil. Na Suezu jsou podle něj čtyři lodivodi, každý z nich provádí konkrétním úsekem.
„Nejtěžší je vždycky vplutí, v ten moment vám přijde na můstek odbava, celá smečka přístavních úředníků, kteří chtějí vyřizovat s kapitánem různé papíry. To se všechno dělá za jízdy a je to nesmírný zmatek, je těžké udržet pozornost,“ vzpomíná. Suezský průplav je podle něj proto jeden z nejstresovějších.
„Při samotném průjezdu už je to klidnější. Když jsme tam projížděli za ramadánu, egyptský lodivod si lehl na gauč a řekl mi, hlídej si to sám a jenom mě vzbuď, až pojedeme kolem kontrolní stanice,“ dodal Pacák.
