Zablokovaný Suez může ovlivnit až patnáct procent kontejnerové dopravy, tvrdí analytici

7 minut
Horizont ČT24: Zablokovaný Suezský průplav
Zdroj: ČT24

Delší blokáda Suezského průplavu by mohla ovlivnit deset až patnáct procent světové kontejnerové dopravy, odhadují analytici společnosti Moody's. Kontejnerová loď Ever Given o délce čtyř fotbalových hřišť a váze 220 tisíc tun v úterý v této vodní cestě uvázla a zatarasila ji. Její vyproštění by podle odborníků mohlo za špatného počasí trvat i několik týdnů. Nejvíce blokáda zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl, očekávají analytici.

Zablokovaná vodní cesta umocňuje zátěž dodavatelských řetězců, které už se potýkají s dopady pandemie a s nárůstem poptávky. Námořní dopravu navíc komplikuje nedostatek kontejnerů a přetížené přístavy.

Egyptský prezident Abdal Fatah Sisí ve čtvrtek ohledně vyproštění lodě hovořil o 48, maximálně 72 hodinách, nizozemská společnost Smit Salvage, která už se podílela na vyzvednutí lodi Costa Concordia či ponorky Kursk, ale mluví o dnech až týdnech.

Správa Suezského průpravu informovala, že po vybagrování dvaceti tisíc metrů krychlových písku do vyprošťování znovu zapojí remorkéry. Bagrovací část operace je podle úřadu hotová z 87 procent, musí se dostat do hloubky 12 až 16 metrů, uvedla agentura AFP. S vyproštěním lodi by na začátku příštího týdne mohl pomoci příliv.

Páteční pokus o uvolnění lodi nevyšel

Pokus uvolnit kontejnerovou loď v pátek nevyšel. Informovala o tom společnost Bernhard Schulte Shipmanagement (BSM), která uvízlou loď Ever Given spravuje. Nizozemský tým, který na vyproštění pracuje, potvrdil, že v neděli operaci podpoří další dva remorkéry.  

BSM informovala, že vedle běžných bagrů na místo přibylo i speciální sací rypadlo, které dokáže za hodinu přemístit dva tisíce metrů krychlových materiálu.

Pokus o uvolnění lodě v Suezském průplavu
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Objízdná trasa kolem Afriky: Až dvanáct dnů navíc

Velcí námořní přepravci, jako je dánský Maersk a německý Hapag-Lloyd, ve čtvrtek uvedli, že vhledem k zablokovanému Suezu možná své lodě přesměrují k jihu Afriky. Cesta kolem mysu Dobré naděje ale znamená devět tisíc kilometrů a sedm až dvanáct dnů navíc oproti běžné trase.

„Vysoká spotřebitelská a průmyslová poptávka, celosvětový nedostatek kontejnerů a nízká spolehlivost služeb přepravních společností způsobily, že dodavatelské řetězce může snadno zasáhnout i malý vnější otřes,“ uvedli analytici Moody's. „V tomto kontextu nemohlo být načasování incidentu horší,“ dodali.

Kapacita lodí mezi Asií a Evropou je plně vytížená kvůli vysoké poptávce evropských dovozců. Evropské přístavy se kvůli protipandemickým opatřením potýkají s nedostatkem pracovní síly, upozornil Greg Knowler z poradenské společnosti IHS Markit.

Čína loni vystřídala Spojené státy na pozici hlavního obchodního partnera Evropy. Tento fakt podle agentury Reuters podtrhuje význam vazeb evropských spotřebitelů a průmyslu na Asii. Proluky v navracení prázdných kontejnerů do Asie podle Moody's dál prohloubí jejich nynější globální nedostatek. Suezský průplav používají také američtí dovozci zboží vyrobeného v jihovýchodní Asii a v Indii, například bot a oděvů.

Analytici: Blokádu nejvíc pocítí zpracovatelství a autoprůmysl v Evropě

Nejvíce blokáda podle analytiků zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl. Vysvětlují to tím, že tato odvětví fungují na principu dodávek just-in-time, což znamená, že součástky jsou dodány ve chvíli, kdy je odběratel potřebuje, takže je nemusí nikde skladovat.

„I kdyby se tato situace rychle vyřešila, nejde se vyhnout zácpám v přístavech a zpožděním v už tak omezeném dodavatelském řetězci,“ uvedla Moody's.

Suezem ročně propluje třicet procent veškeré kontejnerové dopravy a obecně jím proudí asi dvanáct procent objemu zboží, s nímž se ve světě obchoduje. Loni touto vodní cestou proplulo devatenáct tisíc lodí, což je přes padesát plavidel denně.

Specializovaný časopis Lloyd's List denní ztráty v celosvětovém obchodě vyčíslil na 5,1 miliardy dolarů (113,1 miliardy korun) ve směru nákladu mířícího západním směrem a na 4,5 miliardy dolarů v opačném směru. Zhruba devadesát procent světového obchodu využívá k přepravě zboží lodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...