Zablokovaný Suez může ovlivnit až patnáct procent kontejnerové dopravy, tvrdí analytici

7 minut
Horizont ČT24: Zablokovaný Suezský průplav
Zdroj: ČT24

Delší blokáda Suezského průplavu by mohla ovlivnit deset až patnáct procent světové kontejnerové dopravy, odhadují analytici společnosti Moody's. Kontejnerová loď Ever Given o délce čtyř fotbalových hřišť a váze 220 tisíc tun v úterý v této vodní cestě uvázla a zatarasila ji. Její vyproštění by podle odborníků mohlo za špatného počasí trvat i několik týdnů. Nejvíce blokáda zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl, očekávají analytici.

Zablokovaná vodní cesta umocňuje zátěž dodavatelských řetězců, které už se potýkají s dopady pandemie a s nárůstem poptávky. Námořní dopravu navíc komplikuje nedostatek kontejnerů a přetížené přístavy.

Egyptský prezident Abdal Fatah Sisí ve čtvrtek ohledně vyproštění lodě hovořil o 48, maximálně 72 hodinách, nizozemská společnost Smit Salvage, která už se podílela na vyzvednutí lodi Costa Concordia či ponorky Kursk, ale mluví o dnech až týdnech.

Správa Suezského průpravu informovala, že po vybagrování dvaceti tisíc metrů krychlových písku do vyprošťování znovu zapojí remorkéry. Bagrovací část operace je podle úřadu hotová z 87 procent, musí se dostat do hloubky 12 až 16 metrů, uvedla agentura AFP. S vyproštěním lodi by na začátku příštího týdne mohl pomoci příliv.

Páteční pokus o uvolnění lodi nevyšel

Pokus uvolnit kontejnerovou loď v pátek nevyšel. Informovala o tom společnost Bernhard Schulte Shipmanagement (BSM), která uvízlou loď Ever Given spravuje. Nizozemský tým, který na vyproštění pracuje, potvrdil, že v neděli operaci podpoří další dva remorkéry.  

BSM informovala, že vedle běžných bagrů na místo přibylo i speciální sací rypadlo, které dokáže za hodinu přemístit dva tisíce metrů krychlových materiálu.

Pokus o uvolnění lodě v Suezském průplavu
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Objízdná trasa kolem Afriky: Až dvanáct dnů navíc

Velcí námořní přepravci, jako je dánský Maersk a německý Hapag-Lloyd, ve čtvrtek uvedli, že vhledem k zablokovanému Suezu možná své lodě přesměrují k jihu Afriky. Cesta kolem mysu Dobré naděje ale znamená devět tisíc kilometrů a sedm až dvanáct dnů navíc oproti běžné trase.

„Vysoká spotřebitelská a průmyslová poptávka, celosvětový nedostatek kontejnerů a nízká spolehlivost služeb přepravních společností způsobily, že dodavatelské řetězce může snadno zasáhnout i malý vnější otřes,“ uvedli analytici Moody's. „V tomto kontextu nemohlo být načasování incidentu horší,“ dodali.

Kapacita lodí mezi Asií a Evropou je plně vytížená kvůli vysoké poptávce evropských dovozců. Evropské přístavy se kvůli protipandemickým opatřením potýkají s nedostatkem pracovní síly, upozornil Greg Knowler z poradenské společnosti IHS Markit.

Čína loni vystřídala Spojené státy na pozici hlavního obchodního partnera Evropy. Tento fakt podle agentury Reuters podtrhuje význam vazeb evropských spotřebitelů a průmyslu na Asii. Proluky v navracení prázdných kontejnerů do Asie podle Moody's dál prohloubí jejich nynější globální nedostatek. Suezský průplav používají také američtí dovozci zboží vyrobeného v jihovýchodní Asii a v Indii, například bot a oděvů.

Analytici: Blokádu nejvíc pocítí zpracovatelství a autoprůmysl v Evropě

Nejvíce blokáda podle analytiků zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl. Vysvětlují to tím, že tato odvětví fungují na principu dodávek just-in-time, což znamená, že součástky jsou dodány ve chvíli, kdy je odběratel potřebuje, takže je nemusí nikde skladovat.

„I kdyby se tato situace rychle vyřešila, nejde se vyhnout zácpám v přístavech a zpožděním v už tak omezeném dodavatelském řetězci,“ uvedla Moody's.

Suezem ročně propluje třicet procent veškeré kontejnerové dopravy a obecně jím proudí asi dvanáct procent objemu zboží, s nímž se ve světě obchoduje. Loni touto vodní cestou proplulo devatenáct tisíc lodí, což je přes padesát plavidel denně.

Specializovaný časopis Lloyd's List denní ztráty v celosvětovém obchodě vyčíslil na 5,1 miliardy dolarů (113,1 miliardy korun) ve směru nákladu mířícího západním směrem a na 4,5 miliardy dolarů v opačném směru. Zhruba devadesát procent světového obchodu využívá k přepravě zboží lodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.
včera v 12:24

„Do it baby, do it now,“ hecuje Nerudová Evropu. David varuje před plýtváním

Evropská unie se potřebuje zapojit do mezinárodní soutěže na poli umělé inteligence (AI), shodli se europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD) ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Nerudová vyzvala, aby EU budovala konkurenceschopnost a vytvořila vhodné podmínky pro technologické firmy. David varoval, že se nemusí podařit dohnat Čínu a Spojené státy americké, které ve vývoji AI vedou.
včera v 07:43

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
13. 2. 2025

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
12. 2. 2025

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
11. 2. 2025

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025
Načítání...