Okupovaný Doněck čelí krizi kvůli nedostatku vody

Ruskem okupovaný Doněck a Mariupol sužuje vážný nedostatek vody. Její dodávky jsou nedostatečné, bývá často nekvalitní a situaci neulehčují ani vysychající vodní nádrže v Doněcké oblasti. Situaci měl napomoci ruský vodovod Don–Donbas, ten však očekávání nenaplnil a hlavní zúčastněný v projektu byl zatčen za přijímání úplatků, mimo jiné od společnosti, která potrubí stavěla.

Okupovaný Doněck a Mariupol, kdysi průmyslová centra Ukrajiny, čelí v poslední době, stejně jako menší města v jejich okolí, akutnímu nedostatku vody. Z kohoutků teče jen několik hodin, a to ani ne každý den. Celé čtvrti se tak uchýlily k taktikám přežití, jako je nošení vody v kbelících a sbírání dešťové vody, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Na konci července zveřejnily prokremelské telegramové kanály otevřený dopis ruskému vůdci Vladimiru Putinovi podepsaný obyvateli okupovaného Doněcku. „Doněck nemá stabilní dodávky vody od roku 2022,“ stojí v dopise. „Nyní k nim dochází jednou za tři dny, někdy i méně.“

V Mariupolu je situace jen o něco lepší. Tam je voda údajně dodávána každé dva dny, ale obyvatelé tvrdí, že tento harmonogram není často dodržován, doplňuje RFE/RL.

Nekvalitní dodávky vody

„Za posledních osm dní jsme měli vodu jen čtyři hodiny. Byla oranžová,“ sdělila Olha, která žije ve městě Jenakijeve nedaleko Doněcku. Podle dalšího místního obyvatele je voda cítit rzí a odpadními vodami. „Ale stále za ni platíme, jako by byla čistá a pitná,“ citovala ho RFE/RL.

Voda je do Doněcké oblasti dovážena také cisternami. Do samotného Doněcku na konci července přijely cisterny s vodou údajně až z Moskvy. „Sedmdesát pět cisteren z Moskvy, vyslaných do DLR na přímý rozkaz prezidenta Vladimira Putina, již dorazilo,“ napsal šéf okupované Doněcké oblasti Denis Pušilin, přičemž použil zkratku pro samozvanou „Doněckou lidovou republiku“, poznamenává list The Moscow Times. DLR byla separatisty vyhlášena v roce 2014, většina zemí světa tento loutkový kvazistát neuznává.

I Pušilin však přiznal, že „situace s vodními nádržemi se blíží kritickému stavu“ s tím, že dlouhodobé řešení přijde podle něj až poté, co Rusko dobude Slavjansk, jedno z hlavních měst v Doněcké oblasti pod kontrolou Ukrajiny, a dostane se k původnímu zdroji kanálu.

Od roku 2014 do roku 2022, tedy po dobu osmi let, navzdory ostřelování Donbasu, totiž proudila do Doněcku voda z ukrajinského území kanálem Severní Doněc – Donbas. V roce 2022, kdy Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, byl kanál zničen, píše server Current Time (CT).

Vysychající nádrže

V roce 2022 začaly okupační úřady spotřebovávat vodu z rezervních vodních nádrží, kterých bylo v té době v regionu poměrně dostatek. Nyní se však již voda vyčerpala, tvrdí CT.

Satelitní snímky, které zkoumala ruskojazyčná odnož BBC, odhalují alarmující pokles hladiny v hlavních vodních nádržích na Donbase, který zahrnuje Doněckou a Luhanskou oblast, včetně těch, které zásobují Doněck a Mariupol.

Devět z deseti sledovaných nádrží se od roku 2021 výrazně zmenšilo, píše RFE/RL s tím, že k odpařování již vysychajících nádržích navíc nyní dále přispívají vysoké teploty.

Problémový projekt Don–Donbas

Moskva tak po získání kontroly nad částmi regionu musela přijít s alternativním řešením problému. Měl se jím stát vodovod Don–Donbas, tedy 194 kilometrů dlouhý systém dvou potrubí přivádějící vodu z řeky Don poblíž ruského města Rostov na Donu.

Projekt byl dokončený v polovině roku 2023, očekávání nicméně nesplnil a stal se navíc předmětem skandálu. Vodovod Don–Donbas totiž řídil Timur Ivanov, tehdejší náměstek ruského ministra obrany, který byl v dubnu 2024 zatčen za přijímání obrovských úplatků, mimo jiné od společnosti, která potrubí stavěla, informuje RFE/RL.

Zpronevěřeny byly miliardy rublů a „voda stále neteče“, tvrdí bývalý šéf Mariupol TV Mykola Osyčenko pro CT.

Současná situace je však dle BBC „dědictvím minulosti“, a to včetně silně opotřebovaného vodovodního systému. Například v Kirovském rajonu v Doněcku, kde bylo nedávno hlášeno další protržení potrubí, je podle oficiálních údajů tato infrastruktura opotřebovaná téměř na sto procent.

Významné ztráty vody kvůli staré síti pak nebyly plně zohledněny při stavbě vodovodu Don–Donbas a nyní jsou potřeba neustálé opravy, dodává BBC.

Stížnosti od kremelských podporovatelů

S prohlubující se krizí se proti místním úřadům obrací i loajální proruské hlasy, uvádí list Obozrevatel. „Projektovaných 288 až 300 tisíc kubických metrů denně pokrývá sotva polovinu denní spotřeby vody aglomerace Doněcku a okolí a k většině odběratelů centralizovaných sítí se voda prostě nedostane,“ uvedl bývalý ukrajinský poslanec a vůdce separatistů z roku 2014 Oleh Carov. Podle Pušilina vodovod pokrývá sotva třetinu.

„V Doněcku je voda jednou za tři dny. Není možné spláchnout záchod. Běžná věc: obyvatelé Doněcku dávají do záchodu sáčky. Ti normální tyto sáčky vyhazují do odpadků. Ostatní je vyhazují pod okna,“ stěžoval si dále Carov na Telegramu.

„Region zůstal na pokraji úplného vodního kolapsu: průmyslové podniky sotva fungují, elektrárně Zujivska hrozí odstavení,“ napsal také Carov dle listu Obozrevatel. V drůbežárně ve městě Rozivka navíc kvůli přerušení dodávek vody uhynulo mnoho ptáků, dodává RFE/RL.

Carovovu výpověď doplnila i zaměstnankyně doněckého propagandistického vydavatelství „Bloknot“ Julia Skubajeva. „Doněck je bez vody ne proto, že mraky na obloze zapomněly spustit déšť. Ale proto, že projektanti, úředníci a dodavatelé zapomněli zapojit mozek. Není to sucho. Je to výsledek systematického odmítání strategického myšlení ze strany státu. Je to korupce, lhostejnost, hloupost a absence politické vůle. (...) Nikdo nechce upřímně přiznat: voda není proto, že ji není odkud vzít. Ale proto, že ji buď vypustili, nebo ukradli,“ prohlásila.

Osyčenko pro Current Time podotkl, že k obnovení dodávek vody do regionu je nutné zastavit boje. „A bez miliard dolarů, které je nyní nutné do toho investovat, to nelze nijak vyřešit,“ uzavřel.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 31 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 57 mminutami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...