V Praze opět ožívá debata o smyslu takzvané vodní tramvaje, tedy lodních linek na Vltavě, které by byly součástí městské hromadné dopravy. Městská rada zadala vypracování studie, která by měla ukázat podrobnosti.
Pražská vodní tramvaj opět na scéně. Její smysl posoudí studie
O zavedení vodní tramvaje v Praze se několikrát bezvýsledně hovořilo v souvislosti s přípravami rekonstrukce náplavek. Podobné je to i v aktuálním případě. Argumentem pro možný vznik lodních linek v rámci MHD je rostoucí množství aktivit konajících se na vltavských březích.
„Možnou formou rozšíření dopravní obsluhy by mohlo být zajištění pravidelné lodní dopravy, která by mohla zajistit alternativní obsluhu vltavských břehů a v některých lokalitách zajistit i nová spojení vltavských břehů,“ stojí v dokumentu, který schválili radní. Studii má do konce roku předložit ROPID, tedy organizátor veřejné dopravy ve městě.
Za samotnou studii zaplatí Praha 750 tisíc korun, měla by především dát odpověď, zda by vodní tramvaj ve městě vůbec měla smysl – čím by nové lodní linky prospěly MHD – i nástin jízdních řádů.
Nejslavnější vodní tramvaj (popřípadě vodní autobus) je nepochybně ta Benátská, v italském městě jde o jediný prostředek linkové veřejné dopravy. Jezdí ale i v mnoha jiných městech, Praha uvádí jako příklad Kodaň, lodní linka jezdí také na Temži v Londýně. V různých městech se liší přístup k říčním linkám, v Kodani jsou nedílnou součástí MHD a platí v nich stejný tarif jako v autobusech či metru, naopak v Londýně mají majitelé předplatních jízdenek jen slevu z jízdného, respektive se na plavbu vodním autobusem nevztahuje denní limit pro platby za jednotlivé jízdy, jak je tomu v autobusech a metru.
V Praze provozoval výletní lodě od 60. do 80. letech dopravní podnik, lze narazit i na zakreslení lodních linek v mapách jako součásti MHD. Tarifně tomu tak ale nebylo. Stejně tak dnes nelze cestovat po Praze s jízdenkou integrované dopravy na lodních linkách, které vedou na Císařský ostrov či na Slapy.
Přesto je možné v rámci MHD plout, ale jen na osmi linkách přívozů, které spojují břehy Vltavy (a v jednom případě Berounky) v místech, odkud je to k mostům daleko. Tři převozní linky jezdí celoročně, zbylé jsou sezonní.