Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů Kč, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola NKÚ se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpory nákladní vodní dopravy od roku 2014, které spadají pod ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC). Mluvčí ŘVC Jan Bukovský sdělil, že plavební stupně jsou strategickými stavbami, ale výstavbu brzdí opakované přepracovávání projektů či požadavky na další analýzy.
Stát dal téměř miliardu korun za nepostavené plavební stupně na Labi. Zboží přitom zůstává na silnicích, varuje NKÚ
Od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží. Hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty, zejména problémy se splavností v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem, uvádí v pondělí zveřejněná zpráva NKÚ.
Řešením by podle ministerstva dopravy bylo vybudování plavebního stupně v Děčíně. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí, konstatuje NKÚ.
„Díky opakovanému přepracovávání projektu a požadavkům zejména sektoru životního prostředí na další posudky, průzkumy a analýzy celkové náklady již dosáhly uvedené výše,“ uvedl mluvčí ŘVC.
Podobně je to i s plavebním stupněm Přelouč II. Je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.
„Opakované zpochybňování povolovacích řízení, kdy stavba měla dokonce stavební povolení, o které díky následnému soudnímu rozhodnutí přišla, i změny legislativy nakonec vedly do stavu, že příprava stavby se vrátila na počátek před proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA,“ řekl mluvčí ŘVC.
Bez dohody na dokončení splavnosti Labe jsou dosavadní investice zbytečné
Pokud nebude zajištěna spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty a nebudou vyřešeny všechny problémy, hrozí to, že investice do nákladní vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad, varoval NKÚ.
Příkladem takové investice je podle kontrolorů modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun, díky které se měla navýšit přeprava zboží na lodích. „Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec,“ konstatoval NKÚ.
„Modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem počítala se stabilizací plavebních podmínek na Labi a pak by plánované objemy překládky byly jednoznačně naplněny,“ uvedl v reakci mluvčí ŘVC.
Kontroloři se zaměřili i na projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je podle NKÚ právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká. „Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně,“ opět varoval NKÚ.
Výtky NKÚ se týkají také způsobu, jakým ministerstvo dopravy rozdělilo v letech 2008 až 2015 více než 53 milionů korun na modernizaci nákladních plavidel. Podporu příjemci dostávali, přestože ministerstvo předem nevyhodnotilo budoucí využití lodí a jejich přínos pro Česko. „Dopad takto použitých peněz na zvýšení využití plavidel byl v součtu mizivý,“ shrnul výsledek kontroly NKÚ.
