Nový jez na Labi potřebujeme, půl roku nám stojí byznys, stěžují si loďaři. Akademici jsou proti

Rozhodnutí o výstavbě jezu na Labi se zatím odkládá. Česko čeká na stanovisko Evropské komise o negativních dopadech stavby na krajinu a možných kompenzacích. Z Bruselu by mělo přijít každým dnem. Děčínský plavební stupeň se připravuje 20 let. Podle Ředitelství vodních cest lodní doprava v budoucnu uleví přetíženým silnicím i železnicím. Naproti tomu Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR se stavbou jezu na Labi u Děčína nesouhlasí. Podle komise stavba poškodí životní prostředí a investice se státu nevrátí.

Video Události, komentáře
video

Železniční doprava je přetížená, potřebujeme jez na Labi, tvrdí Ředitelství vodních cest

Zaměstnavatelé i odbory projekt podporují. Podle nich by navzdory suchu prodloužil splavnost řeky na většinu roku.

„Pokud by jez stál, plavba by nebyla přerušena polovinu roku, ale jen po několik týdnů. Dohromady asi po dva měsíce. Za těchto podmínek by byla doprava mezi Českem a zahraničím životaschopná nejen pro nákladní lodě, ale i osobní a rekreační plavidla,“ věří zástupce ředitele Ředitelství vodních cest Jan Bukovský. Podle něj jsou rekreační lodě „velice populární byznys, který dnes bohužel půl roku stojí“. 

Česká vláda dlouhodobě tvrdí, že vodní doprava vykazuje relativně malý vliv na životní prostředí a že je energeticky málo náročná. Podle ekologů by ale mohla stavba ohrozit tamní přírodu. 

„Je tam řada chráněných druhů rostlin i živočichů a my jako přírodovědci jsme povinni přírodu chránit a dávat na stůl alternativní návrhy,“ zdůraznil Bohumír Jánský z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kvůli tomu ostatně vláda váhala se zařazením lokality do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000. Nakonec se ale součástí chráněné lokality Porta Bohemica nestaly bahnité říční náplavy v labském údolí, které přitom byly jedním z hlavních důvodů, proč Česko zapsání území do soustavy Natura navrhlo.

Bukovský z Ředitelství vodních cest ale v pořadu Události, komentáře uvedl, že návrh jezu se výrazně proměnil tak, aby vyhověl i námitkám ekologů. „Za poslední roky se projekt výrazně zekologizoval a výrazně se zmenšil. Pohybujeme se v prostoru současného koryta, to znamená, že se nebude zaplavovat žádné území. Ale stále se nám nedaří najít cestu, jak s ministerstvem životního prostředí komunikovat, aby šlo stavbu postavit. To znamená, z jakých prostředků by bylo možné dílo vybudovat,“ prohlásil Bukovský.

Pro lodní dopravu nemáme podmínky, varuje vědec

Podle Jánského si ale musí stavitelé zodpovědět ještě jednu klíčovou otázku: „Ptám se dopravců a ministerstva dopravy: Máte koncepci? Je to dohodnuté s německou stranou? Chtějí to Němci, chce to přístav v Hamburku?“

Vodní doprava totiž podle něj nikdy nebude v Česku na takové úrovni, jako na západ od nás. „Jsou tu silné argumenty, že se sypké materiály mají dopravovat po vodě, jako se to děje v Německu, ve Francii, všude v západní Evropě. Ale my nemáme tak dobré podmínky jako tyto země, kde převládají nižinné povrchy a řeky tam můžete propojit kanály,“ upozornil Jánský s tím, že obdobný projekt v Česku – zvažovaný kanál Dunaj–Odra–Labe, který prosazuje například prezident Miloš Zeman – považuje za „velký nesmysl“.

Podle Bukovského z Ředitelství vodních cest je však nutné zaměřit se na rozvoj lodní dopravy. „Železniční doprava je na hranici své kapacity a další nákladní vlaky už se obtížně dostávají do Labského údolí. Zboží, které proto může jet do přístavu vlakem klidně týden, by mohly odvézt lodě.“

Akademici jsou proti. Už dlouho

Komise Akademie věd projekt výstavby jezu u Děčína opakovaně kritizuje. „Z ekonomického hlediska ohrožuje vklad veřejných prostředků do tohoto projektu jejich velmi pravděpodobná nenávratnost, z ekologického hlediska pak hrozí znásobení společenských škod nevratným poškozením dotčených jedinečných pobřežních ekosystémů Labe, jejichž zničení nelze na území ČR nijak ekologicky kompenzovat,“ sdělil předseda komise Šrám.

Schválením koncepce a deklarováním veřejného zájmu na stavbě jezu by vláda podle komise pominula loňské rozhodnutí Správy národního parku České Švýcarsko, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Navíc by usnesení vlády na základě závaznosti pro podřízené úřady nezákonně nahradilo rozhodování orgánů ochrany přírody, které má být součástí správního řízení, uvedl Šrám.

Podobně kriticky se komise k jezu vyjádřila již v roce 2016. Plavební stupeň u Děčína je stejně jako další připravovaný jez u Přelouče na seznamu staveb, na které se vztahuje novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury.