Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
Prohlášení ve čtvrtek podepsaly Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Japonsko. V pátek se kromě Česka přidaly také Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Rumunsko, Kanada, Jižní Korea, Nový Zéland a Bahrajn.
Svůj postoj podle mluvčího diplomacie Česko vyjádřilo už při různých jednáních, mimo jiné s ministry zemí regionu, který čelí íránským útokům. „Souvisí to také s naší snahou chránit zájmy České republiky a jejích občanů v regionu, naši energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost,“ dodal k podpisu prohlášení.
Podotkl také, že situace v Hormuzském průlivu má přímé dopady i na Česko, a to hlavně kvůli cenám energií. „Samotná iniciativa vznikla prostřednictvím ministerstev zahraničí, nikoli v rámci vojenských struktur, což podtrhuje její diplomatický charakter. Nejedná se o konkrétní závazky či operativní opatření, ale o zřetelný politický signál, že nám situace není lhostejná a že se chceme podílet na jejím uklidnění,“ vysvětlil.
V reakci na izraelsko-americké údery, které začaly 28. února, Teherán ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, který je významnou trasou pro vývoz ropy a plynu. Přes průliv bylo před zahájením války převáženo 20 procent veškeré ropy obchodované na světovém trhu.
Íránský režim kombinací několika útoků a opakovaného varování plavidlům, že o bezpečném proplutí průlivem rozhodují jeho ozbrojené složky, pohyb obchodních lodí a tankerů výrazně omezil.
„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu. Vyzýváme Írán, aby okamžitě upustil od svých hrozeb, kladení min, útoků pomocí dronů a střel a dalších pokusů zablokovat průliv pro obchodní lodní dopravu,“ uvedly státy v prohlášení. Vyzvaly také k okamžitému plošnému zákazu útoků na civilní infrastrukturu, včetně ropných a plynových zařízení.
Írán připustil jednání s Japonskem
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pátečním rozhovoru pro agenturu Kjódo připustil, že Teherán je připraven umožnit proplutí lodím, které směřují do Japonska. A to v případě, že země o znovuotevření průlivu požádá. Japonská ministerstva zahraničí a obchodu ani kancelář premiérky se k tomu dosud nevyjádřily.
Tokio má s Teheránem podle Arakčího, někdejšího velvyslance v Japonsku, přátelské vztahy, které by mohly sehrát roli při ukončení toho, co nazval „neospravedlnitelnou a nelegální invazí do jeho země“.
Vysoký představitel japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) v sobotu podle Kjódó sdělil, že japonská premiérka Sanae Takaičiová by kvůli možnému povolení plavby průlivem měla zvážit jednání s Íránem na nejvyšší úrovni.
V pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Hormuzský průliv mají střežit ty země, které ho používají. Trump v příspěvku tvrdí, že Spojené státy průliv nepoužívají, přesto jsou podle něj ochotny poskytnout pomoc, pokud o ni budou požádány.
Šéf Bílého domu v uplynulých dnech žádal evropské členské státy NATO a další země, aby se na zajištění bezpečnosti v průlivu podílely. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce.
