Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
Trump podle analytiků čelí s prudkým růstem cen ropy a zemního plynu sílícímu tlaku na zajištění bezpečné plavby klíčovou námořní trasou, kudy před válkou procházela zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli hrozbám ze strany Íránu v odvetě za americko-izraelské údery se provoz v průlivu od začátku března prakticky zastavil.
„Pokud Írán do 48 hodin od tohoto okamžiku plně a bez výhrůžek neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy udeří a srovnají se zemí jeho různé elektrárny, počínaje tou největší,“ uvedl šéf Bílého domu v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Podle agentury AP jej zveřejnil během víkendového pobytu na Floridě.
„Lodě, které nepatří nepřátelům Íránu, mohou průlivem proplout po koordinaci bezpečnostních opatření s Teheránem,“ prohlásil později zástupce Íránu při námořní agentuře OSN Alí Músáví, který je i velvyslancem v Británii. Sdělil také, že Teherán bude i nadále spolupracovat s Mezinárodní námořní organizací na zlepšení námořní bezpečnosti a ochraně námořníků v Perském zálivu.
Mezi největší íránské elektrárny patří podle údajů Reuters čerpaných z průmyslových a energetických databází elektrárna Damávand na východním předměstí Teheránu o výkonu 2868 megawattů, elektrárna Kerman na jihovýchodě země (1910 megawattů) a parní elektrárna Ramín v jižní provincii Chúzestán (1890 megawattů). Jediná íránská jaderná elektrárna v Búšehru na pobřeží Perského zálivu má výkon přibližně tisíc megawattů.
Mluvčí íránské armády reagoval na Trumpovo ultimátum prohlášením, že pokud Spojené státy zaútočí na íránskou palivovou a energetickou infrastrukturu, Teherán se při svých odvetných úderech zaměří na veškerou energetickou, informačně-technologickou a odsolovací infrastrukturu, která „patří Spojeným státům a režimu v regionu“. Neupřesnil přitom, jaký „režim“ má na mysli.
Íránské revoluční gardy o několik hodin později dodaly, že pokud USA skutečně zaútočí na elektrárny, Teherán Hormuzský průliv kompletně uzavře, „zcela zničí společnosti s americkými akciemi a energetická zařízení v zemích, kde se nacházejí americké základny, pro ně budou legitimními cíli“.
Pokračující tlak na otevření průlivu
Teherán a jeho spojenci začali v odvetě za americko-izraelské údery, zahájené 28. února, útočit hlavně drony a balistickými střelami nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle. Údery se soustředily zejména na ropnou a plynárenskou infrastrukturu v okolních arabských zemích. Kvůli íránským hrozbám a několika útokům na tankery v oblasti se také téměř zastavila lodní doprava právě v Hormuzském průlivu.
Britská vojenská námořní služba (UKMTO) v noci na neděli oznámila, že obdržela zprávu o výbuchu neznámého projektilu v těsné blízkosti nákladní lodi plující 15 námořních mil (27 kilometrů) severně od přístavu Šardžá ve Spojených arabských emirátech, tedy nedaleko Hormuzského průlivu. Posádka plavidla je po incidentu podle UKMTO v pořádku.
Podle Reuters představuje Trumpovo sobotní ultimátum další prezidentův „dramatický obrat“ v konfliktu. Trump totiž v sobotu uvedl, že Spojené státy mají ve válce proti Íránu blízko k dosažení všech svých cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. V pátečním příspěvku také napsal, že Hormuzský průliv mají střežit ty země, které ho používají, což Spojené státy podle jeho mínění nejsou.
Šéf Bílého domu v uplynulých dnech také žádal evropské členské státy NATO a další země, aby se na zajištění bezpečnosti v průlivu podílely. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů ani nekonzultovaly.
Trump myšlenku likvidace íránské elektrické sítě nadnesl už dříve, ačkoli ji zároveň bagatelizoval, připomněl Reuters. „Mohli bychom za jedinou hodinu vyřadit z provozu jejich elektrické kapacity a jim by trvalo dalších 25 let je obnovit,“ sdělil Trump 11. března. „V ideálním případě to tedy neuděláme,“ dodal tehdy.
Trumpův tým zahájil diskuse s Íránem, píše Axios
Axios s odkazem na amerického úředníka a další zdroj obeznámený se situací zároveň napsal, že Trumpův tým zahájil po třech týdnech války s Íránem diskuse o její další fázi. Tým chce mluvit i o podobě případných mírových rozhovorů.
Podle Axiosu se na diskusích podílejí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff. V posledních dnech nenastal žádný přímý kontakt mezi Spojenými státy a Íránem. Zprávy si ale mezi sebou vyměňovaly Egypt, Katar a Británie, uvedl americký úředník a dva další zdroje zpravodajského webu.
