Teherán chce po arabských zemích válečné reparace

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).

Podle libanonské stanice al-Majádín se íránský požadavek týká Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů a Jordánska, kde mají USA vojenské základny.

Odhadovanou částku sdělila mluvčí vlády Fáteme Mohádžeráníová v úterním rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti, aniž by zmínila podrobnosti ohledně škod. Otázka reparací však podle ní byla diskutována při íránsko-amerických mírových rozhovorech v Islámábádu na konci minulého týdne a bude vznesena při jakýchkoli možných budoucích vyjednáváních s USA či zprostředkovatelskými zeměmi.

Víkendové rozhovory, kterých se účastnil i americký viceprezident JD Vance, skončily bez dohody. Podle USA se Teherán nechtěl vzdát svého jaderného programu, podle Íránu Washington vznášel přehnané a nezákonné požadavky.

Diplomatické úsilí

Jednání se konalo díky dvoutýdennímu příměří, které zprostředkoval Pákistán a na kterém se obě země shodly minulý týden v noci na středu. Řada států včetně Turecka nyní vyvíjí diplomatické úsilí, aby se Spojené státy a Írán k jednacímu stolu vrátily.

Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že USA a Írán si po víkendových jednáních vyměnily prostřednictvím Islámábádu několik zpráv. Ještě tuto středu do Teheránu pravděpodobně přiletí pákistánská delegace.

Ve středu se také uskutečnil telefonický rozhovor mezi předsedou íránského parlamentu Mohammadem Bágherem Ghálíbáfem a emirátským viceprezidentem Mansúrem ibn Zájid Ál Nahjánem. Podle emirátské agentury WAM se jednalo o první kontakt na takto vysoké úrovni od počátku regionální války. Oba představitelé diskutovali způsoby snížení napětí na Blízkém východě, dodala agentura.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální konflikt. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Izraelsko-americké údery mířily kromě vojenských cílů také na dopravní a průmyslovou infrastrukturu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

Americký prezident Donald Trump jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Lídři se sešli na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu, podle agentury AP trvala schůzka asi 40 minut. Ze schůzky může vzejít spousta úžasných věcí, prohlásil Trump. Navázal schůzkou s čínským vládcem Si Ťin-pchingem, s nímž probral situaci v Hormuzském průlivu. Trojice lídrů by měla následně řešit jaderné zbraně nebo ukončení válek v Íránu a na Ukrajině.
03:15Aktualizovánopřed 8 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 1 hhodinou

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.