Teherán chce po arabských zemích válečné reparace

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).

Podle libanonské stanice al-Majádín se íránský požadavek týká Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů a Jordánska, kde mají USA vojenské základny.

Odhadovanou částku sdělila mluvčí vlády Fáteme Mohádžeráníová v úterním rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti, aniž by zmínila podrobnosti ohledně škod. Otázka reparací však podle ní byla diskutována při íránsko-amerických mírových rozhovorech v Islámábádu na konci minulého týdne a bude vznesena při jakýchkoli možných budoucích vyjednáváních s USA či zprostředkovatelskými zeměmi.

Víkendové rozhovory, kterých se účastnil i americký viceprezident JD Vance, skončily bez dohody. Podle USA se Teherán nechtěl vzdát svého jaderného programu, podle Íránu Washington vznášel přehnané a nezákonné požadavky.

Diplomatické úsilí

Jednání se konalo díky dvoutýdennímu příměří, které zprostředkoval Pákistán a na kterém se obě země shodly minulý týden v noci na středu. Řada států včetně Turecka nyní vyvíjí diplomatické úsilí, aby se Spojené státy a Írán k jednacímu stolu vrátily.

Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že USA a Írán si po víkendových jednáních vyměnily prostřednictvím Islámábádu několik zpráv. Ještě tuto středu do Teheránu pravděpodobně přiletí pákistánská delegace.

Ve středu se také uskutečnil telefonický rozhovor mezi předsedou íránského parlamentu Mohammadem Bágherem Ghálíbáfem a emirátským viceprezidentem Mansúrem ibn Zájid Ál Nahjánem. Podle emirátské agentury WAM se jednalo o první kontakt na takto vysoké úrovni od počátku regionální války. Oba představitelé diskutovali způsoby snížení napětí na Blízkém východě, dodala agentura.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální konflikt. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Izraelsko-americké údery mířily kromě vojenských cílů také na dopravní a průmyslovou infrastrukturu.

Načítání...
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně jedenáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 11 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 41 mminutami

České úřady představí informace pro občany cestující na fotbalové mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport Borisem Šťastným (Motoristé) představí praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Lidé by měli od úřadů dostat aktuální bezpečnostní a zdravotní doporučení i organizační pokyny. Turnaj se koná od 11. června do 19. července.
03:05Aktualizovánopřed 50 mminutami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 2 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 9 hhodinami

Írán pozastavuje jednání s USA kvůli izraelským útokům v Libanonu

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarská vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...