Michael Žantovský strana 3 z 3

Náčelník útvaru rychlého nasazení, ministr vnitra Richard Sacher a ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová jednali 28. května 1990 o zákroku ve věznici Ruzyně. Novinářům toho tehdy ale mnoho neřekli.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před třiceti lety se vydal tehdejší prezident Václav Havel na svou nejslavnější zahraniční cestu – přes Island a Kanadu do Spojených států amerických. Prezident George Bush starší ho přijal v Bílém domě. A Havel se stal také prvním prezidentem z bývalého východního bloku, který vystoupil v Kongresu. Jeho projev třiadvacetkrát přerušily ovace.

Proces ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa, kterou se nyní zabývá Senát USA, se hodí všem účastníkům, protože tak mají prostor zviditelnit své názory. V pořadu Události, komentáře to uvedl velvyslanec ČR ve Spojených státech Hynek Kmoníček. Jeho předchůdce Michael Žantovský si myslí, že impeachment je pouze jednou šachovou partií. Ve skutečnosti jde i o vliv na nadcházející prezidentské volby či o boj o prestiž mezi oběma komorami Kongresu.

„Po volbách v Británii je brexit prakticky jistý,“ říká bývalý velvyslanec v Londýně Michael Žantovský. V Interview ČT24 mluvil o důvodech vítězství konzervativců, specifickém vztahu Britů k Evropě i osobnosti Borise Johnsona.

Výročí sametové revoluce si připomenou i Česká centra v zahraničí. Na listopad se na třech kontinentech chystají desítky akcí na téma „svoboda“ a „osobnost Václava Havla“. V Bruselu představí módní kolekci ze sametu, v Miláně odhalí lavičku Václava Havla, v Paříži zahrají The Plastic People of the Universe. České televizi to potvrdila mluvčí Českých center Petra Jungwirthová.

Na scéně Národního divadla se kolegové, přátelé i široká veřejnost v pondělí rozloučili s herečkou a chartistkou Vlastou Chramostovou, která zesnula 6. října. Na závěrečnou cestu ji vyprovodil dlouhotrvající poslední aplaus.

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.

Budoucí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dva týdny po svém volebním vítězství soukromě navštívila Prahu. V úterý ji poslanec TOP 09 a někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pozval na večeři. Na neformálním setkání byl i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, filozof a kněz Tomáš Halík či hudebník Michael Kocáb, kteří ji podpořili v kampani. Večer pak Čaputová navštívila koncert legendárního amerického zpěváka Boba Dylana v Lucerně.

Druhé referendum o brexitu by dost možná žádné řešení současného patu nepřineslo, naopak by bylo jen „přisypáváním soli do ran“. Myslí si to bývalý velvyslanec ČR v Londýně Michael Žantovský, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Podle něj zůstává ve hře několik možností: stažení článku 50 a setrvání Velké Británie v EU, vyjednávání o jiné formě brexitu – třeba celní unii, ale také tvrdý brexit, který si nepřeje ani jedna ze stran.

Evropské národy přiznávaly a přiznávají demokratickým mocnostem úlohu vlivné síly, Francie, Velká Británie nebo Spojené státy si ji navíc samy nárokují. Spolu s ní se ale pojí i zodpovědnost za světový řád, které nebyly vždy schopné dostát. V rozhovoru pro ČT24 na to upozornil někdejší velvyslanec ve Washingtonu a Londýně Michael Žantovský, podle kterého tak Británie s Francií nesou i podíl na krveprolití druhé světové války – zkrátka proto, že na Hitlerovu agresi nebyly schopné zareagovat včas.