Michael Žantovský strana 3 z 3

Polarizace americké společnosti probíhá už téměř dvacet let a je rok od roku horší. Středeční útok demonstrantů na Kongres, při němž zemřelo pět lidí, je vyvrcholením tohoto procesu, řekl bývalý velvyslanec ČR v USA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S tím souhlasil i další bývalý velvyslanec Martin Palouš. Současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček soudí, že tyto události jsou výsledem dlouhodobého procesu, kdy se Spojené státy výrazným způsobem proměňovaly demograficky a kdy se měnilo také voličstvo republikánů.

Václav Havel byl přesvědčen, že problematiku komunistické strany vyřeší čas a současné průzkumy naznačují, že měl pravdu, říká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Postoj komunistů při schvalování rozpočtu považuje za pokus tento vývoj zvrátit. Domnívá se, že Havel, který zesnul před devíti lety, by v současné době, kdyby ještě byl aktivním politikem, apeloval na zodpovědnost ve fiskální politice či přípravě státu na epidemii. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 5 bude znovu Václav Láska (SEN 21). Ve druhém kole senátních voleb získal 54,37 procenta hlasů. Druhý Michael Žantovský (za TOP 09) dostal 45,62 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledku sčítání na www.volby.cz. Druhého kola voleb se zúčastnilo 25,48 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 36 procent.

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. V obvodu číslo 21 - Praha 5 se utká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský (za TOP 09) a dosavadní senátor Václav Láska (SEN 21). Žantovský obdržel 39,63 procenta hlasů, druhý Láska pak 37,44 procenta hlasů. K volbám dorazilo 38,88 procenta voličů. O tom, kdo z kandidátů nakonec místo v Senátu získá, se rozhodne ve druhém kole, které bude v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Prezident Miloš Zeman považuje za překvapivý propad levicových stran ČSSD a KSČM ve volbách. Svědčí to o tom, že nemají v čele ty nejschopnější lídry, řekl v neděli v rozhovoru v televizi Prima. Vládní koalice by podle něj měl sestavovat vítěz voleb. Postup řady stran, které se chtějí spojit proti ve většině krajích vítěznému ANO proto označil za nesportovní.

Jedno staronové křeslo v Senátu má již nyní jisté STAN, jehož děčínský senátor Zbyněk Linhart dostal v prvním kole nadpoloviční počet hlasů. Starostové zároveň budou mít spolu s ODS nejpočetnější zastoupení ve druhém kole, které proběhne 9. a 10. října. Početné bude i zastoupení ANO a lidovců. Naopak ČSSD může doufat maximálně ve čtyři senátní křesla. Obhajovala jich přitom deset.

Voliči v senátním obvodu na Praze 5 se budou příští týden rozhodovat mezi ředitelem Knihovny Václava Havla Michaelem Žantovským (za TOP 09) a dosavadním senátorem Václavem Láskou (SEN 21). Žantovský obdržel 39,63 procenta hlasů, druhý Láska pak 37,44 procenta hlasů. K volbám dorazilo 38,88 procenta voličů – to je více než v prvním kole v roce 2014.

Náčelník útvaru rychlého nasazení, ministr vnitra Richard Sacher a ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová jednali 28. května 1990 o zákroku ve věznici Ruzyně. Novinářům toho tehdy ale mnoho neřekli.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před třiceti lety se vydal tehdejší prezident Václav Havel na svou nejslavnější zahraniční cestu – přes Island a Kanadu do Spojených států amerických. Prezident George Bush starší ho přijal v Bílém domě. A Havel se stal také prvním prezidentem z bývalého východního bloku, který vystoupil v Kongresu. Jeho projev třiadvacetkrát přerušily ovace.

Proces ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa, kterou se nyní zabývá Senát USA, se hodí všem účastníkům, protože tak mají prostor zviditelnit své názory. V pořadu Události, komentáře to uvedl velvyslanec ČR ve Spojených státech Hynek Kmoníček. Jeho předchůdce Michael Žantovský si myslí, že impeachment je pouze jednou šachovou partií. Ve skutečnosti jde i o vliv na nadcházející prezidentské volby či o boj o prestiž mezi oběma komorami Kongresu.

„Po volbách v Británii je brexit prakticky jistý,“ říká bývalý velvyslanec v Londýně Michael Žantovský. V Interview ČT24 mluvil o důvodech vítězství konzervativců, specifickém vztahu Britů k Evropě i osobnosti Borise Johnsona.

Výročí sametové revoluce si připomenou i Česká centra v zahraničí. Na listopad se na třech kontinentech chystají desítky akcí na téma „svoboda“ a „osobnost Václava Havla“. V Bruselu představí módní kolekci ze sametu, v Miláně odhalí lavičku Václava Havla, v Paříži zahrají The Plastic People of the Universe. České televizi to potvrdila mluvčí Českých center Petra Jungwirthová.

Na scéně Národního divadla se kolegové, přátelé i široká veřejnost v pondělí rozloučili s herečkou a chartistkou Vlastou Chramostovou, která zesnula 6. října. Na závěrečnou cestu ji vyprovodil dlouhotrvající poslední aplaus.

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.

Budoucí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dva týdny po svém volebním vítězství soukromě navštívila Prahu. V úterý ji poslanec TOP 09 a někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pozval na večeři. Na neformálním setkání byl i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, filozof a kněz Tomáš Halík či hudebník Michael Kocáb, kteří ji podpořili v kampani. Večer pak Čaputová navštívila koncert legendárního amerického zpěváka Boba Dylana v Lucerně.

Druhé referendum o brexitu by dost možná žádné řešení současného patu nepřineslo, naopak by bylo jen „přisypáváním soli do ran“. Myslí si to bývalý velvyslanec ČR v Londýně Michael Žantovský, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Podle něj zůstává ve hře několik možností: stažení článku 50 a setrvání Velké Británie v EU, vyjednávání o jiné formě brexitu – třeba celní unii, ale také tvrdý brexit, který si nepřeje ani jedna ze stran.

Evropské národy přiznávaly a přiznávají demokratickým mocnostem úlohu vlivné síly, Francie, Velká Británie nebo Spojené státy si ji navíc samy nárokují. Spolu s ní se ale pojí i zodpovědnost za světový řád, které nebyly vždy schopné dostát. V rozhovoru pro ČT24 na to upozornil někdejší velvyslanec ve Washingtonu a Londýně Michael Žantovský, podle kterého tak Británie s Francií nesou i podíl na krveprolití druhé světové války – zkrátka proto, že na Hitlerovu agresi nebyly schopné zareagovat včas.