EU by měla předvést v brexitu velkorysost. Jako Češi, když se rozváděli se Slováky, míní europoslanec Vondra

27 minut
Interview ČT24: EU by měla předvést v brexitu velkorysost
Zdroj: ČT24

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.

Podle europoslance Vondry je těžké předpovídat, jak a kdy odchod Velké Británie dopadne. „Myslím si, že to neusnadnila ani EU, měla k tomu přistoupit velkoryseji. Když se Češi rozváděli se Slováky, tak myslím Češi předvedli určitou velkorysost a ono se to pak vyplatí,“ konstatoval Vondra.

„Vyšli jsme vstříc slovenské snaze odchod skutečně vyjednat. Byla to férová, přátelská dohoda, ty strany se vzájemně respektovaly, přestože se lišily jako den a noc, přestože na druhé straně byl Vladimír Mečiar, velmi komplikovaný politik,“ porovnal Vondra situaci při dělení Československa s brexitem.

„To, co se vyjednalo mezi Čechy a Slováky, schválily oba parlamenty, tady v té situaci nejsme, neschválil to ani britský parlament, ani na druhé straně nejvyšší orgány (EU) dohodu neschválily,“ odmítl Vondra, že by se i při plánování brexitu obě strany už na něčem dohodly.

„Myslím, že není pravda, že Boris Johnson chce brexit bez dohody. Do poslední chvíle hraje o to, aby tam nebyla Irská pojistka,“ uvedl Vondra. V tom by podle jeho názoru měla EU vyjít vstříc.

Hraje se i o to, kdo bude stavět plot

„Tak, jak to je nyní v dohodě, kterou zatím nikdo neschválil, tak je to pro Británii podle mého soudu těžko akceptovatelné. Tam se hraje o to, kde bude v Irsku hranice. A Británie může jenom těžko souhlasit s opatřením, které by ve svém konečném důsledku mohlo znamenat odtržení Severního Irska od Velké Británie, pokud by Velká Británie nesouhlasila s tím uzavřít s EU celní unii,“ dodal europoslanec.

Jenomže v tomhle podle něj má nepřekročitelnou mez Unie. „EU se za žádnou cenu nechce dostat do situace, kdy by musela stavět hranici, aby udržela integritu celní unie. A proto dělá všechno pro to, aby černý Petr zůstal Londýnu,“ řekl Vondra.

Podle něj je tak jedinou správnou variantou dohoda. „Ty dvě strany se musí dohodnout. Mohou dospět k dohodnutí, pokud budou vzájemně respektovat alespoň své nepřekročitelné čáry,“ dodal s tím, že druhou možností je, že vyhraje pouze jedna strana.

„To ale vždy má nějaké následky. Kdybychom to takto hráli my se Slováky, tak nikdy nemáme tak dobré vztahy, jako dneska máme,“ vrátil se znovu k dělení Československa.

Tak trochu klaun. Ale velmi chytrý

Vondra se zamyslel i nad Borisem Johnsonem, který pomyslné otěže vyjednání odchodu z Unie převzal po premiérce Therese Mayové. „Johnson je tak trochu klaun, ale zároveň ho nepodceňujme, jak ho sleduji, je to velmi vzdělaný a inteligentní člověk. Má v sobě určité klaunství, které v někom vyvolává kritiku nebo opovržení,“ uvedl europoslanec.

„Ale nepochybně myslím, že ví co chce, ale dlužno říct, že trochu možná přecenil svoje síly doma, ne ve vztahu k EU,“ zamyslel se.

„Protože zatím velmi rychle ta hlasování, která nechtěl prohrát v parlamentu, prohrál. Jak to bude hrát dál, nevím. V Británii je tak hluboce rozdělená společnost, že to budou moci stejně vyřešit jenom nové volby,“ vyvodil ze situace. „Ty minimálně dají nějaký mandát budoucímu vyjednavači,“ dodal Vondra.

Poprvé, co se EU zmenšuje

Kromě voleb už je podle Vondry asi jen jediná možnost – a to velká koalice Borise Johnsona a Jeremy Corbyna. „V politice je možné všechno, ale nezdá se mi to pravděpodobné,“ uvedl.

Unie by se podle názoru Vondry měla s Brity vrátit k jednacímu stolu. „Když už ta dohoda třikrát neprošla britským parlamentem, tak je s tou dohodou asi něco špatně a měli bychom si znovu sednout a hledat řešení. To ale EU zatím nedělá,“ přičetl na vrub Unie Vondra.

„Na můj vkus se tam objevují stereotypy, co jsou po staletí v evropské politice patrné. Na jedné straně vliv Francie, která se raduje, že Británie odchází, protože odchodem Británie vzroste vliv Francie v EU. A pak je také patrná snaha v Bruselu Británii maximálně potrestat, aby to zapůsobilo jako odstrašující případ a už žádný další brexit nebyl. Je to vlastně poprvé, co se Evropská unie zmenšuje,“ dodal europoslanec.

Parlament se sám pustil do vládnutí, všiml si Žantovský

Podle bývalého velvyslance ve Spojeném království Michaela Žantovského je současná politická reprezentace Velké Británie v záludné situaci. „V pasti jsou všichni, včetně britského premiéra. Je pravda, že ztrácí vliv na agendu v parlamentu, ale ten ztratil už dříve, protože parlament si vlastně přisvojil právo stanovovat agendu, což je v britském parlamentu trochu nezvyklé,“ uvedl Žantovský v pondělních Událostech, komentářích s tím, že se tak parlament sám „tak trochu pustil do vládnutí“.

7 minut
Události, komentáře ČT24: Parlament se sám pustil do vládnutí, všiml si Žantovský
Zdroj: ČT24

„Jedinou cestou pro všechny strany jsou předčasné volby, Parlament ale není ochoten dát ani ten mandát k předčasným volbám. To otevírá spekulace, že premiér Johnson má ještě jednu cestu, a to během parlamentní přestávky, nebo na jejím konci, rezignovat,“ dodal Žantovský.

„V takovém případě musí parlament do čtrnácti dnů sestavit vládu, která dostane důvěru a pokud ne, nastávají předčasné volby i bez hlasování parlamentu,“ nastínil. „Další možnost je,“ připomněl Žantovský, „že dojde k nějaké dohodě mezi EU a Velkou Británií, nebo že jedna ze sedmadvaceti zemí EU bude vetovat další prodloužení brexitu, čímž by umožnila vystoupení Británie bez dohody“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V pozdních úterních hodinách však už agentury nezmiňovaly žádné další narušení klidu zbraní. Izraelská armáda později večer pouze informovala o zachycení dvou bezpilotních letounů mimo své území.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Není možné, aby Rusko vyrábělo víc zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro sedmnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na sedmnáct, uvedl v úterý večer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších 280 lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 6 hhodinami

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 12 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 15 hhodinami
Načítání...