Slováci

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.

Zahraniční turisté v Česku o prázdninách utratili platebními kartami téměř sedm a půl miliardy korun – oproti loňsku o osm procent víc. Vyplývá to z dat největšího poskytovatele těchto finančních služeb. Celkově nejvíc nechali v tuzemsku Němci – přes půl druhé miliardy. Poloviční objem útrat připadl na slovenské turisty, třetí příčku obsadili Irové. V červenci se v hotelech ubytovalo skoro 900 tisíc hostů z ciziny. Za oba prázdninové měsíce se počet návštěvníků obvykle pohybuje kolem dvou milionů.

Minulý víkend ve městě Bački Petrovac v srbské Vojvodině narušili příznivci vládní Srbské pokrokové strany (SNS) výstavu fotografií zachycující protesty studentů. Akce byla součástí nejvýznamnější kulturní události tamní slovenské menšiny. Sympatizanti prezidenta Aleksandara Vučiče fotografie zničili, incident přitom doprovázely i fyzické střety. Několik lidí dle médií utrpělo zranění. Slovenská vláda se napadených nezastala.

Severní Makedonie, Řecko, Turecko, Albánie, Bulharsko nebo Portugalsko, to jsou hlavní země, kde hasiči aktuálně bojují s požáry. V postižených státech zasahují v rámci evropské spolupráce i stovky zahraničních hasičů, včetně českých. Česko má tak v Řecku už dva týdny 22 hasičů, nyní se poprvé vystřídali, působit zde mají do 15. srpna. V Severní Makedonii od čtvrtka působí sedmičlenný tým s vrtulníkem, podobný kontingent pomáhá i v Bulharsku, kde Češi společně se Slováky, Rumuny, Francouzi a Maďary zasahují v horské oblasti Pirin. Pro tyto země není stanoven pevný termín ukončení misí. Albánské a turecké úřady už v souvislosti se vznikem ohňů zatkly desítky lidí.

Kvůli rostoucímu zájmu o zkoušky z českého jazyka a reálií zvyšuje Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP) kapacity. Míst ke zkouškám chce letos nabídnout o polovinu více než loni. Testuje také nový přihlašovací systém, řekl ČT zástupce ředitelky ÚJOP Pavel Pečený. Zájem o zkoušky z češtiny a kulturních znalostí, které jsou nezbytné pro žadatele o české občanství, byl loni rekordní.

Na Slovensku nenastala žádná nová věčnost, na Slovensku se toliko vystřídal prezident, řekl v pořadu Interview ČT24 k právě skončeným volbám spisovatel, publicista a autor dvou knih o moderní slovenské historii Pavel Kosatík. Dále hovořil například o rozdílech mezi Čechy a Slováky ve vztahu k Západu, k Rudé armádě či k ideji slovanství.

Brutální útok palestinských teroristů ze 7. října i vyhlášená mobilizace se přímo dotýká i Čechů a Slováků ve smíšených izraelských rodinách. Někteří už své syny či manžele mají nasazené od začátku války, další na odvod čekají. Natáčel s nimi zpravodaj ČT David Borek.

Před třiceti lety vrcholila jednání vítězů voleb o rozdělení Československa. Dohodu podepsali 26. srpna 1992 tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar. Dva samostatné státy, Česká a Slovenská republika, vznikly 1. ledna 1993. Roli v rozpadu hrálo i to, že čeští politici nevěděli o problémech Slováků nic, domnívá se bývalý premiér Petr Pithart, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Se Slovenskem Česko pojí i nové výzvy jako boj s covidem nebo rostoucími cenami energií. A od letošního roku i společný státní svátek. Slovenský premiér Eduard Heger mluvil v Interview ČT24 o tom, co Čechy a Slováky spojuje i jaký podle něj mají vztah s Evropskou unií. Řeč přišla i na neklid v bezpečnostních složkách na Slovensku.

Ocenit význam krajanů v českých dějinách i jejich roli v současnosti má významný den připomínající Čechy v zahraničí. Jeho datum si mohli vybrat oni sami, vyslovili se pro 4. únor spojený s odchodem Jana Amose Komenského. V historii přitom bylo z čeho vybírat, například čeští krajané ve Spojených státech měli značný vliv na vznik samostatného Československa. Pro návrh na stanovení Dne Čechů v zahraničí se tento týden vyslovila vláda, hlasovat o něm budou poslanci.

Výročí vzniku Československa je důležité také pro Slovensko, protože založení společného státu Čechů a Slováků 28. října 1918 položilo i základy slovenské státnosti, řekla v pondělí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která zároveň poukázala na zlepšení životní úrovně a vzdělanosti Slováků v období první Československé republiky. Podle premiéra Petera Pellegriniho oslavy výročí založení Československa nejsou žádným přežitkem nebo oslavou čechoslovakismu.

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.