Před 30 lety se vydal Václav Havel poprvé jako prezident do USA. V Kongresu ho třiadvacetkrát přerušily ovace

Nahrávám video

Před třiceti lety se vydal tehdejší prezident Václav Havel na svou nejslavnější zahraniční cestu – přes Island a Kanadu do Spojených států amerických. Prezident George Bush starší ho přijal v Bílém domě. A Havel se stal také prvním prezidentem z bývalého východního bloku, který vystoupil v Kongresu. Jeho projev třiadvacetkrát přerušily ovace.

Havlova první prezidentská návštěva Spojených států v únoru 1990 měla příchuť triumfální cesty. V Kongresové knihovně si prohlédl rukopisy návrhu Deklarace nezávislosti TGM ze 14. října 1918, položil věnec k hrobu neznámého vojína na Arlingtonském národním hřbitově a kyticí květin uctil památku prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho.

Následující den, ve středu 21. února 1990, se sešly obě komory amerického Kongresu, aby si poslechly muže, který byl ještě před čtyřmi měsíci zatčen komunisty.

Václav Havel jako první představitel země zpoza bývalé železné opony vystoupil před oběma komorami Kongresu s projevem, který americké zákonodárce nadchl svým přednesem i obsahem.

„Mí poradci mi poradili, abych vystoupil při této důležité příležitosti česky. Nevím proč. Snad proto, že chtěli, abyste si vyslechli libozvučnost mé mateřštiny,“ zahájil Václav Havel svůj projev, který tlumočil do angličtiny jeho tiskový mluvčí Michael Žantovský a který kongresmani přerušili třiadvacetkrát potleskem.

„Svou draze vykoupenou svobodu, nezávislost a znovu se rodící demokracii si už vzít nedáme,“ prohlásil třeba Havel a vzápětí sklidil dlouhý potlesk vestoje.

V projevu mimo jiné vyzval americké politiky, aby pomohli Sovětskému svazu na cestě k demokracii. „Často slyším otázku, jak nám Spojené státy mohou dnes pomoci. Má odpověď je paradoxní, jako ostatně celý můj život: Nejvíc nám pomůžete, když pomůžete Sovětskému svazu na jeho sice nezvratné, ale přesto nesmírně komplikované cestě k demokracii,“ řekl tehdy.

Nahrávám video

Československý prezident absolvoval řadu politických rozhovorů, například se dvakrát sešel s prezidentem Georgem Bushem. „Vaší zemi bude umožněn vůbec nejsvobodnější přístup na americký trh, jaký v současné době americké zákony připouštějí,“ přislíbil šéf Bílého domu Havlovi.

Havel se v New Yorku setkal s přítelem z dětství Formanem

Z Washingtonu zamířil prezident do New Yorku, kde se sešel se svým přítelem z dětství, režisérem Milošem Formanem, starostou New Yorku Davidem Dinkinsem a v doprovodu prezidenta Metropolitního muzea a bývalého velvyslance USA v Československu Williama Luerse si prohlédl část expozice věnované evropskému umění. V podvečer navštívil Kolumbijskou univerzitu, kde převzal čestný doktorát práv.

Nezapomenutelným zážitkem byla slavnost v katedrále svatého Jana na Manhattanu koncipovaná jako hold Václavu Havlovi, na které promluvila řada hvězd americké i světové kultury včetně herce Paula Newmana. „Václav Havel dobyl Manhattan,“ psal potom v titulku list The New York Times.

Vládní delegace za účasti tehdejšího federálního ministra financí Václava Klause zároveň jednala o vstupu do světového ekonomického společenství. „Měli jsme jednání při snídani, protože ten náš čas je tak nabitý, že nemáme čas snídat, tak s výkonným ředitelem Mezinárodního měnového fondu jednáme při snídani,“ vypověděl tehdy Klaus.

Pozvat do Prahy Bushe

Svoji druhou cestu do USA Havel vykonal ještě v roce 1990. V září se účastnil světové konference šéfů států a vlád o dětech v newyorském sídle OSN, kde přednesl projev. Rovněž jednal s prezidentem Bushem – a pozval ho do Prahy. Air Force One přiletěl na první výročí sedmnáctého listopadu.

Další Havlovy návštěvy v USA již byly méně pompézní, ale vždy dokázaly vzbudit poměrně značný zájem médií. Havel jezdil do USA k politickým jednáním, při kterých například lobboval za přijetí země do Severoatlantické aliance, ale i na jednání mezinárodních organizací sídlících v USA.

Častým motivem jeho cest byla i pozvání k přednáškám či převzetí různých ocenění nebo čestných doktorátů. Kromě politiků Havel v USA často navštěvoval i osobnosti uměleckého světa a krajany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 9 hhodinami

Evropský pohled