Václav Havel: Bytí má paměť. Proto i já, kulisák, prezident, poustevník, budu tu kdesi navždy

Když se během normalizace stal vůdčí postavou disentu, bylo jméno Václava Havla známým na obou stranách fronty. Posluchači Svobodné Evropy jej znali z vysílání, v samizdatu vycházely jeho hry a eseje. V komunistickém tisku i televizi byl pravidelně terčem režimní propagandy, jako strůjce všeho zla namířeného proti lidu. Jak vlastně Václav Havel, který by se ve středu dožil 80 let, vypadá, však většinou věděli jen ti, kteří se s ním osobně setkávali. Jeho nejbližší, přátelé a známí, ale také policisté, agenti StB, dozorci.

Miliony lidí v Československu ovšem dlouho znaly jeho jméno, texty, názory a prohlášení, ale tvář nikoli. A potom najednou bylo Václava Havla všude plno. Řečnil v přímých televizních přenosech na demonstracích, noviny přinášely jeho fotografie z politických jednání Občanského fóra i z nejrůznějších situací, které listopad 1989 přinášel. Po zvolení prezidentem to netrvalo dlouho a jeho podobizna visela v každé školní třídě.

A také dnes, osmdesát let od jeho narození a necelých pět roků po smrti se s tváří a jménem Václava Havla můžeme setkat na každém kroku. Tak mimořádné popularitě, ať už u svých příznivců, nebo kritiků jako Václav Havel se v moderních českých nebo československých dějinách těšil zřejmě jen prezident TGM. Ale ani Masaryk snad nebyl předmětem tolika hodnocení, debat, analýz a nejrůznějších rozhovorů.

Meditaci ukončil studený pozdrav z nekonečna. Stopy, které v písku zanechal státník, zmizely. Z takových momentek, pitoreskních a osudových zároveň, by se dal poskládat celý Václav Havel.
Jan Lipold
novinář

Slavný snímek z mořské pláže

V úterý 4. října kolem jedné hodiny po poledni obsahoval elektronický archiv českých medií 148 zpráv nebo reportáží publikovaných za posledních sedm dní obsahujících slovní spojení „prezident Václav Havel“. Celkem 637 článků nebo publicistických příspěvků se v archivu za stejné období zobrazilo při zadání pouhého hesla „Václav Havel.“

Naprostá většina příspěvků souvisí s nedožitými osmdesátými narozeninami Václava Havla, jejichž výročí připadá na středu 5. října. A všechny doprovázejí stovky fotografií nebo archivních televizních záběrů. 

V prosinci 2011, když Václav Havel zemřel, zmínil se v nekrologu na Aktuálně.cz komentátor Jan Lipold o jednom z nejznámějších snímků, který prezidenta od počátku devadesátých let provázel.

„Ta slavná fotografie Václava Havla je 21 let stará a vždycky tak trochu působila jako jeho epitaf. Na mysu Roca, nejzápadnějším výběžku Evropy, odchází po pusté pláži směrem k moři. Mizí vstříc tajemství,“ napsal Jan Lipold 18. prosince 2011.

„Ze snímku osamělého, zadumaného chodce byste neuhádli, že za ním v tu chvíli stál houfec reportérů a štáb doprovázející hlavu státu na každém kroku státní návštěvy. A že za okamžik se prezident vrátil promáčený, protože ho na pobřeží zaskočila devátá vlna. Meditaci ukončil studený pozdrav z nekonečna. Stopy, které v písku zanechal státník, zmizely. Z takových momentek, pitoreskních a osudových zároveň, by se dal poskládat celý Václav Havel,“ stojí v citovaném posmrtném portrétu. 

„Bytí má zkrátka paměť“

V době normalizace byl Havel jedním ze strůjců Charty 77 a nepochybně nejvýraznější postavou v odporu proti režimu. Po zvolení prezidentem v prosinci 1989 a s příchodem na Hrad se stal hlavou státu uznávanou a obdivovanou doma i ve světě. Byl iniciátorem rozpuštění vojenského paktu, známého jako Varšavská smlouva a jeho jméno hrálo zásadní roli při odchodu sovětských okupantů z Československa.

Celý život si prostě myslím, že to, co se stalo, se už nikdy nedá odestát, a tak vlastně všechno navždy trvá.
Václav Havel

Jenže jeho obliba šla během devadesátých let rapidně dolů. V očích mnoha Čechoslováků patřil k „viníkům“ odpovědným za rozdělení federace a zůstal jím dodnes. Pro jiné byl vždy naivním snílkem, umělcem, který nepatří do prezidentské funkce, synkem z buržoazní rodiny, lidé probírali jeho vztah k ženám. Havlovo listopadové zvolání o tom, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí je předmětem nekonečných debat, ale i posměchu a nadávek. 

Se stovkami fotografií, publikují média i záplavu drobných či větších příběhů z Havlova života i politického působení. Objevují se citáty a výňatky z rozhovorů, ukázky divadelních her, statě z filozofických textů. Havlův blízký přítel a dlouholetý spolupracovník Michael Žantovský však už ve své životopisné knize „Havel“ vydané před dvěma lety umístil na první stranu tento Havlův citát:

„Celý život si prostě myslím, že to, co se stalo, se už nikdy nedá odestát, a tak vlastně všechno navždy trvá. Bytí má zkrátka paměť. A tedy i moje maličkost – buržoazní dítě, laborant, voják, kulisák, divadelní autor, disident, vězeň, prezident, penzista, veřejný fenomén a poustevník, údajný hrdina a tajný strašpytel – tu bude navždy. Respektive ne tu, ale kdesi. Nikoli však jinde. Kdesi tu.“

Kriminálem zprvu zaskočen

V jedné z klíčových kapitol své knihy se Michael Žantovský detailně zabývá situací, do které se Václav Havel dostal po svém prvním zatčení v lednu 1977. Komunistický režim tehdy rozjel gigantickou akci s cílem zastrašit všechny, kteří by se chtěli přidat k iniciativě Charty a tvrdě umlčet její iniciátory.

Ze všech lidí, kterým Havlova neschopnost ubránit svoji integritu tváří v tvář vyšetřovatelům připadala nevysvětlitelná, byl on sám tím nejpřísnějším soudcem.
Michael Žantovský

A podobně jako o třináct let později překvapila prezidenta Václava Havla na pláži mořská vlna a promáčela mu oblek, také kriminálem se nechal zaskočit. Moc dobře tenkrát věděl, že všechno, co už léta dělá, nemůže skončit jinak než vězením a důkladně se na to připravoval. Přesto v době od ledna do května 1977 strávené ve vazbě nezvládl depresi a šok, které mu zatčení, výslechy a všechny okolnosti způsobily.

„Ve slabé chvilce adresoval prokurátorovi žádost, v níž přiznával, že jeho ‚dobře myšlená iniciativa‘ mohla být úmyslně zkreslena zahraničními sdělovacími prostředky, a v případě propuštění sliboval, že se ‚zdrží politické činnosti‘ a soustředí se výlučně na své umělecké aktivity,“ píše v knize Michael Žantovský.

„Ze všech lidí, kterým Havlova neschopnost ubránit svoji integritu tváří v tvář vyšetřovatelům připadala nevysvětlitelná, byl on sám tím nejpřísnějším soudcem,“ pokračuje Žantovský. „Po letech, kdy vytrvával pod příkrovem sledování, vyhrůžek a hanobení, ho nikdo nemohl obviňovat z nedostatku odvahy.“

Přestože se ve svém zpytovacím textu nazval Václav Havel „tajným strašpytlem“, po svém propuštění z vazby v květnu 1977 sám sobě i všem ostatním dokazoval, že opak je pravdou.

„Jako mnohý pacient, jenž se zbaví tíživého příkrovu deprese díky lékům, zmizení patogenních podnětů, cyklickým změnám či spontánní úzdravě, téměř okamžitě přepnul do hypomanického stavu,“ popisuje Michael Žantovský jednání Václava Havla, když se dostal na svobodu. „Přestože byl nadále obviněn a očekával proces, který mu mohl vynést několik let vězení, okamžitě obnovil svoji opoziční činnost, neohlížeje se na jakékoli své předchozí sliby.“

A tedy i moje maličkost – buržoazní dítě, laborant, voják, kulisák, divadelní autor, disident, vězeň, prezident, penzista, veřejný fenomén a poustevník, údajný hrdina a tajný strašpytel – tu bude navždy. Respektive ne tu, ale kdesi. Nikoli však jinde. Kdesi tu.
Václav Havel

„Osvobodil pro Čechy slovo“

Autor Žantovský označuje tuto Havlovu zkušenost za zcela zásadní pro celý jeho další příběh, pro jeho filozofickou práci a směřování. Z jeho knihy je zřejmé, že Václav Havel jednal tak, aby už se za sebe nemusel nikdy stydět tak, jako když z vazby napsal prokurátorovi. A když za svou politickou činnost na léta ve vězení skutečně skončil, vnímal to do jisté míry jako zadostiučinění.

Komentátor Aktuálně.cz Jan Lipold ve zmiňovaném nekrologu došel k závěru, že těm, kdo o sobě někdy pochybují, se po Havlovi bude stýskat. A že osud jednoho z nejvýznamnějších Čechů vyrostl z jeho vlastních pochyb o sobě samém, to je podle Lipoldova mínění jen další z mnoha havlovských paradoxů.

„Osvobodil pro Čechy slovo. Popsal ‚moc bezmocných‘. Probudil v nich sebeúctu a mírumilovnou cestou je vedl k vítězství nad mocným utlačovatelským aparátem,“ napsal v prosinci 2011 Jan Lipold. „Unést nároky a očekávání, které na něj postupně kladly ‚masy i dějiny‘, bylo téměř nad lidské síly. A ten zdánlivě rozpačitý a křehký, ve skutečnosti ale statečný muž a odvážný politik, to zvládl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 5 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 6 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 6 hhodinami

Nepedagogy budou ve školách platit obce a kraje, souhlasil prezident

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.
před 9 hhodinami

Penzijní systém skončil v pololetí s nejmenším schodkem od roku 2013

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident podepsal novelu trestního zákoníku

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu trestního zákoníku, která má vést ke snížení počtu vězňů a recidivy, rozpočtovým úsporám, ale také k rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou třeba i pravidla pro pěstování a držení konopí. Předloha také zavádí výslovnou trestnost propagace komunistického hnutí.
před 10 hhodinami
Načítání...