Česko nahradilo Rusko v Radě OSN pro lidská práva

Valné shromáždění OSN (UNHRC) v úterý zvolilo Českou republiku do Rady pro lidská práva, kde nahradila Rusko. Jeho členství bylo minulý měsíc pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu, na což Moskva reagovala okamžitým vystoupením z tohoto 47členného orgánu. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo Valné shromáždění na Twitteru.

Zprávu o zvolení Česka vzápětí uvítal český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který v příspěvku na svém twitterovém účtu poděkoval členským státům OSN za projevenou důvěru. Považuje za symbolické, že Česko v Radě nahradilo právě Rusko, které se v sousední zemi „dopouští odporných zločinů“. Je to podle něj velká příležitost, aby ČR pokračovala v dlouhodobé politice ochrany a podpory lidských práv, která je prioritou současné vlády a diplomacie. 

Lipavský novinářům v Praze řekl, že hned ve čtvrtek se Česko jako plnohodnotný člen Rady zúčastní zasedání k porušování lidských práv v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Očekává, že Rada OSN přijme rezoluci, která zvýší pravomoce při vyšetřování zločinů na Ukrajině. Z dalších témat, která chce Česko v radě prosazovat, zmínil například podporu svobodných médií. 

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) uvítal možnost, že se Česko může zasazovat za dodržování lidských práv i na mezinárodní scéně. „Považuji (to) za důležité,“ napsal na Twitteru. 

Rusko bylo v době svého odstoupení ve druhém roce tříletého působení v Radě a Česká republika za něj dokončí tento mandát do 31. prosince 2023. Pro Česko, které bylo jediným kandidátem, hlasovalo 157 členů VS OSN, 23 se hlasování zdrželo. Šéf české diplomacie to označil za velmi silný výsledek.

„Pomohlo nám, že jsme s kandidaturou přišli včas, byli jsme autentičtí, byli jsme první,“ uvedl Lipavský. Zmínil také úsilí českých velvyslanců ve světě, podporu partnerů v EU, Spojených států a dalších spojenců i to, že za zvolení osobně lobboval při jednání se svými evropskými i zámořskými partnery. 

Rada OSN pro lidská práva sdružuje 47 států a jejím cílem je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Případy možného porušování těchto práv ze strany Ruska na Ukrajině se znovu bude zabývat ve čtvrtek na speciálním zasedání. Iniciativa přišla od Kyjeva, který požádal o posouzení situace v zemi včetně zpráv o obětech v Mariupolu.

Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí, může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny na Ukrajině vyšetřovat.

Valné shromáždění OSN 7. dubna schválilo přerušení členství Ruska v UNHRC kvůli zprávám, že ruští vojáci na Ukrajině vraždí civilisty. Rusko se následně mandátu vzdalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 41 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 5 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 8 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 15 hhodinami
Načítání...