Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.
Návrh zákona o digitální ekonomice upravuje pravidla pro fungování on-line zprostředkovatelských služeb, jako jsou poskytovatelé připojení k internetu, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby, on-line platformy, webový hosting či internetové vyhledávače. Uživatelé by měli získat větší kontrolu nad poskytovanými službami. Zákon upřesňuje některé procesní postupy podle evropského nařízení DSA, které kromě jiného stanovuje postupy pro nahlašování a odstraňování nelegálního obsahu.
Zpravodaj k předloze Marek Novák z ANO navrhoval přerušení bodu do konce května, aby bylo možné v Evropské unii (EU) zahájit jednání o revizi nařízení o digitálních službách (DSA), které kritizoval a na něž předloha reaguje. Varoval před důsledky, které nařízení přinese, a to hlavně pro svobodu slova a riziko cenzury. Podle jeho názoru jde o vynucené schválení omezení svobody slova ze strany EU. Také míní, že nejde o ochranu před závadným obsahem na internetu, ale o kontrolu. „Dejme tomu stopku a pojďme to do té Evropské unie vrátit,“ vyzýval.
Zákon o kyberbezpečnosti
V úterním druhém čtení zákona o kyberbezpečnosti podala dvojici úprav poslankyně opozičního hnutí SPD Vladimíra Lesenská. Prosazuje, aby veřejnoprávní subjekty nebo jejich dodavatelé mohli ukládat osobní údaje Čechů jen v datových úložištích umístěných na území České republiky, případně také ve státech Evropské unie. „Je například velmi rizikové, kdyby mělo být místo uložení takových informací daleko za hranicemi České republiky, mimo Evropskou unii, třeba i na jiném kontinentě,“ uvedla.
Vládní předloha mimo jiné umožní prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také vyloučení jejich technologií. Sněmovní bezpečnostní a hospodářský výbor chtějí, aby hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných povinných osob nebyl vyhláškou kybernetického úřadu, ale nařízením vlády. Vláda by stanovovala strategicky významné služby a posuzovala by nejen dodavatele, ale i bezpečnost země, ze které pochází.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nesouhlasí s dalším návrhem hospodářského výboru, podle kterého by mechanismus prověřování dodavatelského řetězce směřoval jen do nejkritičtějších částí infrastruktury. Vláda by ale zákaz dodavatele mohla rozšířit i do vysoce kritické infrastruktury. Podle NÚKIB by to znamenalo komplikaci v procesu a obecně zhoršení vymahatelnosti.
Před závěrečným schvalováním je také novela zmírňující pravidla pro soudní znalce. Cílem úprav je stabilizovat situaci a zabránit odchodu znalců poté, co se podmínky před několika lety naopak zpřísnily. Novela počítá mimo jiné s tím, že znalci budou moci pokračovat v práci bez nové licence. Poslanci podali několik pozměňovacích návrhů. Poslankyně ODS Eva Decroix chce například zařadit mezi vázané živnosti vedle psychologického poradenství a diagnostiky také poradenské psychoterapie s kvalifikačními podmínkami tak, aby tyto služby poskytovali odborníci.
Sněmovna rovněž opětovně schválila majetkovou novelu, která zjednodušuje převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Senát ji dolní komoře vrátil, protože chtěl kvůli nebezpečí zpětné platnosti sjednotit termíny uvedené ve dvojici přechodných ustanovení s účinností předlohy od března.
Zákon o volebních kampaních sněmovna nedokončila
Schvalování zákona o volebních kampaních, který má zavést tvrdší pravidla pro jejich financování včetně zákazů přijímání darů například od zahraničních firem, v úterý sněmovna nedokončila. Opoziční hnutí ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi. O sankci má rozhodovat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Sněmovna by se k zákonu mohla vrátit ještě na nynější schůzi.
Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) navrhoval až dvoumilionovou sankci zrušit s tím, že zákon by měl zakazovat pouze zveřejňování nepravdivých informací, nikoli hrubě urážlivých. „Pojem urážlivá informace je extrémně vágní pojem a bude otevírat prostor pro širokou interpretaci,“ zdůvodnil návrh Vondráček. Podle něj by to mohlo být zneužito k sankcionování kritiky politických oponentů. Iveta Štefanová (SPD) navrhovala zrušit celou pasáž bez náhrady.
Poslankyně STAN Lucie Potůčková navrhla zákon doplnit o adaptaci loňského nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Jeho cílem je čelit zahraničnímu vměšování do voleb a manipulacím s informacemi. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek požadoval regulaci sociálních sítí ve volebních kampaních s cílem omezit možnost použití robotických účtů. Navrhl také uzákonit povinnost transparentních stranických účtů, nejen volebních, a snížit stranický příspěvek na pět tisíc korun.
Norma má až po letošních sněmovních volbách rozšířit okruh subjektů, od kterých nemohou politické strany přijmout dar nebo bezúplatné plnění. Vláda si od toho slibuje snížení rizika zapojení subjektů cizích mocí do voleb.
Opoziční snaha doplnit program byla neúspěšná
Vládní koalice prosadila prodloužení jednací doby do večera kvůli množství opozičních řečníků, kteří se přihlásili do debaty k programu. Tříhodinová opoziční snaha doplnit navržený program o další body však byla neúspěšná.
Předseda ANO Andrej Babiš požadoval mimo jiné projednání „pokrytectví a lži“ premiéra Petra Fialy a ministra dopravy Martina Kupky (oba ODS). Vládní informační kampaň k propagaci svobody, demokracie a spojeneckých vazeb označil na „tunelování veřejných peněz“ kvůli tomu, že zakázku dostala firma spojená se synem exposlance ODS Jana Vidíma.
Šéf SPD Tomio Okamura zase navrhoval projednat ceny elektřiny a plynu a odstoupit od evropských závazků. Žádal také o projednání svého tvrzení, že Fialova vláda není schopna zabezpečit konkurenceschopnost Česka.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová neúspěšně prosazovala vrátit do sněmovny zhruba po roce téma Podnikatelské družstevní záložny, která v polovině ledna přišla o licenci i kvůli porušování povinností ohledně prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Projednání záležitostí kolem záložny chtěl probrat také šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. Navrhoval rovněž přednostní projednání některých protikorupčních zákonů. „Piráti nebudou kapitulovat před tématem korupce a před pocitem, že nemůžeme nic změnit,“ řekl.
