Podnikatelská družstevní záložna je bez licence

Česká národní banka (ČNB) odňala Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo, a to z důvodu dlouhodobě přetrvávajících závažných nedostatků v činnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci v pondělí. V návaznosti na tento krok ČNB podala soudu návrh na zrušení PDZ, její likvidaci a jmenování likvidátora.

PDZ nyní nesmí přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Obdobná omezení pro PDZ platila od 15. března 2024, kdy ČNB vydala předběžné opatření, kterým záložně zamezila přijímat vklady, poskytovat úvěry a stanovila i omezení týkající se nakládání s aktivy a pasivy a omezení týkající se hotovostních operací.

Důvodem pro zahájení řízení byly přetrvávající závažné nedostatky v činnosti zjištěné při kontrole, kterou ČNB prováděla od srpna 2023 a která pokračovala do dubna 2024. PDZ zejména neplnila základní požadavky u řádné správy a řízení družstevní záložny, řízení úvěrového rizika a řízení operačního rizika. Nedostatky spočívaly podle ČNB i v systematickém porušování zákonných povinností ohledně prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

PDZ je malá družstevní záložna na českém trhu. K 31. prosinci 2024 měla méně než padesát členů, objem klientských vkladů činil necelý milion korun a celková bilanční suma 65 milionů korun. Celý sektor čítal ke konci roku 2024 pět družstevních záložen, které měly k 30. září 2024 celkem dvanáct tisíc členů a u nichž objem klientských vkladů činil 6,8 miliardy korun a bilanční suma 9,3 miliardy korun.

Bez dopadu na stabilitu trhu

Členská schůze PDZ navrhla v prosinci jako nového předsedu představenstva kampeličky Petra Koritschana. Poté požádala ČNB o potvrzení změn. Představenstvo zároveň chtělo usilovat o udržení povolení působit jako družstevní záložna. Koritschan, který v minulosti působil mimo jiné ve vedení české pobočky banky UBS, měl obsadit prázdné místo předsedy představenstva PDZ. Dřívější předseda Robert Zelenka, který záložnu vedl od roku 2021, loni v červnu zemřel.

Počet členů PDZ se od konce roku 2023 snížil ze 139 na prosincových 44. Záložna je podle ČNB velmi malou úvěrovou institucí, jejíž bilanční suma je nižší než 150 milionů korun. Provázanost s jinými účastníky finančního systému je zanedbatelná, a tak případné selhání nemá podle centrální banky dopad na stabilitu českého finančního trhu.

V záložně měl od června 2015 do listopadu 2020 vklad, a tedy i podíl, současný premiér Petr Fiala (ODS). Na běžném účtu měl uloženo 950 tisíc korun. Fiala v minulosti nezapsal podíl v kampeličce do majetkového oznámení. Opomenutí zdůvodnil tím, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 20 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...