Podnikatelská družstevní záložna je bez licence

Česká národní banka (ČNB) odňala Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo, a to z důvodu dlouhodobě přetrvávajících závažných nedostatků v činnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci v pondělí. V návaznosti na tento krok ČNB podala soudu návrh na zrušení PDZ, její likvidaci a jmenování likvidátora.

PDZ nyní nesmí přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Obdobná omezení pro PDZ platila od 15. března 2024, kdy ČNB vydala předběžné opatření, kterým záložně zamezila přijímat vklady, poskytovat úvěry a stanovila i omezení týkající se nakládání s aktivy a pasivy a omezení týkající se hotovostních operací.

Důvodem pro zahájení řízení byly přetrvávající závažné nedostatky v činnosti zjištěné při kontrole, kterou ČNB prováděla od srpna 2023 a která pokračovala do dubna 2024. PDZ zejména neplnila základní požadavky u řádné správy a řízení družstevní záložny, řízení úvěrového rizika a řízení operačního rizika. Nedostatky spočívaly podle ČNB i v systematickém porušování zákonných povinností ohledně prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

PDZ je malá družstevní záložna na českém trhu. K 31. prosinci 2024 měla méně než padesát členů, objem klientských vkladů činil necelý milion korun a celková bilanční suma 65 milionů korun. Celý sektor čítal ke konci roku 2024 pět družstevních záložen, které měly k 30. září 2024 celkem dvanáct tisíc členů a u nichž objem klientských vkladů činil 6,8 miliardy korun a bilanční suma 9,3 miliardy korun.

Bez dopadu na stabilitu trhu

Členská schůze PDZ navrhla v prosinci jako nového předsedu představenstva kampeličky Petra Koritschana. Poté požádala ČNB o potvrzení změn. Představenstvo zároveň chtělo usilovat o udržení povolení působit jako družstevní záložna. Koritschan, který v minulosti působil mimo jiné ve vedení české pobočky banky UBS, měl obsadit prázdné místo předsedy představenstva PDZ. Dřívější předseda Robert Zelenka, který záložnu vedl od roku 2021, loni v červnu zemřel.

Počet členů PDZ se od konce roku 2023 snížil ze 139 na prosincových 44. Záložna je podle ČNB velmi malou úvěrovou institucí, jejíž bilanční suma je nižší než 150 milionů korun. Provázanost s jinými účastníky finančního systému je zanedbatelná, a tak případné selhání nemá podle centrální banky dopad na stabilitu českého finančního trhu.

V záložně měl od června 2015 do listopadu 2020 vklad, a tedy i podíl, současný premiér Petr Fiala (ODS). Na běžném účtu měl uloženo 950 tisíc korun. Fiala v minulosti nezapsal podíl v kampeličce do majetkového oznámení. Opomenutí zdůvodnil tím, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...