V USA zadrželi dva podnikatele z Trumpovy ukrajinské kauzy

2 minuty
Události: V USA zadrželi dva ukrajinské podnikatele
Zdroj: ČT24

Původem ukrajinští podnikatelé Lev Parnas a Ihor Fruman, kteří figurují v ukrajinské kauze amerického prezidenta Donalda Trumpa a jsou spojováni s jeho osobním právníkem Rudym Giulianim, byli zadrženi. Jsou podezřelí z porušení pravidel financování předvolební kampaně, uvedl v pátek v obvinění newyorský federální soud.

Dvojice podnikatelů byla zatčena kvůli porušení zákonů o financování kampaní. Federální soud ve státě Virginie stanovil kauci na propuštění z vazby na jeden milion dolarů (23,5 milionu korun), na čemž se předtím dohodla prokuratura s obhajobou. Jakmile dvojice splní podmínky propuštění na kauci, dostane monitorovací náramky, které budou sledovat její pohyb.

Oba podnikatelé působící na Floridě byli zatčeni v souvislosti s finančním darem ve výši 325 tisíc dolarů (přes 7,3 milionu korun), který byl loni poukázán politickému akčnímu výboru (PAC) America First Action, jenž shromažďoval peníze na Trumpovu kampaň. Podle newyorského soudu nezákonně přispívali prostřednictvím nastrčených dárců.

Parnas a Fruman byli zatčeni kvůli obviněním ze spiknutí, falešným údajům poskytnutým federální volební komisi či falšování záznamů. V době zatčení se prý snažili odletět z Washingtonu do německého Frankfurtu nad Mohanem.

Tento týden měli vypovídat v Kongresu v ukrajinské kauze týkající se pokusů Trumpa získat v Kyjevě kompromitující informace na svého volebního soka Joea Bidena. Slyšení ale odmítli. Trump kvůli této kauze čelí proceduře ústavní žaloby, v jejímž důsledku může přijít i o funkci hlavy státu.

O Parnasovi a Frumanovi prezident tvrdí, že je nezná. Americká média ale zveřejnila fotografii, na které jsou všichni zachyceni ve společnosti prezidentova spolupracovníka Rudyho Giulianiho a viceprezidenta Mikea Pence. Existenci snímku Trump nepopřel a prohlásil, že je možné, že se s nimi vyfotil, protože se fotografuje s mnoha lidmi na sponzorských akcích.

  • Kauza vypukla kvůli stížnosti takzvaného whistleblowera, který v srpnu upozornil na červencový telefonát Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pracovník amerických zpravodajských služeb ve své stížnosti uvedl, že americký prezident vyvíjel na Zelenského nátlak, aby ukrajinská justice začala vyšetřovat Trumpova politického rivala Joea Bidena kvůli dřívějšímu působení jeho syna v ukrajinské firmě.
  • Krátce před telefonátem Trump zablokoval peníze na vojenskou pomoc Ukrajině, čímž chtěl podle některých na Zelenského vyvíjet nátlak. Podle podezření Trump zneužil svůj úřad a žádal tak zasahování cizí země do prezidentských voleb v USA v roce 2020. Biden je považován za favorita pro získání demokratické kandidatury pro příští prezidentské volby.

Yovanovitchová musela odejít pro nesouhlas s misí Giulianiho

Podle médií se v amerických diplomatických kruzích množí výhrady proti chování Giulianiho, kterého někteří označují za „stínového ministra,“ jenž jedná na přímý pokyn prezidenta a ignoruje obvyklou diplomatickou praxi. Personál ministerstva údajně vyčítá ministru Mikeu Pompeovi, že před Bílým domem nedokázal ochránit bývalou americkou velvyslankyni v Kyjevě Marii Yovanovitchovou, která je považována za schopnou a zodpovědnou diplomatku.

Nejmenovaný bývalý diplomat obeznámený s případem v pátek řekl, že Yovanovitchová byla v květnu odvolána krátce poté, co se v ukrajinské kauze ohradila proti postupu Giulianiho. Trumpův právník podle amerických médií v ukrajinské kauze jednal za zády ministerstva zahraničí. Velvyslankyně Yovanovitchová trvala na tom, aby žádost o obnovení Bidenovy kauzy odešla do Kyjeva obvyklou cestou, tedy s využitím dvoustranné smlouvy o právní pomoci. 

„Odmítla neveřejné a neformální postupy založené na osobních stycích,“ řekl americké agentuře její diplomatický zdroj.

Před třemi lety Bidena vyšetřovala ukrajinská prokuratura, ale žádné důkazy potvrzující podezření z úplatkářství nenašla. Hunterův otec Joe Biden, tehdejší viceprezident a nynější možný Trumpův soupeř v prezidentských volbách, podle Bílého domu v té době požadoval, aby vyšetřování skončilo. Vyhrožoval prý, že v opačném případě Kyjev nedostane slibovanou vojenskou pomoc. 

Yovanovitchová za zavřenými dveřmi podstoupila slyšení ve třech výborech Sněmovny reprezentantů. Zákonodárcům řekla, že prezident Trump naléhal na ministerstvo zahraničí, aby ji odvolalo.

Sněmovní demokraté v USA poslali další obsílku kvůli Trumpovi

Trojice výborů Sněmovny reprezentantů USA, která je pod kontrolou demokratů, si obsílkou vyžádala od amerického ministra energetiky Ricka Perry veškeré dokumenty, které se mohou týkat jeho role v ukrajinské kauze prezidenta Trumpa.

„V poslední době vyvolávají veřejné zprávy otázky o vaší možné roli v tlumočení či podpoření prezidentova silného vyjádření vůči ukrajinskému prezidentovi,“ napsali v obsílce Perrymu předsedové sněmovních výborů pro dohled, tajné služby a zahraniční vztahy, které se kauze věnují. Po ministrovi chtějí, aby Kongresu USA dokumenty předložil do 18. října.

Trump se brání impeachmentu, znásobil útoky proti demokratům

Trump ve čtvrtek na předvolebním shromáždění v Minneapolisu znásobil útoky proti Bidenovi. „Bidenové zbohatli, zatímco Amerika byla okradena,“ prohlásil Trump, který na adresu svých oponentů nešetřil ostrými výrazy. „Biden byl dobrý viceprezident jen proto, že věděl, jak Baracku Obamovi vlézt do zadku,“ řekl prezident a jeho výrok se setkal s bouřlivým potleskem posluchačů. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která spustila proceduru ústavní žaloby na Trumpa, je podle šéfa Bílého domu „doopravdy blbá“.

Ústavní žaloba, takzvaný impeachment, se bude podle demokratů opírat o obvinění, že Trump koncem července v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským naléhal na kyjevské úřady, aby kauzu Bidenů znovu prošetřily. Demokraté Trumpa obviňují, že chce zatáhnout Ukrajinu do volebního boje, aby zvýšil své šance na znovuzvolení.

„Demokraté chtějí zlikvidovat vaše hlasy, jako kdyby nikdy neexistovaly,“ řekl Trump v Minneapolisu svým stoupencům. „Chtějí zlikvidovat vaši budoucnost. Jejich drzý pokus svrhnout vládu se jim při volbách vymstí způsobem, který dějiny naší země ještě nepoznaly,“ prohlásil prezident.

Agentura AP napsala, že zatímco provinění Bidena mladšího, který byl na Ukrajině vyšetřován pro korupci, se nepotvrdilo, potomky Donalda Trumpa americký Kongres vyšetřuje pro podezření, že ve svých obchodních aktivitách těží z vysoké funkce svého otce. Impeachment chce prezident využít k mobilizaci svých stoupenců a vydává ho za projev boje mezi Bílým domem a „washingtonskou žumpou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...