Kandidatura strana 4 z 5

Na prezidentku republiky chce kandidovat šéfka České asociace povinných Denisa Rohanová. Získala pro ni podpisy dvaceti poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Je přesvědčena o tom, že tak splnila zákonné požadavky pro účast ve volbách. Zároveň chce nasbírat i petiční podpisy občanů, nyní jich má dle svých slov asi kolem 27 tisíc. Ústavní právník Jan Kysela zpochybnil, že by bylo možné podat přihlášky do voleb ještě před jejich vypsáním. Domnívá se také, že Rohanová podpisy poslanců z bývalé sněmovny využít nemůže.

Do prezidentských voleb vyšle KSČM svého bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Komunisté kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem, jehož neúspěšným vyzyvatelem Skála v boji o předsednictví strany několikrát byl.

Matematik a podnikatel Karel Janeček se bude ucházet o post prezidenta republiky. Oznámil to na páteční tiskové konferenci. Kandidaturu si plánuje zajistit cestou petičních podpisů. Voličům chce nabídnout vizi úspěšného Česka, které se může stát vzorem pro Evropu i svět.

Podnikatel v informačních technologiích Karel Diviš oznámil kandidaturu v prezidentských volbách. Ty by se měly v Česku konat počátkem příštího roku. Prezident by podle Diviše měl být partnerem pro vládu a parlament a pomáhat jim prosazovat strategické vize. Zároveň by chtěl využívat mediálního prostoru a upozorňovat na pozitivní témata.

Americký prezident Joe Biden připustil možnost, že se bude ucházet o znovuzvolení v roce 2024. Podmínkou podle něj je, že se bude stejně jako dosud těšit dobrému zdraví. V rozhovoru se stanicí ABC devětasedmdesátiletý Biden také řekl, že by šance na jeho opětovnou kandidaturu zvýšila eventualita, kdy by se o Bílý dům rozhodl znovu ucházet bývalý prezident Donald Trump.

Pirátský kandidát na ministra zahraničí v nové vládě Jan Lipavský odmítá komentovat úterní schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. V Interview ČT24 nechtěl potvrdit informaci Frekvence 1, že ho hlava státu vyzvala k tomu, aby se kandidatury vzdal. Tak prý zní dohoda pětikoalice. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) na Twitteru uvedl, že nominaci kandidátů na ministry měnit nebude. Sám Lipavský ujistil, že se kandidatury nevzdá.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) připustil svou kandidaturu na prezidenta. V odpovědi na dotaz na svém Facebooku ji ale podmínil sesbíráním dostatečného množství podpisů občanů. Zároveň zopakoval, že to teď pro něj není téma. Minulý týden Babiš v rozhovoru pro Blesk Babiš uvedl, že by si jeho kandidaturu na Hrad přál prezident Miloš Zeman.

Pařížská prokuratura ve středu navrhla uložit 10 tisíc eur (250 tisíc korun) pokuty francouzskému publicistovi Éricovi Zemmourovi, který se podle médií chystá kandidovat na prezidenta, za slova o nezletilých migrantech. Podle obžaloby byly výroky „násilné“, uvedla agentura AFP. Zemmour se středečního prvního stání u soudu nezúčastnil. V minulosti byl publicista odsouzen za podněcování k násilí.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) by měl ve své funkci skončit, uvedl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Předseda poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek chce nejprve slyšet vyjádření ministra, který přijde v úterý na poslanecký klub. Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana ministr pochybil i v dalších záležitostech. Všichni tři diskutovali v Otázkách Václava Moravce.

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová bude kandidovat do čela ČSSD. Řekla to v Interview ČT24. Sociální demokraté podle jejích slov musí zvednout hlavu a přestat s kompromisy. Poslankyně vyloučila podporu dalšího nouzového stavu, za zásadní považuje návrat dětí do škol. Má ale pochybnosti, že se tak stane 12. dubna.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček bude na dubnovém sjezdu ČSSD obhajovat funkci předsedy strany, řekl v rozhovoru pro pondělní Mladou frontu Dnes (MfD). Svou kandidaturu na šéfa sociálních demokratů před týdnem ohlásil místopředseda ČSSD a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Republikánská strana stále zůstává stranou Donalda Trumpa. Z 50 republikánských senátorů se 43 vyslovilo v sobotu pro to, aby byl Trump zbaven obvinění z podněcování ke vzpouře před lednovým vpádem jeho příznivců do amerického Kapitolu. Jen sedm republikánských senátorů se vyslovilo pro usvědčení. Hlasování ukazuje, jak silně ovládá bývalý prezident stranu, kterou si v posledních pěti letech přetvořil k obrazu svému, napsala agentura Reuters.

Zastupitelka Timirjazevské čtvrti Moskvy Julija Galjaminová dostala od soudu dvouletý podmíněný trest se zkušební dobou dva roky. Podle soudce vícekrát porušila pravidla demonstrace, což je od roku 2014 trestné. Prokuratura požadovala tříleté vězení. Opoziční politička označila obvinění za politicky motivovaná a oznámila, že se proti verdiktu odvolá.

Stejně jako v předchozích volbách si Donald Trump i v těch současných za svoji pravou ruku zvolil Mikea Pence. Kandidát na viceprezidenta se snaží příliš nevyčnívat a často „hasí požáry“, které prezident napáchá svojí nekonvenční rétorikou. Američtí investigativní novináři Pence kritizují za jeho vazby na těžařské firmy a prosazování „nezelené ideologie“. Konzervativně laděný Pence je Trumpovou oporou a do jeho agendy přináší zkušenosti z vrcholné politiky. Předtím byl guvernérem Indiany a dlouholetým kongresmanem.

Sjezd Demokratické strany oficiálně nominoval senátorku Kamalu Harrisovou kandidátkou na viceprezidentku Spojených států. Harrisová nominaci přijala. V projevu zkritizovala úřadování Donalda Trumpa, který podle ní během pandemie selhal. „Neschopnost Donalda Trumpa vést nás stála životy i živobytí,“ řekla. Harrisová zdůraznila, že nadcházející volby jsou klíčové. Podle ní jde o budoucnost Američanů.

Za Kaneyho Westa v jeho přání stát se šéfem Bílého domu se postavil například miliardář Elon Musk, naopak manželka Kim Kardashianová vyzvala média, aby byla shovívavá. Podle ní slavný raper trpí bipolární poruchou. Jedno je jisté: pokud West získá do pondělí v Západní Virginii 7144 podpisů oprávněných voličů, stane se oficiálním kandidátem.

Bývalý ministr financí a nynější předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek už nebude v příštích parlamentních volbách kandidovat do sněmovny. Rozhodl se tak proto, že chce jednat s dalšími stranami o vytvoření předvolebního bloku, čemuž by mohly bránit osobní ambice. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kalousek v dolní komoře působí od roku 1998.

Ruský parlament schválil návrh změny ústavy, která umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi kandidovat i v příštích volbách hlavy státu. Úpravu základního zákona dopoledne nejprve přijala dolní komora, Státní duma, o několik hodin později ji pak schválila i horní komora, Rada federace. Souhlasit s ní ještě musí subjekty Ruské federace a poté občané v referendu.

Ruští poslanci schválili návrh poslankyně vládní strany Jednotné Rusko a bývalé kosmonautky Valentiny Těreškovové ohledně zrušení zákazu možnosti současného prezidenta kandidovat potřetí v řadě. Vladimir Putin, který je u moci už dvě dekády, nevylučuje, že bude o post hlavy státu usilovat i po roce 2024, kdy mu končí nynější mandát. Zdůraznil, že se změnami by museli souhlasit Rusové v referendu a také ústavní soud. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.

Před třiceti lety ukázalo Občanské fórum na Václava Havla a vybralo ho za svého kandidáta na budoucího prezidenta republiky. Jenže Československo sice znalo jeho jméno, ale ne jeho tvář. Bleskovou prezidentskou kampaň tehdy zajistily stovky dobrovolníků, kteří po celé zemi roznášeli letáky a plakáty s Havlovou podobiznou.

Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) by podle prezidenta Miloše Zemana měla být novou veřejnou ochránkyní práv. Jako jedinou svoji kandidátku ji navrhl poslancům. Ti budou vybírat mezi Válkovou, vládním zmocněncem u Evropského soudu pro lidská práva Vítem Alexanderem Schormem a advokátem Janem Matysem. Zbylé dva kandidáty navrhl Senát. Předsedové opozičních stran se s prezidentovým návrhem příliš neztotožňují, zástupci některých spolků menšin ho naopak vítají.

Senátor Marek Hilšer oznámil, že se chce v roce 2023 znovu ucházet o prezidentský úřad. Ve čtvrtek prohlásil, že chce být občanským kandidátem, proto začne objíždět obce a sbírat podpisy občanů. Při minulé kandidatuře mu petiční podpisy nestačily, do volby se nakonec dostal na základě nominace zákonodárců.