Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a úřadující velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu s tím, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy prý do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU. Kyjev se k interview zatím nevyjádřil.
Zalužnyj je obecně vnímán jako potenciální hlavní politický rival Zelenského. Ten ho v roce 2024 odvolal z funkce velitele armády a jmenoval ambasadorem v Londýně. Analytici vnímali tento krok jako prezidentovu snahu omezit potenciál populárního generála coby politického soupeře. Zalužnyj přitom dle AP odmítá mluvit o svých politických ambicích s tím, že nechce riskovat poškození národní jednoty během války s Ruskem, která trvá už bezmála čtyři roky.
Přesto však nyní poprvé veřejně promluvil o rozkolu se Zelenským, což AP vykládá jako známku možného zájmu generála kandidovat na prezidenta, až válečný konflikt skončí.
Napětí ve vztahu se Zelenským se objevilo brzy po vpádu ruských invazních vojsk do země v únoru 2022 a neshody vznikaly kvůli tomu, jak nejlépe bránit zemi, řekl Zalužnyj v rozhovoru. Situace se dle něj vystupňovala v září téhož roku, když desítky agentů ukrajinské tajné služby SBU přišly do jeho kanceláře, aby provedly prohlídku. Zalužnyj tvrdí, že šlo o zastrašování.
V interview také prohlásil, že telefonoval během razie šéfovi Zelenského kanceláře a varoval ho, že je připraven povolat armádu, aby ochránila velitelské centrum. „Budu s vámi bojovat a už jsem povolal posily do centra Kyjeva na podporu,“ cituje AP jeho tehdejší slova.
SBU nyní sdělila, že v Zalužného kanceláři nikdy prohlídku neprovedla, ačkoliv připustila, že příslušná adresa byla součástí vyšetřování, které s generálem nesouviselo. Zelenského úřad se k těmto informacím nevyjádřil a AP podotkla, že nemohla nezávisle ověřit Zalužného verzi událostí.
Neshoda kvůli protiofenzivě
Ačkoliv tato téměř krizová situace následně pominula, neshody mezi oběma muži ohledně toho, jak bránit zemi, zůstaly, píše dále agentura s odvoláním na vyjádření Zalužného. Obzvláště problematický byl spor ohledně ukrajinské protiofenzivy v roce 2023, která nakonec selhala. Vojenští experti mají zato, že byla příliš ambiciózní a přišla příliš pozdě, což dalo invazním ruským silám čas na opevnění pozic, napsala AP.
Zalužnyj tvrdí, že plán, který vypracoval s pomocí partnerů z NATO, selhal, neboť na něj Zelenskyj a další představitelé napadené země nevyčlenili potřebné zdroje.
Původní idea dle něj spočívala v soustředění dostatečného množství sil do jednoho místa, aby Ukrajinci dobyli zpět Rusy částečně okupovanou Záporožskou oblast. Poté měli směřovat na jih k Azovskému moři, čímž by narušili koridor ruské armády používaný k zásobování poloostrova Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo. Pro úspěch bylo třeba rozsáhlé a koncentrované nahromadění vojsk a taktické překvapení, podotkl Zalužnyj. Místo toho se dle něj síly rozptýlily po široké oblasti, což oslabilo jejich údernou sílu.
Jeho popis toho, jak se protiofenzíva odchýlila od původního plánu, potvrdili dva západní představitelé, upozornila AP.
„Absolutně přátelské“ rozhovory
Zalužnyj nadále pozorně sleduje vývoj, ale na vojenském rozhodování se už nepodílí. Zároveň uvedl, že od svého odvolání se s prezidentem setkali dvakrát a vedli přitom „absolutně přátelské“ rozhovory.
Někteří analytici se domnívají, že Zalužného nedostatečné zapojení do každodenních politických záležitostí Ukrajiny by mohlo oslabit jeho popularitu mezi tamními obyvateli. Průzkumy veřejného mínění nicméně dle agentury Reuters opakovaně naznačují, že bývalý hlavní velitel armády by byl hlavním rivalem prezidenta Zelenského ve volbách, pokud by se rozhodl kandidovat. Ukrajinské zákony nicméně zakazují konání hlasování v době války.
