Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
„Je to o tom, že skrze Ukrajinu Rusko vede válku s demokracií a demokratickým světem. Ta válka neskončí tím, že bude uzavřen mír na Ukrajině, protože Rusko ten konflikt povede jiným prostředky,“ řekl Pavel. Pokud by navíc na Ukrajině vyhrálo, bude to pro něj potvrzení, a pokud by následně považovalo za výhodný konflikt s některou zemí či zeměmi NATO, tak ho uskuteční, míní prezident.
Ruská dlouhodobá strategie je podle Pavla založena na kontinuálním konfliktu se všemi demokratickými zeměmi, ve kterém se pouze mění druh a intenzita použitých nástrojů, mezi které můžou patřit konvenční ozbrojené střety, špionáž, kybernetické útoky či takzvané hybridní operace. Strategii expanze podle prezidenta Rusko uplatňuje už od carských dob. „A vnímají to tak do dneška, stačí jenom číst a poslouchat, co říkají,“ řekl.
Situace se podle něj nezmění ani v případě, že hlavou ruského režimu již nebude Vladimir Putin, protože ho nahradí někdo jemu podobný. „Vladimir Putin všechny klíčové funkce ve státě obsadil lidmi, kteří jsou mu loajální a svým způsobem zavázaní,“ míní. Takto nastavený režim je podle něj velmi nesnadné změnit, a to i s ohledem na to, že v Rusku existuje kompletně vyzbrojená vnitřní armáda (Národní garda Ruské federace či Rosgvardija) o síle téměř 400 tisíc lidí, jejíž funkcí je výhradně udržení režimu proti případnému vnitřnímu nepříteli.
S Američany stojí za to se bavit, míní prezident
Pavel se vyjádřil i k administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož podle svých slov není velkým obdivovatelem. „To ale neznamená, že bych zatratil celou Ameriku. V Americe je obrovské množství lidí, kteří se nedívají na svět jako Donald Trump,“ zmínil. I řada zástupců republikánské strany podle něj chápe, že Spojené státy, Evropa a všechny demokracie světa jsou na jedné lodi a že jsou přirozenými partnery. „Stojí za to se všemi těmito lidmi dál mluvit,“ uvedl. Doplnil, že to se snažil dělat na bezpečnostní konferenci v Mnichově či na bilaterálních jednáních.
Transatlantické vztahy jsou pak podle prezidenta ovlivněny tím, že Spojené státy po druhé světové válce přijaly roli garanta bezpečnosti Evropy, která tak mohla investovat do jiných oblastí než do armády. Trump podle něj říká, že není důvod, aby americký poplatník platil za bezpečnost Evropy, což je svým způsobem pravda. Jediná cesta pro Evropu je podle prezidenta být ekonomicky, politicky a vojensky dostatečně silná na to, aby se za svoji bezpečnost a způsob života postavila sama.
Zmínil proto také, že považuje snižování výdajů na obranu v současné době za nezodpovědné. Sněmovní výbor pro obranu v úterý dolní komoře doporučil schválit rozpočet ministerstva obrany na letošní rok, podle nějž by měl úřad hospodařit se 154,79 miliardy korun. Původní návrh vlády Petra Fialy (ODS) chtěl pro ministerstvo vyčlenit o 21 miliard více, 175,79 miliardy korun. Pavel předpokládá, že bude mít možnost si o tom promluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO).
