Rusové nemají v úmyslu se zastavit, varuje Šmyhal

Nahrávám video
Rozhovor s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem
Zdroj: ČT24

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT poděkoval za českou muniční iniciativu, která podle něj zachraňuje stovky a tisíce ukrajinských životů. Podle něj i Evropa na různých úrovních čelí ruské agresi. „Měli bychom pochopit, že Rusové nemají v úmyslu se zastavit. Budou pokračovat a jediný jazyk, kterému rozumí, je jazyk síly,“ je přesvědčený.

Šmyhal poděkoval za podporu, kterou český kabinet Kyjevu nabídl v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici v Kyjevě. Úder je podle něj důkazem, že Rusko je „barbarský teroristický stát“. „Rusové zaútočili asi na 1500 nemocnic napříč Ukrajinou a zničili je nebo přinejmenším poškodili. Asi 900 z nich bylo opraveno, ale u některých je to nemožné, protože jsou naprosto srovnané se zemí,“ řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Maxovou.

Na ukrajinské děti podle Šmyhala Rusko útočí často, víc než dvacet tisíc z nich bylo uneseno do Ruska. „Vyvíjíme co největší úsilí, abychom dostali naše děti zpátky,“ řekl Šmyhal, podle něj je návrat dětí nezpochybnitelnou součástí ukrajinského mírového plánu. „Stovky dětí se už podařilo díky úsilí Ukrajinců a našich partnerů dostat zpět,“ dodal.

Rusko podle něj také zničilo celkově víc než 50 procent kapacit výroby elektřiny. „Úzce pracujeme na vytvoření takzvané decentralizované energetiky. To bylo téma našich jednání. Věříme, že dostaneme na Ukrajinu dostatek plynových turbín, mobilních topných jednotek, které budou zapotřebí třeba v Charkově, kde Rusové zničili všechny teplárny,“ nastínil s tím, že Ukrajina musí navýšit import elektřiny z Evropy.

Čeští a ukrajinští ministři včetně premiérů v úterý společně jednali v Praze. Jedním z konkrétních výsledků schůzky je oznámení, že na Ukrajině vznikne závod na výrobu munice ve spolupráci s českou zbrojovkou Sellier & Bellot.

Situace na frontě

Šmyhal také v rozhovoru poděkoval za českou muniční iniciativu, jejímž cílem je sehnat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích mimo EU. „Jsme opravdu vděční České republice, vašemu prezidentovi i vaší vládě za tuto iniciativu, protože skutečně mění situaci na frontě, můžu vás o tom ujistit, protože mám statistiku,“ prohlásil ukrajinský ministerský předseda.

„Předtím, asi před půl rokem, jsme měli poměr dělostřeleckých granátů jedna ku desíti, tedy jeden na ukrajinské straně proti deseti na ruské, takže ruské dělostřelectvo mělo desetinásobnou převahu. Teď je tento poměr jedna ku třem,“ vypočítal ukrajinský premiér. Podle něj tato změna pomáhá odstrašit Rusy na frontě, stabilizovat ji a také zachraňovat životy.

„Když nemáte dostatek dělostřeleckých granátů, začínáte za to platit lidskými životy. Vaše iniciativa zachraňuje stovky a tisíce ukrajinských životů,“ sdělil Šmyhal s tím, že první várka dělostřelecké munice už je na frontě. „Čekáme další dodávku koncem července, pak v srpnu a na konci roku by to měl být celý objem slíbených dělostřeleckých granátů,“ avizoval.

„Budeme také potřebovat stíhačky F-16, systémy protivzdušné obrany, zbraně dlouhého a středního doletu, abychom nad Rusy zvítězili, ale pro stabilizaci situace na frontě je česká iniciativa naprosto klíčová a jsme za to opravdu vděční,“ zdůraznil.

Ukrajina se potýká také s nedostatkem vojáků, to se ale podle Šmyhala mění. „Nová legislativa o mobilizaci je mnohem lepší a situace se výrazně zlepšila,“ prohlásil. Problémem je podle něj nyní spíše místo pro výcvik všech nově mobilizovaných. „To je další problém, se kterým se obracíme na naše partnery,“ podotkl a zdůraznil, že i v této oblasti Česko Ukrajině pomáhá.

Co bude dál?

Co se týče jednání o příměří, je politik ohledně kroků Ruska skeptický. „Máme opravdu špatné zkušenosti, co se týká režimu příměří s Ruskem. Nevím, kolikrát jsme něco takového měli od roku 2014. Kolik jsme měli dohod. Měli jsme Minské dohody, normandský formát a další formáty dohod o příměří. Ale nic z toho nefungovalo. Rusko to vždy využilo k opětovnému posílení své vojenské síly a postupu,“ tvrdí Šmyhal.

Podle něj i Evropa čelí ruské agresi – například v informační, společenské, politické nebo kybernetické dimenzi. „Měli bychom pochopit, že Rusové nemají v úmyslu se zastavit. Budou pokračovat a jediný jazyk, kterému Rusko rozumí, je jazyk síly,“ myslí si premiér. Podle něj je třeba Rusy „zastrašit a zatlačit zpět“. „Měli by za tuto agresi zaplatit a pak přineseme dlouhodobý udržitelný mír pro evropský kontinent,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 2 mminutami

Zrušení Senátu či omezení opozice. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 1 hhodinou

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných deset lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných deset lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
před 2 hhodinami

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze na Ukrajinu, která v otevřené formě trvá už téměř čtyři roky. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neokupovaného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 4 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 7 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 8 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 9 hhodinami
Načítání...