Rusové nemají v úmyslu se zastavit, varuje Šmyhal

Nahrávám video
Rozhovor s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem
Zdroj: ČT24

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT poděkoval za českou muniční iniciativu, která podle něj zachraňuje stovky a tisíce ukrajinských životů. Podle něj i Evropa na různých úrovních čelí ruské agresi. „Měli bychom pochopit, že Rusové nemají v úmyslu se zastavit. Budou pokračovat a jediný jazyk, kterému rozumí, je jazyk síly,“ je přesvědčený.

Šmyhal poděkoval za podporu, kterou český kabinet Kyjevu nabídl v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici v Kyjevě. Úder je podle něj důkazem, že Rusko je „barbarský teroristický stát“. „Rusové zaútočili asi na 1500 nemocnic napříč Ukrajinou a zničili je nebo přinejmenším poškodili. Asi 900 z nich bylo opraveno, ale u některých je to nemožné, protože jsou naprosto srovnané se zemí,“ řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Maxovou.

Na ukrajinské děti podle Šmyhala Rusko útočí často, víc než dvacet tisíc z nich bylo uneseno do Ruska. „Vyvíjíme co největší úsilí, abychom dostali naše děti zpátky,“ řekl Šmyhal, podle něj je návrat dětí nezpochybnitelnou součástí ukrajinského mírového plánu. „Stovky dětí se už podařilo díky úsilí Ukrajinců a našich partnerů dostat zpět,“ dodal.

Rusko podle něj také zničilo celkově víc než 50 procent kapacit výroby elektřiny. „Úzce pracujeme na vytvoření takzvané decentralizované energetiky. To bylo téma našich jednání. Věříme, že dostaneme na Ukrajinu dostatek plynových turbín, mobilních topných jednotek, které budou zapotřebí třeba v Charkově, kde Rusové zničili všechny teplárny,“ nastínil s tím, že Ukrajina musí navýšit import elektřiny z Evropy.

Čeští a ukrajinští ministři včetně premiérů v úterý společně jednali v Praze. Jedním z konkrétních výsledků schůzky je oznámení, že na Ukrajině vznikne závod na výrobu munice ve spolupráci s českou zbrojovkou Sellier & Bellot.

Situace na frontě

Šmyhal také v rozhovoru poděkoval za českou muniční iniciativu, jejímž cílem je sehnat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích mimo EU. „Jsme opravdu vděční České republice, vašemu prezidentovi i vaší vládě za tuto iniciativu, protože skutečně mění situaci na frontě, můžu vás o tom ujistit, protože mám statistiku,“ prohlásil ukrajinský ministerský předseda.

„Předtím, asi před půl rokem, jsme měli poměr dělostřeleckých granátů jedna ku desíti, tedy jeden na ukrajinské straně proti deseti na ruské, takže ruské dělostřelectvo mělo desetinásobnou převahu. Teď je tento poměr jedna ku třem,“ vypočítal ukrajinský premiér. Podle něj tato změna pomáhá odstrašit Rusy na frontě, stabilizovat ji a také zachraňovat životy.

„Když nemáte dostatek dělostřeleckých granátů, začínáte za to platit lidskými životy. Vaše iniciativa zachraňuje stovky a tisíce ukrajinských životů,“ sdělil Šmyhal s tím, že první várka dělostřelecké munice už je na frontě. „Čekáme další dodávku koncem července, pak v srpnu a na konci roku by to měl být celý objem slíbených dělostřeleckých granátů,“ avizoval.

„Budeme také potřebovat stíhačky F-16, systémy protivzdušné obrany, zbraně dlouhého a středního doletu, abychom nad Rusy zvítězili, ale pro stabilizaci situace na frontě je česká iniciativa naprosto klíčová a jsme za to opravdu vděční,“ zdůraznil.

Ukrajina se potýká také s nedostatkem vojáků, to se ale podle Šmyhala mění. „Nová legislativa o mobilizaci je mnohem lepší a situace se výrazně zlepšila,“ prohlásil. Problémem je podle něj nyní spíše místo pro výcvik všech nově mobilizovaných. „To je další problém, se kterým se obracíme na naše partnery,“ podotkl a zdůraznil, že i v této oblasti Česko Ukrajině pomáhá.

Co bude dál?

Co se týče jednání o příměří, je politik ohledně kroků Ruska skeptický. „Máme opravdu špatné zkušenosti, co se týká režimu příměří s Ruskem. Nevím, kolikrát jsme něco takového měli od roku 2014. Kolik jsme měli dohod. Měli jsme Minské dohody, normandský formát a další formáty dohod o příměří. Ale nic z toho nefungovalo. Rusko to vždy využilo k opětovnému posílení své vojenské síly a postupu,“ tvrdí Šmyhal.

Podle něj i Evropa čelí ruské agresi – například v informační, společenské, politické nebo kybernetické dimenzi. „Měli bychom pochopit, že Rusové nemají v úmyslu se zastavit. Budou pokračovat a jediný jazyk, kterému Rusko rozumí, je jazyk síly,“ myslí si premiér. Podle něj je třeba Rusy „zastrašit a zatlačit zpět“. „Měli by za tuto agresi zaplatit a pak přineseme dlouhodobý udržitelný mír pro evropský kontinent,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 3 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 5 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 7 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 10 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...