Rusové nemají v úmyslu se zastavit, varuje Šmyhal

Nahrávám video
Rozhovor s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem
Zdroj: ČT24

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT poděkoval za českou muniční iniciativu, která podle něj zachraňuje stovky a tisíce ukrajinských životů. Podle něj i Evropa na různých úrovních čelí ruské agresi. „Měli bychom pochopit, že Rusové nemají v úmyslu se zastavit. Budou pokračovat a jediný jazyk, kterému rozumí, je jazyk síly,“ je přesvědčený.

Šmyhal poděkoval za podporu, kterou český kabinet Kyjevu nabídl v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici v Kyjevě. Úder je podle něj důkazem, že Rusko je „barbarský teroristický stát“. „Rusové zaútočili asi na 1500 nemocnic napříč Ukrajinou a zničili je nebo přinejmenším poškodili. Asi 900 z nich bylo opraveno, ale u některých je to nemožné, protože jsou naprosto srovnané se zemí,“ řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Maxovou.

Na ukrajinské děti podle Šmyhala Rusko útočí často, víc než dvacet tisíc z nich bylo uneseno do Ruska. „Vyvíjíme co největší úsilí, abychom dostali naše děti zpátky,“ řekl Šmyhal, podle něj je návrat dětí nezpochybnitelnou součástí ukrajinského mírového plánu. „Stovky dětí se už podařilo díky úsilí Ukrajinců a našich partnerů dostat zpět,“ dodal.

Rusko podle něj také zničilo celkově víc než 50 procent kapacit výroby elektřiny. „Úzce pracujeme na vytvoření takzvané decentralizované energetiky. To bylo téma našich jednání. Věříme, že dostaneme na Ukrajinu dostatek plynových turbín, mobilních topných jednotek, které budou zapotřebí třeba v Charkově, kde Rusové zničili všechny teplárny,“ nastínil s tím, že Ukrajina musí navýšit import elektřiny z Evropy.

Čeští a ukrajinští ministři včetně premiérů v úterý společně jednali v Praze. Jedním z konkrétních výsledků schůzky je oznámení, že na Ukrajině vznikne závod na výrobu munice ve spolupráci s českou zbrojovkou Sellier & Bellot.

Situace na frontě

Šmyhal také v rozhovoru poděkoval za českou muniční iniciativu, jejímž cílem je sehnat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích mimo EU. „Jsme opravdu vděční České republice, vašemu prezidentovi i vaší vládě za tuto iniciativu, protože skutečně mění situaci na frontě, můžu vás o tom ujistit, protože mám statistiku,“ prohlásil ukrajinský ministerský předseda.

„Předtím, asi před půl rokem, jsme měli poměr dělostřeleckých granátů jedna ku desíti, tedy jeden na ukrajinské straně proti deseti na ruské, takže ruské dělostřelectvo mělo desetinásobnou převahu. Teď je tento poměr jedna ku třem,“ vypočítal ukrajinský premiér. Podle něj tato změna pomáhá odstrašit Rusy na frontě, stabilizovat ji a také zachraňovat životy.

„Když nemáte dostatek dělostřeleckých granátů, začínáte za to platit lidskými životy. Vaše iniciativa zachraňuje stovky a tisíce ukrajinských životů,“ sdělil Šmyhal s tím, že první várka dělostřelecké munice už je na frontě. „Čekáme další dodávku koncem července, pak v srpnu a na konci roku by to měl být celý objem slíbených dělostřeleckých granátů,“ avizoval.

„Budeme také potřebovat stíhačky F-16, systémy protivzdušné obrany, zbraně dlouhého a středního doletu, abychom nad Rusy zvítězili, ale pro stabilizaci situace na frontě je česká iniciativa naprosto klíčová a jsme za to opravdu vděční,“ zdůraznil.

Ukrajina se potýká také s nedostatkem vojáků, to se ale podle Šmyhala mění. „Nová legislativa o mobilizaci je mnohem lepší a situace se výrazně zlepšila,“ prohlásil. Problémem je podle něj nyní spíše místo pro výcvik všech nově mobilizovaných. „To je další problém, se kterým se obracíme na naše partnery,“ podotkl a zdůraznil, že i v této oblasti Česko Ukrajině pomáhá.

Co bude dál?

Co se týče jednání o příměří, je politik ohledně kroků Ruska skeptický. „Máme opravdu špatné zkušenosti, co se týká režimu příměří s Ruskem. Nevím, kolikrát jsme něco takového měli od roku 2014. Kolik jsme měli dohod. Měli jsme Minské dohody, normandský formát a další formáty dohod o příměří. Ale nic z toho nefungovalo. Rusko to vždy využilo k opětovnému posílení své vojenské síly a postupu,“ tvrdí Šmyhal.

Podle něj i Evropa čelí ruské agresi – například v informační, společenské, politické nebo kybernetické dimenzi. „Měli bychom pochopit, že Rusové nemají v úmyslu se zastavit. Budou pokračovat a jediný jazyk, kterému Rusko rozumí, je jazyk síly,“ myslí si premiér. Podle něj je třeba Rusy „zastrašit a zatlačit zpět“. „Měli by za tuto agresi zaplatit a pak přineseme dlouhodobý udržitelný mír pro evropský kontinent,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...