Porod pod palbou, noc v krytu. Válka odrazuje Ukrajince od založení rodiny

3 minuty
Události: Na Ukrajině klesá porodnost
Zdroj: ČT24

Válka s Ruskem se stále silněji promítá v poklesu porodnosti na Ukrajině. Už před plnohodnotnou ruskou invazí se snižovala o sedm procent ročně, teď se ale situace zhoršuje, hlavně poblíž frontové linie. Třeba v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti se v roce 2022 narodilo 570 dětí, loni už jen 370 – třetina z nich v krytu. Situaci v místní porodnici mapovala zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Na sále nikopolské porodnice v protileteckém krytu se narodí jedno dítě denně. Je to malá podzemní místnost bez oken. „Operovali jsme více než sto žen. Všechny pod dělostřeleckou palbou. Všechny,“ říká ředitelka porodnice Hanna Samorukova.

V bezprostředním nebezpečí byla budova porodnice hned dvakrát. Loni na její území spadly úlomky ruské střely a naposledy letos v květnu útočný dron, který zranil jednoho člověka. „Malý přístroj, který ale dokáže způsobit velké škody,“ poznamenala Samorukova.

Večerní stěhování

V nikopolské porodnici, kde pracuje už dvacet let, se sama narodila. I přes velké riziko tam nadále zůstává, stejně jako i ostatní zdravotnický personál, který se každý den s pacienty odebírá večer do podzemí. „Každý večer po osmé hodině jdou ženy do sprchy, na toaletu a pak míří do úkrytu, kde zůstávají do ranních sedmi hodin,“ popisuje ředitelka.

Noci v úkrytu strávila také čtyřiadvacetiletá Nina se svojí dcerkou. Tu porodila před několika dny. „Nebála jsem se. Jen jsem měla obavy o dítě, protože v zemi je válka,“ říká Ukrajinka.

Boje ji přiměly k tomu, aby se kvůli novorozenci odstěhovala z rodné vesnice do vedlejší obce. Tam jsou výstřely podle Niny slyšet méně často. „Když se narodila, tak byla zřejmě znepokojená, stejně jako já. Pak si zvykla,“ komentovala dceřiny reakce.

Průmyslové město Nikopol na břehu Kachovské přehrady hned přes řeku sousedí se Záporožskou jadernou elektrárnou, kterou Rusové okupují od března 2022. Právě odtud je město každodenně ostřelované.

Zničené budovy a rozbitá okna jsou připomínkou toho, že ruské pozice jsou odsud vzdálené jen několik kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...