Izrael podnikl další vlnu protiúderů vůči Hizballáhu

Izrael oznámil, že provedl nové útoky proti teroristickému hnutí Hizballáh v Libanonu. Podle Tel Avivu je to reakce na odtud dříve odpálené rakety na jeho území. Izrael zaútočil na jih Libanonu už v dřívějších hodinách, při tomto útoku zahynuli nejméně dva lidé a dalších osm bylo zraněno. Podle serveru The Times of Israel (ToI) šlo o první přeshraniční útok vedený z území Libanonu od loňského prosince, přičemž na konci listopadu začalo platit příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, který odpovědnost za ranní útok odmítl.

Z jižního Libanonu nedaleko hranic s Izraelem bylo v sobotu ráno podle nejnovějších poznatků armády odpáleno celkem šest střel směrem na pohraniční obec Metula, z nichž tři pronikly nad území židovského státu a byly sestřeleny.

„V reakci na ranní raketovou palbu na Izrael dali premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Jisra'el Kac pokyn armádě, aby rázně zasáhla proti desítkám teroristických cílů v Libanonu,“ uvedla jejich tisková oddělení. Armáda krátce nato oznámila, že na jihu Libanonu útočí na cíle spojené s Hizballáhem. Později uvedla, že provedla údery proti „desítkám raketometů“ a velitelskému středisku Hizballáhu v jižním Libanonu.

K večeru izraelská armáda podle ministerstva obrany uskutečnila „druhou vlnu úderů proti desítkám cílů teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu“ jako reakci na „odpalování raket na Izrael a rozšíření první vlny úderů provedených dnes (v sobotu) ráno“. Útok cílil na libanonské město Súr (známé též jako Tyr či Tyros), zabil jednoho člověka a sedm lidí zranil, citovala státní tisková agentura NNA libanonské ministerstvo zdravotnictví.

Hizballáh odpovědnost za ranní přeshraniční útok na Izrael nicméně během dne odmítl. Libanonské šíitské hnutí, které má podporu Íránu, zdůraznilo, že na něm nemá žádný podíl a že zůstává zavázáno příměřím. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil a armáda podle serveru The Times of Israel uvedla, že stále vyšetřuje, která ozbrojená skupina za ním stojí.

Libanonská státní média uvedla, že při izraelském vzdušném úderu v jižním Libanonu dva lidé zahynuli a dalších osm bylo zraněno.

Mírová mise OSN v Libanonu (UNIFIL) varovala, že přeshraniční raketový útok z Libanonu a následná reakce Izraele mohou mít vážné dopady na celý region. „Důrazně vyzýváme všechny strany, aby se vyvarovaly ohrožení dosaženého pokroku, zejména pokud jde o ohrožení životů civilistů a křehké stability.“ uvedla UNIFIL. „Situace zůstává mimořádně křehká a my vyzýváme obě strany, aby dodržovaly své závazky. Mírové jednotky UNIFIL zůstávají na svých pozicích.“

Také libanonský premiér Naváf Salám varoval před rizikem obnovení vojenských operací na jihu země, což by podle něj mohlo zatáhnout Libanon do „nové války s katastrofálními následky“. „Musí být přijata veškerá bezpečnostní a vojenská opatření, abychom prokázali, že o otázkách války a míru rozhoduje pouze libanonský stát,“ uvedl premiér v prohlášení, jež vydala jeho kancelář.

Dohoda o příměří

Podle dohody o příměří, kterou zprostředkovaly USA a Francie mezi Izraelem a libanonskou vládou a začala platit 27. listopadu, se měly izraelské síly z oblasti postupně stáhnout, zatímco Hizballáh se měl přesunout severně za řeku Lítání, která protéká jižním Libanonem převážně třicet kilometrů od hranic s Izraelem. V oblasti měly zůstat pouze jednotky libanonské armády a mírové mise OSN.

Příměří ukončilo dva měsíce intenzivního izraelského bombardování pozic Hizballáhu v celém Libanonu a ve stanovené lhůtě také pozemní operaci izraelské armády na jihu země. Ustalo také předchozí téměř dennodenní ostřelování severu Izraele ze strany Hizballáhu. Obě strany se však vzájemně obviňují, že dohodu neplní v plném rozsahu.

Izrael tvrdí, že Hizballáh na jihu stále udržuje vojenskou infrastrukturu, zatímco Libanon a Hizballáh viní Izrael z okupace libanonské půdy, když pokračuje v dílčích leteckých úderech a ponechal vojáky na pěti strategických stanovištích poblíž hranic. Izrael tvrdí, že jeho sporadické vzdušné údery míří na cíle související s teroristickou činností.

Libanonská armáda v sobotu uvedla, že mezi obcemi Kfar Tibnít a Arnún lokalizovala tři provizorní raketomety, které byly použity při ranním útoku na Metulu, a „rozebrala“ je. Tvrdí, že „vojenské jednotky nadále přijímají nezbytná opatření, aby měly situaci na jihu pod kontrolou“. Zmíněné obce sice leží až za řekou Lítání, tu však v tomto nejužším bodě dělí od izraelských hranic pouhé tři kilometry.

Konec příměří v Pásmu Gazy

Izrael tento týden ukončil dva měsíce trvající příměří v Pásmu Gazy a obnovil na tomto palestinském území rozsáhlé údery i pozemní operaci ve válce, kterou zde vede proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok na jižní Izrael ze 7. října 2023. Hizballáh tehdy začal den nato na podporu Hamásu ostřelovat obce na severu Izraele.

Vlády Německa, Francie a Spojeného království v prohlášení vyzvaly k okamžitému obnovení příměří v Pásmu Gazy a zároveň vyzvaly Izrael k obnovení přístupu k humanitární pomoci včetně vody a elektřiny.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...