Izrael v noci na středu uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba dvaceti cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád. Informovala o tom armáda židovského státu. Podle palestinské civilní ochrany zemřelo při útocích ve městech Gaza a Chán Júnis nejméně třináct lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. V Jeruzalémě i proto protestovaly tisíce lidí.
Lidé protestovali proti záměru izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odvolat z funkce šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara a proti obnovení izraelských útoků v Pásmu Gazy. Informoval o tom server The Times o Israel (ToI), podle něhož zablokovali účastníci protestu hlavní silnici do Jeruzaléma.
„Je čas zastavit toto šílenství dříve, než nebudeme mít koho zachraňovat,“ řekla podle ToI jedna z lídryň protestu a přední izraelská fyzička Šikma Bresslerová. Odkazovala tak na rukojmí, která zadržují palestinští ozbrojenci v Pásmu Gazy a která unesli 7. října 2023 při teroristickém útoku na Izrael.
„Moje země jde ke dnu kvůli premiérovi. Rukojmí jsou stále v tunelech, chceme je zpět. Chceme, aby se uzdravila demokracie. Nechceme diktátora, který je premiérem naší země,“ doplnila demonstrantka Revital Varonová.
Kritici viní Netanjahua dlouhodobě z toho, že ve válce v Gaze upřednostňuje zničení palestinského teroristického hnutí Hamás před záchranou rukojmí. „V posledních dvou dnech jsem nezaznamenal čerstvý průzkum, ale z posledních týdnů a měsíců bylo znatelné, že ačkoliv jsou Izraelci rozděleni v názorech na příměří, na Hamás, na válku, (...) tak přece jen převládal společenský názor, že v tuto chvíli je prioritou navrácení rukojmí,“ poznamenal zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
„Události posledních 48 hodin jsou proto zásadní změnou s ohledem na to, co Izraelci zažívali od 19. ledna, kdy bylo uzavřeno příměří,“ doplnil Borek.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková už v úterý označila konec příměří za katastrofální. „Nové boje ohrožují pozitivní úsilí arabských států, které chtějí společně prosazovat mírovou cestu pro Gazu, osvobozenou od Hamásu,“ zdůraznila Baerbocková. Všechny strany konfliktu vyzvala ke zdrženlivosti.
Evakuace z „nebezpečných zón“
Izraelská armáda podle Tol ještě před zmíněným protestem vydala další výzvu k evakuaci obyvatel z „nebezpečných zón“ na severu i na jihu palestinského území – konkrétně do chráněných míst na západě města Gaza a ve městě Chán Júnis.
Izrael totiž v úterý po dvou měsících křehkého příměří obnovil rozsáhlé letecké útoky v Pásmu Gazy – podle úřadů ovládaných Hamásem při nich zemřelo již 470 Palestinců, hlavně žen a dětí. Premiér Netanjahu nečekaný návrat k bojům zdůvodnil tím, že pouze vojenský nátlak na Hamás může hnutí přimět k vydání zbývajících šesti desítek izraelských rukojmí.
Ve středu ráno izraelská armáda oznámila, že mezi dvaceti v noci zasaženými cíli bylo také vojenské stanoviště Hamásu na severu pásma, kde zaznamenala přípravy k raketovému útoku na Izrael. Její námořnictvo kromě toho u pobřeží Gazy zaútočilo na několik plavidel, která podle ní využívala k teroristické činnosti organizace Palestinský islámský džihád.
Pozemní operace kvůli koridoru Necarim
V odpoledních hodinách následně izraelská armáda opět získala kontrolu nad částí koridoru Necarim, jenž odděluje severní část Pásma Gazy od její zbylé části. Armáda uvedla, že cílem „omezené pozemní operace“ v Gaze je vytvoření „částečné nárazníkové zóny mezi severní a jižní částí Pásma Gazy“. Zatím není jasné, jestli tento krok kompletně uzavře koridor Necarim a znemožní Palestincům, aby se jím přesouvali na sever nebo na jih.
Izrael se z koridoru Necarim, který používal jako vojenskou zónu, stáhl v únoru v rámci příměří, jehož první fáze skončila 1. března. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac podle agentury AP varoval, že se Izrael připravuje zesílit novou ofenzivu. „Pokud nebudou rukojmí zadržovaná v Gaze propuštěna, bude Izrael jednat s intenzitou, jakou jste ještě neviděli,“ dodal Kac v prohlášení.
Představitel Hamásu mezitím agentuře AFP sdělil, že hnutí je stále otevřeno jednání. „Hamás nezavřel dveře k jednání, ale trváme na tom, že není vůbec třeba uzavírat nové dohody. Jedna dohoda podepsaná všemi stranami již existuje,“ řekl Táhir Nunu v telefonickém hovoru s AFP z Káhiry. „Nemáme žádné předběžné podmínky, ale požadujeme, aby byl (Izrael, pozn. red.) přinucen okamžitě ukončit nepřátelské akce a zahájit druhou fázi jednání,“ dodal.
Od letošního 19. ledna platila dohoda o příměří, jejíž první fáze skončila 1. března. Klid zbraní měl podle dohody pokračovat, ale dosud se nepodařilo dohodnout podmínky fáze druhé, které byly předtím stanoveny jen rámcově a měly se dojednat už během první fáze. Netanjahu v úterý večer zdůraznil, že současné údery jsou jen začátek a že Izrael bude jednat s Hamásem jedině pod palbou.
Izrael popřel zprávu o zabití zaměstnance OSN
Kromě útoku v noci na středu podnikl Izrael podle Hamásu také vzdušný ranní nálet, po němž dle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které má pod kontrolou zmíněné teroristické hnutí, zemřel jeden zahraniční zaměstnanec OSN a dalších pět utrpělo zranění.
Agentura AFP podotkla, že se jí informaci nepodařilo bezprostředně potvrdit u OSN. Izraelská armáda útok popřela. Představitel OSN později potvrdil bilanci obětí úderu, nespecifikoval však jeho původ ani národnost obětí. Bulharské ministerstvo zahraničí ale odpoledne oznámilo, že v Pásmu Gazy zahynul pracovník OSN s bulharským občanstvím.
„Jeden mrtvý a pět vážně zraněných zahraničních zaměstnanců pracujících pro agentury OSN, kteří byli dopraveni do nemocnice Mučedníků al-Aksá poté, co (izraelská armáda, pozn. red.) bombardovala jejich sídlo ve střední části Pásma Gazy,“ cituje AFP z prohlášení ministerstva.
„Izraelská armáda, na rozdíl od těchto zpráv, na komplex OSN v Dajr Balahu neudeřila. Armáda vyzývá sdělovací prostředky, aby s neověřenými zprávami nakládaly opatrně,“ napsala armáda v prohlášení. Její mluvčí na dotaz AFP dodal, že v dané oblasti „žádná operační činnost“ neprobíhala.
Ředitel Úřadu OSN pro projektové služby (UNOPS) Jorge Moreira da Silva odmítl sdělit, kdo úder na pracoviště a ubytovnu zaměstnanců OSN v Dajr Balahu vedl, ale prohlásil, že výbušnina byla „shozena nebo odpálena“, a exploze tedy nenastala náhodou ani nesouvisela s odminovací činností. Připomněl také, že už v pondělí byly vedeny údery v blízkosti komplexu a v úterý a poté ve středu byl objekt přímo zasažen.
Úřad podle něj už po prvním úderu kontaktoval izraelskou armádu, která potvrdila, že si je polohy tohoto komplexu vědoma. „Izrael věděl, že jde o areál OSN, že zde žijí, přebývají a pracují lidé, že jde o komplex. Je to velmi dobře známé místo,“ doplnil da Silva na tiskové konferenci v Bruselu. „Tohle nebyla náhoda. To, co se děje v Gaze, je bezohledné."
Ze záběrů televize AFP pořízených v Dajr Baláhu je podle AFP patrné, že do tamní nemocnice byli sanitkou a vozidly OSN převezeni tři muži. Dva z nich měli zraněné nohy, třetí měl obvázané obě ruce a břicho, na trupu měl stopy krve. Dva ze zraněných na sobě měli neprůstřelné vesty, třetí košili s nápisem „UNMAS“, což je zkratka agentury OSN pro odstraňování min.
