Izraelská armáda se stáhla ze všech příhraničních libanonských vesnic, její jednotky ale dál zůstávají na pěti pozicích, uvedla agentura AFP. V úterý vypršela lhůta, dokdy měli vojáci židovského státu z Libanonu odejít. Bejrút reagoval, že bude pokládat další přítomnost izraelských sil na svém území za okupaci.
Izraelská armáda se stáhla z Libanonu jen částečně, Bejrút protestuje
Studio 6: Stažení izraelských jednotek z jižního Libanonu
Libanonská armáda dle AFP uvedla, že začala nasazovat své vojáky do vesnic, z nichž se stáhly izraelské síly. Jeruzalém zároveň potvrdil, že jeho jednotky zůstávají na pěti pozicích. Tento záměr oznámil už v pondělí, v úterý ho potom potvrdil ministr obrany Jisra'el Kac. Podle prohlášení mluvčího armády židovského státu se jedná o kopec u obce Labúna, vrchol hory Blát a tři výšiny naproti izraelským obcím Avivim, Margaliot a Metula.
„Ode dneška (úterý) zůstane izraelská armáda v nárazníkové zóně v Libanonu na pěti kontrolních stanovištích a bude nadále postupovat důrazně a nekompromisně proti jakémukoli porušení (příměří ze strany teroristického hnutí) Hizballáhu,“ uvedl Kac. „Hizballáh se musí zcela stáhnout za linii řeky Lítání a libanonská armáda to musí prosadit a odzbrojit jej pod dohledem mechanismu zřízeného pod vedením Spojených států,“ dodal ministr.
„Jsme odhodláni zajistit plnou bezpečnost všem severním obcím,“ doplnil Kac s odkazem na pohraniční oblast na severu Izraele, kterou Hizballálh od předloňského října ostřeloval.
Původní dohoda o příměří mezi Izraelem a Hizballáhem stanovila termín stažení už na 26. ledna. Odložen byl se souhlasem Spojených států.
Libanon hovoří o okupaci
Libanon bude považovat další přítomnost Izraele na svém území za okupaci a za porušení podmínek dohody o příměří a vyhrazuje si právo zajistit všemi prostředky odchod izraelské armády z jižního Libanonu, uvedli v úterý podle tiskových agentur ve společném prohlášení libanonský prezident, premiér a předseda parlamentu s tím, že se v této věci obrátí na Radu bezpečnosti OSN.
Vyslanec OSN v Libanonu a mírové síly OSN v úterním společném prohlášení uvedli, že jakýkoli odklad stažení izraelské armády z jihu Libanonu odporuje rezoluci RB OSN 1701 z roku 2006, která se stala základem dohody o příměří z konce listopadu.
Prezident ujistil, že libanonská armáda je připravena plnit svou úlohu na hranici s Izraelem, uvedla jeho mluvčí.
Narušování příměří
Konflikt mezi židovským státem a Hizballáhem začal 8. října 2023. Teroristé tehdy začali ostřelovat sever Izraele raketami v rámci podpory palestinského teroristického hnutí Hamás, jehož příslušníci den předtím zaútočili na jih Izraele.
Konflikt eskaloval loni v září, Jeruzalém od té doby podnikal na libanonské území četné letecké údery a 1. října zahájil pozemní invazi jižního Libanonu. Boje utlumila až dohoda o příměří, jež měla zajistit postupné stažení izraelské armády z libanonského území do šedesáti dnů od začátku platnosti s tím, že v oblasti pak budou přítomny pouze jednotky libanonské armády a mise OSN.
Izrael během příměří provedl několik vzdušných úderů, při nichž zahynulo přes šedesát lidí, zdůvodnil je vesměs porušováním příměří ze strany Hizballáhu, útočil ale i na příslušníky Hamásu působící v Libanonu. Dalších asi dvacet lidí přišlo o život při izraelské střelbě do davu 26. ledna, kdy vypršela první lhůta pro stažení Izraele a obyvatelé se pokoušeli vrátit do svých pohraničních vesnic.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že od října 2023 bylo na území Libanonu zabito více než čtyři tisíce lidí, zejména bojovníků Hizballáhu, o život ale podle něj přišlo i mnoho civilistů. Na izraelské straně podle tamních úřadů zahynulo při ostřelování několik desítek vojáků i civilistů. Informace nelze nezávisle ověřit.
Načítání...
