Rusko by se mělo trápit tím, co děláme my, ne naopak, říká generál Hodges

Nahrávám video

Moskva respektuje pouze sílu, řekl v rozhovoru pro Českou televizi bývalý velitel amerických vojenských sil v Evropě Ben Hodges. Pokud bude chtít Evropa mír na Ukrajině, která už tři roky čelí otevřené ruské agresi, bude podle něj muset sílu ukázat. Domnívá se také, že bychom se měli přestat trápit, co dělá Rusko, naopak oni by se měli trápit tím, co děláme my.

Generál Benjamin „Ben“ Hodges v letech 2014 až 2017 velel americké armádě v Evropě. Předtím působil jako velitel spojeneckých pozemních sil, v současné době žije v Německu a pracuje v Centru pro analýzu evropské politiky.

Podle Hodgese se Rusko bude při vyjednáváních, která nyní probíhají, intenzivně bránit tomu, aby se Ukrajina stala členem NATO. „To víte, že budou křičet a budou si stěžovat a budou vyhrožovat a spoustu dalších věcí. V konečném důsledku ale Rusové respektují jenom sílu,“ podotkl. Současně ruským vyjádřením ve veřejném prostoru nepřikládá takovou důležitost, jakou jim přisuzují média.

„Měli bychom se přestat trápit tím, co říká (ministr zahraničí Sergej) Lavrov a co říká (ruský vládce Vladimir) Putin, i tím, co říkají jejich tiskoví mluvčí,“ sdělil generál. „Nemělo by nás to zajímat, protože Rusko je stát, který selhal. Jeho ekonomická síla je jenom zlomeček té evropské, pokud ji bereme jako celek. A jejich armáda jasně ukázala, že není schopná porazit Ukrajinu.“

Ben Hodges
Zdroj: ČT24

Hodges nemá velký respekt ani k síle a schopnostem specializovaných částí ruské armády. „Jejich černomořská flotila? O té už ani nikdo nemluví. Ruské letectvo mělo být velkou výhodou, ale nedokázalo naplnit svůj nejdůležitější cíl. Takže si myslím, že bychom se měli přestat trápit tím, co dělá Rusko. To oni by se měli trápit tím, co děláme my,“ doplnil.

Právě evropská jednota je podle něj tím, co je nyní velmi důležité. „Naše Aliance je aliance společné obrany národů, které mají společné hodnoty. To neznamená, že všichni členové Aliance se navzájem mají strašně rádi a souhlasí spolu ve všem. Všude kolem vidíte nějaké třenice, které jsou tak staré jako ty státy samotné. Ale v konečném důsledku jsme vždycky schopní dát se dohromady,“ říká Hodges a dodává: „Doufám, že Spojené státy se k tomu neotočí zády...“

Trump a Putin

Právě role Spojených států je podle něj klíčová a logicky zásadní podíl má americký prezident Donald Trump. Hodges se ale obává, že Putin si Trumpovu administrativu „vodí“. „V jednání s Ruskem jsme strašně naivní,“ popisuje generál svůj dojem. Ale má i jiné možné vysvětlení: „Anebo nás víc zajímá nějaká větší hra a Ukrajina je jenom taková nepohodlná část nějaké větší dohody?“

Která možnost je pravdivá, nedokáže říct. „Nevím,“ přiznává, „ale začíná to vypadat, že administrativě jde o nějakou větší dohodu s Ruskem. A Ukrajina v tom tak trošku překáží. Doufám, že se mýlím, protože to by byla opravdu zrada.“

Nevěří ani příliš v nějakou mírovou dohodu s Moskvou. „V první řadě: jakákoliv dohoda s Ruskem bude porušena během několika hodin, pokud tam nebudeme mít nějakou skutečnou sílu, něco, co by je přinutilo skutečně dohodu dodržet.“

Vychází v tomto názoru ze studia ruských dějin. „Máme staletí zkušeností. Nedodrží to, ale to není jen Putin, to je Rusko,“ varuje. „Ale řekněme, čistě teoreticky, že bude podepsána nějaká dohoda a všichni, včetně Ukrajiny a Evropy, se na všem shodnou. Pořád budete potřebovat nějakou sílu, která bude dohlížet na příměří. Nemohou to být mírové jednotky, protože když se řekne mírové jednotky, tak to jsou ty modré přilby v terénních autech. To není reálná síla připravená bojovat.“

Síla je podle Hodgese to jediné, co Rusko respektuje a co bere vážně, zopakoval. „Potřebujeme tam mít skutečně nějakou sílu, něco podobného, jako jsme měli v Bosně v roce 1995.“ Hodges považuje tehdejší nasazení vojáků za vzorové zejména tím, že jednotky měly jasně danou misi i přesně nastavená pravidla pro použití síly. „Všechny tyhle věci, díky kterým mohly zastrašit každého, kdo by se pokusil Daytonské mírové dohody porušit. Přesně to bychom potřebovali, ať už by ta dohoda o příměří (na Ukrajině) vypadala jakkoliv,“ zakončuje.

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 14 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 55 mminutami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 14 hhodinami
Načítání...