Rusko by se mělo trápit tím, co děláme my, ne naopak, říká generál Hodges

Nahrávám video
Ruská válka na Ukrajině pohledem amerického generála Hodgese
Zdroj: ČT24

Moskva respektuje pouze sílu, řekl v rozhovoru pro Českou televizi bývalý velitel amerických vojenských sil v Evropě Ben Hodges. Pokud bude chtít Evropa mír na Ukrajině, která už tři roky čelí otevřené ruské agresi, bude podle něj muset sílu ukázat. Domnívá se také, že bychom se měli přestat trápit, co dělá Rusko, naopak oni by se měli trápit tím, co děláme my.

Generál Benjamin „Ben“ Hodges v letech 2014 až 2017 velel americké armádě v Evropě. Předtím působil jako velitel spojeneckých pozemních sil, v současné době žije v Německu a pracuje v Centru pro analýzu evropské politiky.

Podle Hodgese se Rusko bude při vyjednáváních, která nyní probíhají, intenzivně bránit tomu, aby se Ukrajina stala členem NATO. „To víte, že budou křičet a budou si stěžovat a budou vyhrožovat a spoustu dalších věcí. V konečném důsledku ale Rusové respektují jenom sílu,“ podotkl. Současně ruským vyjádřením ve veřejném prostoru nepřikládá takovou důležitost, jakou jim přisuzují média.

„Měli bychom se přestat trápit tím, co říká (ministr zahraničí Sergej) Lavrov a co říká (ruský vládce Vladimir) Putin, i tím, co říkají jejich tiskoví mluvčí,“ sdělil generál. „Nemělo by nás to zajímat, protože Rusko je stát, který selhal. Jeho ekonomická síla je jenom zlomeček té evropské, pokud ji bereme jako celek. A jejich armáda jasně ukázala, že není schopná porazit Ukrajinu.“

Ben Hodges
Zdroj: ČT24

Hodges nemá velký respekt ani k síle a schopnostem specializovaných částí ruské armády. „Jejich černomořská flotila? O té už ani nikdo nemluví. Ruské letectvo mělo být velkou výhodou, ale nedokázalo naplnit svůj nejdůležitější cíl. Takže si myslím, že bychom se měli přestat trápit tím, co dělá Rusko. To oni by se měli trápit tím, co děláme my,“ doplnil.

Právě evropská jednota je podle něj tím, co je nyní velmi důležité. „Naše Aliance je aliance společné obrany národů, které mají společné hodnoty. To neznamená, že všichni členové Aliance se navzájem mají strašně rádi a souhlasí spolu ve všem. Všude kolem vidíte nějaké třenice, které jsou tak staré jako ty státy samotné. Ale v konečném důsledku jsme vždycky schopní dát se dohromady,“ říká Hodges a dodává: „Doufám, že Spojené státy se k tomu neotočí zády...“

Trump a Putin

Právě role Spojených států je podle něj klíčová a logicky zásadní podíl má americký prezident Donald Trump. Hodges se ale obává, že Putin si Trumpovu administrativu „vodí“. „V jednání s Ruskem jsme strašně naivní,“ popisuje generál svůj dojem. Ale má i jiné možné vysvětlení: „Anebo nás víc zajímá nějaká větší hra a Ukrajina je jenom taková nepohodlná část nějaké větší dohody?“

Která možnost je pravdivá, nedokáže říct. „Nevím,“ přiznává, „ale začíná to vypadat, že administrativě jde o nějakou větší dohodu s Ruskem. A Ukrajina v tom tak trošku překáží. Doufám, že se mýlím, protože to by byla opravdu zrada.“

Nevěří ani příliš v nějakou mírovou dohodu s Moskvou. „V první řadě: jakákoliv dohoda s Ruskem bude porušena během několika hodin, pokud tam nebudeme mít nějakou skutečnou sílu, něco, co by je přinutilo skutečně dohodu dodržet.“

Vychází v tomto názoru ze studia ruských dějin. „Máme staletí zkušeností. Nedodrží to, ale to není jen Putin, to je Rusko,“ varuje. „Ale řekněme, čistě teoreticky, že bude podepsána nějaká dohoda a všichni, včetně Ukrajiny a Evropy, se na všem shodnou. Pořád budete potřebovat nějakou sílu, která bude dohlížet na příměří. Nemohou to být mírové jednotky, protože když se řekne mírové jednotky, tak to jsou ty modré přilby v terénních autech. To není reálná síla připravená bojovat.“

Síla je podle Hodgese to jediné, co Rusko respektuje a co bere vážně, zopakoval. „Potřebujeme tam mít skutečně nějakou sílu, něco podobného, jako jsme měli v Bosně v roce 1995.“ Hodges považuje tehdejší nasazení vojáků za vzorové zejména tím, že jednotky měly jasně danou misi i přesně nastavená pravidla pro použití síly. „Všechny tyhle věci, díky kterým mohly zastrašit každého, kdo by se pokusil Daytonské mírové dohody porušit. Přesně to bychom potřebovali, ať už by ta dohoda o příměří (na Ukrajině) vypadala jakkoliv,“ zakončuje.

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 15 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...