Rusko by se mělo trápit tím, co děláme my, ne naopak, říká generál Hodges

31 minut
Ruská válka na Ukrajině pohledem amerického generála Hodgese
Zdroj: ČT24

Moskva respektuje pouze sílu, řekl v rozhovoru pro Českou televizi bývalý velitel amerických vojenských sil v Evropě Ben Hodges. Pokud bude chtít Evropa mír na Ukrajině, která už tři roky čelí otevřené ruské agresi, bude podle něj muset sílu ukázat. Domnívá se také, že bychom se měli přestat trápit, co dělá Rusko, naopak oni by se měli trápit tím, co děláme my.

Generál Benjamin „Ben“ Hodges v letech 2014 až 2017 velel americké armádě v Evropě. Předtím působil jako velitel spojeneckých pozemních sil, v současné době žije v Německu a pracuje v Centru pro analýzu evropské politiky.

Podle Hodgese se Rusko bude při vyjednáváních, která nyní probíhají, intenzivně bránit tomu, aby se Ukrajina stala členem NATO. „To víte, že budou křičet a budou si stěžovat a budou vyhrožovat a spoustu dalších věcí. V konečném důsledku ale Rusové respektují jenom sílu,“ podotkl. Současně ruským vyjádřením ve veřejném prostoru nepřikládá takovou důležitost, jakou jim přisuzují média.

„Měli bychom se přestat trápit tím, co říká (ministr zahraničí Sergej) Lavrov a co říká (ruský vládce Vladimir) Putin, i tím, co říkají jejich tiskoví mluvčí,“ sdělil generál. „Nemělo by nás to zajímat, protože Rusko je stát, který selhal. Jeho ekonomická síla je jenom zlomeček té evropské, pokud ji bereme jako celek. A jejich armáda jasně ukázala, že není schopná porazit Ukrajinu.“

Ben Hodges
Zdroj: ČT24

Hodges nemá velký respekt ani k síle a schopnostem specializovaných částí ruské armády. „Jejich černomořská flotila? O té už ani nikdo nemluví. Ruské letectvo mělo být velkou výhodou, ale nedokázalo naplnit svůj nejdůležitější cíl. Takže si myslím, že bychom se měli přestat trápit tím, co dělá Rusko. To oni by se měli trápit tím, co děláme my,“ doplnil.

Právě evropská jednota je podle něj tím, co je nyní velmi důležité. „Naše Aliance je aliance společné obrany národů, které mají společné hodnoty. To neznamená, že všichni členové Aliance se navzájem mají strašně rádi a souhlasí spolu ve všem. Všude kolem vidíte nějaké třenice, které jsou tak staré jako ty státy samotné. Ale v konečném důsledku jsme vždycky schopní dát se dohromady,“ říká Hodges a dodává: „Doufám, že Spojené státy se k tomu neotočí zády...“

Trump a Putin

Právě role Spojených států je podle něj klíčová a logicky zásadní podíl má americký prezident Donald Trump. Hodges se ale obává, že Putin si Trumpovu administrativu „vodí“. „V jednání s Ruskem jsme strašně naivní,“ popisuje generál svůj dojem. Ale má i jiné možné vysvětlení: „Anebo nás víc zajímá nějaká větší hra a Ukrajina je jenom taková nepohodlná část nějaké větší dohody?“

Která možnost je pravdivá, nedokáže říct. „Nevím,“ přiznává, „ale začíná to vypadat, že administrativě jde o nějakou větší dohodu s Ruskem. A Ukrajina v tom tak trošku překáží. Doufám, že se mýlím, protože to by byla opravdu zrada.“

Nevěří ani příliš v nějakou mírovou dohodu s Moskvou. „V první řadě: jakákoliv dohoda s Ruskem bude porušena během několika hodin, pokud tam nebudeme mít nějakou skutečnou sílu, něco, co by je přinutilo skutečně dohodu dodržet.“

Vychází v tomto názoru ze studia ruských dějin. „Máme staletí zkušeností. Nedodrží to, ale to není jen Putin, to je Rusko,“ varuje. „Ale řekněme, čistě teoreticky, že bude podepsána nějaká dohoda a všichni, včetně Ukrajiny a Evropy, se na všem shodnou. Pořád budete potřebovat nějakou sílu, která bude dohlížet na příměří. Nemohou to být mírové jednotky, protože když se řekne mírové jednotky, tak to jsou ty modré přilby v terénních autech. To není reálná síla připravená bojovat.“

Síla je podle Hodgese to jediné, co Rusko respektuje a co bere vážně, zopakoval. „Potřebujeme tam mít skutečně nějakou sílu, něco podobného, jako jsme měli v Bosně v roce 1995.“ Hodges považuje tehdejší nasazení vojáků za vzorové zejména tím, že jednotky měly jasně danou misi i přesně nastavená pravidla pro použití síly. „Všechny tyhle věci, díky kterým mohly zastrašit každého, kdo by se pokusil Daytonské mírové dohody porušit. Přesně to bychom potřebovali, ať už by ta dohoda o příměří (na Ukrajině) vypadala jakkoliv,“ zakončuje.

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...