Rusko by se mělo trápit tím, co děláme my, ne naopak, říká generál Hodges

31 minut
Ruská válka na Ukrajině pohledem amerického generála Hodgese
Zdroj: ČT24

Moskva respektuje pouze sílu, řekl v rozhovoru pro Českou televizi bývalý velitel amerických vojenských sil v Evropě Ben Hodges. Pokud bude chtít Evropa mír na Ukrajině, která už tři roky čelí otevřené ruské agresi, bude podle něj muset sílu ukázat. Domnívá se také, že bychom se měli přestat trápit, co dělá Rusko, naopak oni by se měli trápit tím, co děláme my.

Generál Benjamin „Ben“ Hodges v letech 2014 až 2017 velel americké armádě v Evropě. Předtím působil jako velitel spojeneckých pozemních sil, v současné době žije v Německu a pracuje v Centru pro analýzu evropské politiky.

Podle Hodgese se Rusko bude při vyjednáváních, která nyní probíhají, intenzivně bránit tomu, aby se Ukrajina stala členem NATO. „To víte, že budou křičet a budou si stěžovat a budou vyhrožovat a spoustu dalších věcí. V konečném důsledku ale Rusové respektují jenom sílu,“ podotkl. Současně ruským vyjádřením ve veřejném prostoru nepřikládá takovou důležitost, jakou jim přisuzují média.

„Měli bychom se přestat trápit tím, co říká (ministr zahraničí Sergej) Lavrov a co říká (ruský vládce Vladimir) Putin, i tím, co říkají jejich tiskoví mluvčí,“ sdělil generál. „Nemělo by nás to zajímat, protože Rusko je stát, který selhal. Jeho ekonomická síla je jenom zlomeček té evropské, pokud ji bereme jako celek. A jejich armáda jasně ukázala, že není schopná porazit Ukrajinu.“

Ben Hodges
Zdroj: ČT24

Hodges nemá velký respekt ani k síle a schopnostem specializovaných částí ruské armády. „Jejich černomořská flotila? O té už ani nikdo nemluví. Ruské letectvo mělo být velkou výhodou, ale nedokázalo naplnit svůj nejdůležitější cíl. Takže si myslím, že bychom se měli přestat trápit tím, co dělá Rusko. To oni by se měli trápit tím, co děláme my,“ doplnil.

Právě evropská jednota je podle něj tím, co je nyní velmi důležité. „Naše Aliance je aliance společné obrany národů, které mají společné hodnoty. To neznamená, že všichni členové Aliance se navzájem mají strašně rádi a souhlasí spolu ve všem. Všude kolem vidíte nějaké třenice, které jsou tak staré jako ty státy samotné. Ale v konečném důsledku jsme vždycky schopní dát se dohromady,“ říká Hodges a dodává: „Doufám, že Spojené státy se k tomu neotočí zády...“

Trump a Putin

Právě role Spojených států je podle něj klíčová a logicky zásadní podíl má americký prezident Donald Trump. Hodges se ale obává, že Putin si Trumpovu administrativu „vodí“. „V jednání s Ruskem jsme strašně naivní,“ popisuje generál svůj dojem. Ale má i jiné možné vysvětlení: „Anebo nás víc zajímá nějaká větší hra a Ukrajina je jenom taková nepohodlná část nějaké větší dohody?“

Která možnost je pravdivá, nedokáže říct. „Nevím,“ přiznává, „ale začíná to vypadat, že administrativě jde o nějakou větší dohodu s Ruskem. A Ukrajina v tom tak trošku překáží. Doufám, že se mýlím, protože to by byla opravdu zrada.“

Nevěří ani příliš v nějakou mírovou dohodu s Moskvou. „V první řadě: jakákoliv dohoda s Ruskem bude porušena během několika hodin, pokud tam nebudeme mít nějakou skutečnou sílu, něco, co by je přinutilo skutečně dohodu dodržet.“

Vychází v tomto názoru ze studia ruských dějin. „Máme staletí zkušeností. Nedodrží to, ale to není jen Putin, to je Rusko,“ varuje. „Ale řekněme, čistě teoreticky, že bude podepsána nějaká dohoda a všichni, včetně Ukrajiny a Evropy, se na všem shodnou. Pořád budete potřebovat nějakou sílu, která bude dohlížet na příměří. Nemohou to být mírové jednotky, protože když se řekne mírové jednotky, tak to jsou ty modré přilby v terénních autech. To není reálná síla připravená bojovat.“

Síla je podle Hodgese to jediné, co Rusko respektuje a co bere vážně, zopakoval. „Potřebujeme tam mít skutečně nějakou sílu, něco podobného, jako jsme měli v Bosně v roce 1995.“ Hodges považuje tehdejší nasazení vojáků za vzorové zejména tím, že jednotky měly jasně danou misi i přesně nastavená pravidla pro použití síly. „Všechny tyhle věci, díky kterým mohly zastrašit každého, kdo by se pokusil Daytonské mírové dohody porušit. Přesně to bychom potřebovali, ať už by ta dohoda o příměří (na Ukrajině) vypadala jakkoliv,“ zakončuje.

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecký soud uvalil vazbu na opozičního lídra Imamoglua

Turecký soud vzal do vazby istanbulského starostu a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce. Oznámily to tiskové agentury. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Starosta veškerá obvinění odmítá.
před 1 hhodinou

Ruský útok zabil v Kyjevě tři lidi a dalších deset zranil

Nejméně tři lidi, včetně pětiletého dítěte, zabil v noci na neděli ruský dronový nálet na Kyjev, oznámila vojenská správa ukrajinského hlavního města. Dalších deset lidí včetně malého dítěte je zraněných. Útok způsobil požáry v obytných domech a evakuaci desítek lidí. Zraněné hlásí i přilehlá Kyjevská oblast.
06:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dohlížet na mír na Ukrajině by měli i čeští vojáci, míní Pavel

Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to v sobotu zveřejněném rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropští lídři řeší, jak zaručit bezpečnost pro Ukrajinu

I když stále dopadají na Ukrajinu ruské drony a střely a zabíjí civilní obyvatelstvo, Evropa už přemýšlí, jak po možném příměří zaručit Ukrajině bezpečnost. Jednou z uvažovaných variant je vyslání až deseti tisíc zahraničních vojáků. Také se ale třeba objevuje myšlenka, že by se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy. Řada evropských zemí v čele s Německem mezitím rapidně přidává ve zbrojení a Polsko a pobaltské země zvažují, že odstoupí od zákazu protipěchotních min. Tématu se věnovala Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Úřady v Rusku blokují dva miliony internetových stránek, uvádí organizace

Tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu blokují úřady v Rusku zhruba dva miliony internetových stránek, tvrdí nezávislá organizace Roskomsvoboda, která v zemi monitoruje svobodu internetu. Ruským občanům brání válečná cenzura hlavně v přístupu k webům nepohodlných organizací, sociálních sítí nebo nezávislých médií.
před 12 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží, mrtvé hlásí i další ukrajinské regiony

Ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny zabil v noci na sobotu nejméně tři lidi, včetně čtrnáctileté dívky, a dalších šestnáct zranil. Po dalších ruských úderech jsou mrtví a ranění také v Sumské, Chersonské a Doněcké oblasti, informují ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zaměstnanci Hlasu Ameriky žalují Trumpovu administrativu

Zaměstnanci americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (Voice of America) v pátek u soudu v New Yorku zažalovali administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Zaměstnanci tvrdí, že omezení médií financovaných agenturami Spojených států porušuje jejich právo na novinářskou svobodu podle prvního dodatku ústavy. Ten garantuje svobodu projevu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Izrael podnikl další vlnu protiúderů vůči Hizballáhu

Izrael oznámil, že provedl nové útoky proti teroristickému hnutí Hizballáh v Libanonu. Podle Tel Avivu je to reakce na odtud dříve odpálené rakety na jeho území. Izrael zaútočil na jih Libanonu už v dřívějších hodinách, při tomto útoku zahynuli nejméně dva lidé a dalších osm bylo zraněno. Podle serveru The Times of Israel (ToI) šlo o první přeshraniční útok vedený z území Libanonu od loňského prosince, přičemž na konci listopadu začalo platit příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, který odpovědnost za ranní útok odmítl.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...